Křesťanská naděje není stav mysli ani optimismus. Křesťanská naděje dozrává ve vzpomínce na Boží věrnost a - archív citátů

Bianchi Enzo | Sekce: Kázání

Velikonoční doba (cyklus B)
2. neděle velikonoční B - Tomášova neděle / Enzo Bianchi

Dnešní neděli se říká také „Tomášova neděle“, podle učedníka, který chyběl při prvním zjevení vzkříšeného Ježíše a navzdory svědectví svých bratří zůstal nevěřící.

 Nyní, když se Zmrtvýchvstalý zjevuje podruhé, je přítomen a plně uvěří, jak ukazuje jeho podivuhodné vyznání víry, jež ho dovede k vzývání Ježíše jako „Pána a Boha.“     

Tomáš však nemůže být považován za jakéhosi nehodného učedníka, příklad zatvrzelého nevěřícího, na nějž ukážeme prstem, jako to dělali a dosud dělají někteří kazatelé. Spíše shrnuje a reprezentuje namáhavou cestu, po níž učedníci dospěli k velikonoční víře. Ano, velikonoční víra není plodem levného náboženského nebo psychologického nadšení, je to vítězství vzkříšeného Ježíše nad pochybnostmi paralyzujícími jeho učedníky a přátele! Jinými slovy, dnešní evangelium nám chce ukázat způsob, jak dojít k tomu, abychom zde a nyní uvěřili tomu, který přichází a zůstává mezi námi, nabízí nám svůj pokoj a dává nám Ducha Svatého. To se děje zvláště tehdy, když se scházíme v liturgickém shromáždění, největší epifanii křesťanské komunity.                                                                 

Ve dnech, které následovaly po Ježíšově smrti na kříži, byli učedníci v domě, „za zavřenými dveřmi ze strachu před židy“. Můžeme u nich nicméně pozorovat určité očekávání probuzené zprávou Marie z Magdaly, která rozrušila jejich srdce: „Viděla jsem Pána!“ (Jan 20,18) Ježíš se tedy chápe iniciativy a ukáže se jim, přičemž zaujme ústřední místo, místo přicházejícího Pána. Do jejich ustrašených srdcí vnáší pokoj – „Pokoj vám!“ – a současně jim ukazuje znamení umučení a smrti: ruce a nohy probodené hřeby, jež ho držely přibitého na kříži, bok probodnutý ranou kopím. Ježíš je živý, je jistě „První, Poslední, Živý, ten, který byl mrtev a nyní žije navěky“ (srov. Sk 1,17–18), avšak jeho utrpení až k smrti nemůže být vymazáno, proto zůstanou nesmazatelná i znamení jeho umučení – jsou dobře viditelná i na těle proměněném vzkříšením. Když potom Zmrtvýchvstalý dechne na učedníky gestem, jež naznačuje nové stvoření (srov. Gn 2,7), předává jim Ducha Svatého a uschopňuje je k jedinému opravdu zásadnímu poslání: odpouštět hříchy, odpouštět je v Božím jménu, smiřovat všechny lidi. Čtvrté evangelium by mohlo skončit zde, tímto zjevením Zmrtvýchvstalého, jenže chybí Tomáš…            

A tak „osmého dne poté“, tedy tentýž den, první den v týdnu, v den Páně, se Ježíš učedníkům zjevuje znovu. Tentokrát je přítomen i Tomáš, je znovu spojen s komunitou obnovenou Duchem Zmrtvýchvstalého a schopnou hlásat vzkříšení. Právě tomuto hlásání však odmítl uvěřit: „Dokud neuvidím na jeho rukou jizvy po hřebech a nevložím svůj prst na místo hřebů a nevložím svou ruku do jeho boku, neuvěřím.“ Tomáš nedůvěřuje svým bratřím, chce mít bezprostřední a přímý vztah k Pánu. Pravé jméno tohoto postoje je nevíra, ale té Tomáš nepodléhá. Pak stane před Ježíše, který ho vyzve, aby jej kontemploval skrze znamení smrti: „Vlož sem prst a podívej se na mé ruce, vztáhni ruku a vlož ji do mého boku; a nebuď nevěřící, ale věřící.“ Tomáš pochopí a poklekne před Zmrtvýchvstalým, aby jej uctil, a zvolá: „Pán můj a Bůh můj!“ Věřící žid vyhrazoval tato pojmenování pouze Bohu, a právě proto se jimi nyní Tomáš obrací na Ježíše. Stojíme před největším vyznáním víry v Ježíše v celém Novém zákoně.    

                                                                                                         
Dospět k víře ve vzkříšení je namáhavé a Tomáš nám to dobře ukazuje. Nepotřeboval „vložit prst“, přesto ale musel vidět vlastníma očima. Avšak právě díky němu může Ježíš vyslovit poslední blahoslavenství: „Blahoslavení, kdo neviděli, a přesto uvěřili.“ Adresáty těchto slov jsou všichni čtenáři evangelia, tedy také my, povolaní k tomu, abychom zakusili blahoslavenství těch, kdo vidí Ježíše očima křesťanské komunity shromážděné v den Páně, v neděli, naslouchající Božímu slovu obsaženému v Písmu svatém Starého i Nového zákona. To je místo, kde potkáváme vzkříšeného Pána: vzkříšení je zkušeností víry, která stojí na hlásání, jež dosahuje až k nám díky kázání církve a svědectví obsaženého ve svatých knihách ke vzbuzení víry toho, kdo je čte a rozjímá.                                       

 Tím jsou tedy pochopitelná slova, jimiž se zde evangelium uzavírá: „Ježíš vykonal před svými učedníky ještě mnoho jiných zázraků, ale o těch v této knize není řeč. Tyto však jsem zaznamenal, abyste věřili, že Ježíš je Mesiáš, Syn Boží, a s vírou abyste měli život v jeho jménu.“

Se svolením zpracováno podle knihy:
Enzo Bianchi – Hlásej Slovo,
kterou vadalo Karmelitánské nakladatelství

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Nm 21,4b-9; Žalm Žl 78 (77), 1-2.34-35.36-37.38 Odp.: srov. 7c; Flp 2,6-11
Jan 3,13-17

Kříž zdobí každý kostel a snad každou domácnost křesťanů přesto, že jde de facto o nástroj k zabíjení. Bůh však proměňuje lidskou zrůdnost vedoucí ke strašné smrti v cestu záchrany. A platí to nejen o kříži, ale i o člověku samotném. Bůh nás vede k životu, a když my sami jsme nestačili na vlastní rozhodnutí se pro Boha, on sám bere na sebe naše selhání a otevírá cestu záchrany. Z mučicího nástroje se rázem stává symbol života, protože Ježíš smrt překonal. Nikoli bolestí a utrpením, ale poslušností Otci, která, ač tvrdě zkoušena bolestí, Nebeského Otce nezklamala. Ježíš Boží mocí vstává z mrtvých a nástroj smrti ztrácí svůj hrůzostrašný obsah. Proto je dnes znamením radostného vítězství Boha.

Zdroj: Nedělní liturgie

Pedagogické centrum v Praze hledná novou kolegyni či nového kolegu: Připravuje programy pro školy a realizuje tyto programy v kostelech, objektech škol a na dalších vhodných místech. Více zde 

Kněz, kterého zastřelila sicilská mafie - Padre Giuseppe Puglisi

Kněz, kterého zastřelila sicilská mafie - Padre Giuseppe Puglisi
(14. 9. 2025) 15. září 1993 byl sicilskou mafií zavražděn kněz Giuseppe Puglisi. Padre Giuseppe Puglisi se pokusil se o nemožné…

Panna Maria Sedmibolestná (15.9.)

Panna Maria Sedmibolestná (15.9.)
(14. 9. 2025) Připomínka bolestných události, která Maria prožila a protrpěla ve spojení se svým Synem.

Svátek povýšení svatého kříže - 14. září

Svátek povýšení svatého kříže - 14. září
(13. 9. 2025) Kříž symbolizuje lásku Boha k člověku

Přímluvy dle aktuálního dění pro svátek Povýšení sv. kříže 14.9.2025 - Cyklus C

(12. 9. 2025) Nebeský Otče, tvůj Syn k tobě na kříži volal s důvěrou a odevzdaností. Proto i my dnes k tobě přicházíme…

Setkání zdravotníků na téma: Bolesti duše i těla

Setkání zdravotníků na téma: Bolesti duše i těla
(11. 9. 2025) "SETKÁNÍ ZDRAVOTNÍKŮ POD PETŘÍNEM" v sobotu 4. 10. 2025 v kostele sv. Karla…

Katechetický online kurz

Katechetický online kurz
(11. 9. 2025) Online celoroční kurz (nejen) pro začínající katechety a ty, kdo o této službě uvažují

Sv. Jan Zlatoústý (13.9.)

Sv. Jan Zlatoústý (13.9.)
(11. 9. 2025) Jan Zlatoústý (Chrysostomos) byl oblíbeným a neohroženým kazatelem, který čelil vlně intrik a byl opakovaně posílán do…