1. Jak chápe KKC sebe sama

z knihy Katechismus katolické církve ve světle církevních dokumentů

Především je v prvé části KKC, v předmluvě, rozlišení, které je pro odborníka v katechezi samozřejmé, které ale přesto stojí za to zdůraznit: je to rozlišení mezi předáváním víry - katechezí (odst. 4-7) a mezi jednou z pomůcek pro předávání víry, kterou je katechismus (odst. 10-12).

V předmluvě je formulován v odst. 11 a 12. účel a jsou jmenováni adresáti tohoto díla:

"Účelem tohoto katechismu je předložit uspořádaný a souhrnný výklad podstatných a základních složek katolického učení, jak o víře, tak o morálce a to ve světle 2. vatikánského koncilu a celkové tradice církve... Katechismus je určen k tomu, aby sloužil jako vodítko pro katechismy a kompendia, které se připravují v různých zemích." (11)

"Tento katechismus je určen zejména těm, kdo jsou za katechezi zodpovědní: na prvním místě biskupům jako učitelům víry a církevním pastýřům. Má jim být nástrojem k plnění úkolu učit Boží lid. Prostřednictvím biskupů je určen redaktorům katechismů, kněžím a katechetům. Bude však též užitečnou četbou pro všechny ostatní věřící křesťany."

Je tedy tento katechismus v prvé řadě zamýšlen jako východisko pro tvorbu knih, které mají do víry uvádět, v prvé řadě katechismů. Představuje přehled církví předkládané nauky, ale nemluví ani o katechetických metodách, ani není vzorovým přehledem či představením katechetických metod. Není tedy souborem zpracovaných katechezí a katecheze nenahrazuje. Má být, jak řekl papež Jan Pavel II. v projevu ke komisi pro přípravu katechismu, "pomocí k podporování jednoty ve víře, nikoliv ale nástrojem nivelizace a uniformity" (citoval sekretář kongregace pro klérus Mons. Sepe na Katechetickém kongresu v Seville 1992).

Dále KKC výslovně říká, že sice klade důraz na věroučný výklad a že chce přispět k vyzrávání víry (odst. 23), neklade si však za úkol ani inkulturaci ani přizpůsobení se věkovým či sociálním podmínkám adresátů. Doslova:

"Vzhledem ke svému účelu si tento katechismus neklade za cíl provést přizpůsobení katechetických výkladů a metod, tak, jak si je vyžadují různé kultury, věky, stupně duchovní zralosti, sociální a církevní postavení těch, jimž je katecheze určena. Tato nezbytná přizpůsobení jsou vyhrazena speciálním katechismům a zejména těm, kdo se zabývají výukou věřících.. (odst. 24)"

Tím jsou jednak ukázány hranice použitelnosti KKC (není universálním textem pro katechezi kohokoliv kdekoliv na světě) a dále je těmito slovy vlastně vysloven jak požadavek na zpracování národních katechismů různého druhu (podle věku a stupně vzdělání adresátů), tak zdůrazněna nutnost vypracování katechezí těmi, "kdo se zabývají výukou věřících" podle potřeb a situace katechizovaných. Jistěže není tímto z četby vyřazen "obyčejný věřící čtenář", ale nelze se spokojit v katechetické práci prostě jen s překladem a rozšířením KKC.