Sekce: Knihovna
1. Naléhavé očekávání?
z knihy Očekávání konce světa nebo touha po Pánu?
V charismatických kruzích nejrůznějších konfesí, zvláště ve svobodných církvích, zaznívá v posledních letech stále více, že Pánův "návrat" je za dveřmi. Podobný názor vehementně zastávají také mnohé tradičně katolické skupiny, přičemž poukazují zvláště na hrozby a pohromy, které mají konci světa předcházet.
Do popředí vystupují obrazy strašlivých kosmických katastrof, jak jsou popisovány ve Zjevení sv. Jana, a vše doplňují odpovídající malby či filmy podporující fantastické představy a pocity strachu. Pozornost se přesouvá od spásy světa k jeho zkáze. Mluví-li kazatelé tak, jakoby nyní nastaly "poslední dny", a vyzývají-li na základě toho k obrácení a k "probuzení", činí často z evangelia výhrůžné poselství.
Jsou však také křesťané, kteří objevují"apokalyptickou" dimenzi nově jako radostné poselství. Pociťují něco z touhy po Pánu, jak nám o ní podává zprávu prvotní církev, a z celého srdce volají: "Přijď, Pane Ježíši - Maranatha"! Toto zvolání bylo a je chápáno především jako otevření se každodennímu přicházení Pána do našeho života. A kdo takto denně žije s Pánem, nemusí mít přece strach z konečného setkání s ním.
Ovšem i ten, kdo touží po Pánově návratu, není mimo nebezpečí. Chybné lidské postoje, které v sobě nosí i "zbožný" člověk,mohou snadno spoluurčovat život víry. A protože jsme nyní nastaveni na Pánův "návrat", začínáme být netrpěliví. Chtěli bychom býttěmi "zasvěcenými", kteřímají určitá znamení a "vědí" nebo "cítí", kdy k této události dojde! A tak je mnohý nakloněn přijímat "proroctví" a "učení", která posouvají příchod Páně do bezprostřední blízkosti. Nevědomě to může být také vítanou záminkou k útěku z napětí a požadavků každodenního života a k útěku před zodpovědným utvářením budoucnosti.
Na druhé straně slyšíme často o "viděních" a "zjeveních",která obsahují spoustu hrozeb a podrobností o blížících se katastrofách. Začínají bujet mnohá "proroctví" subjektivně možná upřímně míněná. Někdy jsou psychologicky "potvrzována" nebo podněcována přírodními či ekologickými katastrofami. Ekologická krize zesiluje dojem, že tento svět je na pokraji zániku. Předpovědi jako ty o třech dnech temnoty, během kterých budou lidé ochráněni pouze posvěcenými svícemi, se pak mísí s často ne přísně vědeckými údaji týkajícími se přírody. K tomu jsou mnozí fascinováni letopočtem roku 2000, podobně jako před rokem 1000.
Tak se může stát, že nad touhou po Pánu převáží strach, zvědavost nebo nesnesitelné hrozby. Vědomí Pánova příchodu ve slávě se pak v zápalu fantazie spojuje s podivným tajným věděním, a úkol zvěstovat v celém světě radostnou zvěst - evangelium, nabývá díky vyhlídce konce světa zvláštních hektických a tísnivých rysů; a tak například slyšíme: "Počínaje Ruskem stojíme nyní v největším duchovním boji v celých dějinách před Pánovým návratem". Kde berou autoři odvahu tvrdit něco takového?
Tento problém není nový. Už Pavel vede prudká střetnutí právě s takzvanými "proroky"a "apoštoly" uprostřed obcí, a napomíná: "Všecko zkoumejte, dobrého se držte" (1Tes 5,21). Proto se nesmíme vyhýbat kritickému zkoumání takovýchto proroctví. Neboť nekritické přijímání učení a proroctví je neduchovní.
celostatnisetkanimladeze.cz
festivalunited.cz
