Pokora je jediná vlastnost, kterou Ježíš výslovně vyzval napodobovat.  - archív citátů

Sekce: Knihovna

Martina Vintrová

1. Úvod

Bible nás učí modlitbě

z knihy Bible nás učí modlitbě

Jak postihnout modlitbu, v níž se setkáváme s Bohem, když on sám je nepostižitelný, nepochopitelný a neuchopitelný? Bůh nám v Písmu přesto říká, že je nám blízký, bližší než my sami sobě. Následující text by rád ukázal rysy modlitby, jak je nabízí Písmo.

Písmo nám říká, že modlitba je darem Božím a člověk se modlí naplněn Duchem svatým a v Duchu svatém. Svatý Pavel mluví o skvělé skutečnosti:

Tak také Duch přichází na pomoc naší slabosti. Vždyť ani nevíme, jak a za co se modlit, ale sám Duch se za nás přimlouvá nevyslovitelným lkáním. Ten, který zkoumá srdce, ví co je úmyslem Ducha; neboť Duch se přimlouvá za svaté podle Boží vůle.

(Řím 8,26-27)

Starý zákon nám ukazuje, jak svatí lidé rozmlouvali s Hospodinem a kráčeli v neustálém spojení s Ním.

O modlitbě v Novém zákoně mluví Ježíš, mluví o ní chování mnoha lidí v evangeliích a mluví o ní život první církve po seslání Ducha svatého, jak ho vidíme zejména v listech svatého Pavla.

Písmo nemluví o modlitbě jako o něčem, co by bylo lidskému životu vzdálené. Ukazuje nám modlitbu jako přirozený stav, jádro života křesťana, jako dar Boží a prostředek k setkání s Bohem. Vrcholem celého úsilí je pak setkání s Bohem tváří v tvář - v tomto životě vírou a na věčnosti nezakrytě.

Kéž by se i jediný aspekt modlitby, který by nás v textu oslovil, stal místem hlubokého setkání s Bohem.

Text má dvě části: první se zabývá aspekty modlitby ve Starém zákoně a druhá v zákoně Novém.

V citacích z Písma svatého je použito ekumenického překladu z r. 1985 a překladů P.Václava Bognera (některé starozákonní modlitby a žalmy).


Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Témata: Modlitba

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Sk 6,1-7; Žalm Žl 33,1-2.4-5.18-19; 1 Petr 2,4-9
Jan 14,1-12

Cesta je mnohdy únavná, nejistá, někdy i nudná. Spočinutí v jistotě a klidu některé lidi přitahuje, jiné zas odpuzuje. Ježíš o této věci nefilosofuje, ale sám jde po této zemi cestou, která vede k Bohu, jeho Otci. A neříká jen, že zná správnou cestu, ale že je sám cestou. Pro člověka je to tedy výzva, aby se s ním ztotožnil v jeho důvěře k Otci, v jeho odvaze spolehnout se víc na Otce v nebi než na sebe sama a na lidi na zemi. Je to velké pozvání k neokázalé statečnosti a zároveň jedinečná šance, jak nepromarnit vlastní život a jak se nestat zajatcem neskutečných životních snů a nepravých vůdců.

Zdroj: Nedělní liturgie

Nanebevstoupení Páně

(10. 5. 2026) Slavnost Nanebevstoupení Páně se slaví ve čtvrtek - 40. den po Velikonocích. Následující den začíná "novéna" -…

Den matek

(9. 5. 2026) Svátek matek (den matek) se slaví druhou květnovou neděli.

Přímluvy - 5. neděle velikonoční, cyklus A / 3. 5. 2026

(30. 4. 2026) Bůh nás povolal ze tmy ke svému podivuhodnému světlu. Proto mu svěřme své prosby:

Květen - měsíc Panny Marie

(30. 4. 2026) Měsíc květen bývá oblíben z různých hledisek.

Panna Maria není bohyně (Vojtěch Kodet)

(30. 4. 2026) Jak by ne/měla vypadat zdravá mariánská úcta?

1.5. Sv. Josefa, Dělníka - Svátek práce

(29. 4. 2026) Člověk se v práci nejen realizuje, ale je to zároveň i služba bližnímu, společnosti, a tím i Kristu.