1. Úvod

Bible nás učí modlitbě

Jak postihnout modlitbu, v níž se setkáváme s Bohem, když on sám je nepostižitelný, nepochopitelný a neuchopitelný? Bůh nám v Písmu přesto říká, že je nám blízký, bližší než my sami sobě. Následující text by rád ukázal rysy modlitby, jak je nabízí Písmo.

Písmo nám říká, že modlitba je darem Božím a člověk se modlí naplněn Duchem svatým a v Duchu svatém. Svatý Pavel mluví o skvělé skutečnosti:

Tak také Duch přichází na pomoc naší slabosti. Vždyť ani nevíme, jak a za co se modlit, ale sám Duch se za nás přimlouvá nevyslovitelným lkáním. Ten, který zkoumá srdce, ví co je úmyslem Ducha; neboť Duch se přimlouvá za svaté podle Boží vůle.

(Řím 8,26-27)

Starý zákon nám ukazuje, jak svatí lidé rozmlouvali s Hospodinem a kráčeli v neustálém spojení s Ním.

O modlitbě v Novém zákoně mluví Ježíš, mluví o ní chování mnoha lidí v evangeliích a mluví o ní život první církve po seslání Ducha svatého, jak ho vidíme zejména v listech svatého Pavla.

Písmo nemluví o modlitbě jako o něčem, co by bylo lidskému životu vzdálené. Ukazuje nám modlitbu jako přirozený stav, jádro života křesťana, jako dar Boží a prostředek k setkání s Bohem. Vrcholem celého úsilí je pak setkání s Bohem tváří v tvář - v tomto životě vírou a na věčnosti nezakrytě.

Kéž by se i jediný aspekt modlitby, který by nás v textu oslovil, stal místem hlubokého setkání s Bohem.

Text má dvě části: první se zabývá aspekty modlitby ve Starém zákoně a druhá v zákoně Novém.

V citacích z Písma svatého je použito ekumenického překladu z r. 1985 a překladů P.Václava Bognera (některé starozákonní modlitby a žalmy).