Sekce: Knihovna

Bruno Forte

Člověk v plném smyslu existuje tehdy, když vede dialog

z knihy Barvy lásky , vydal(o): Paulínky

Láska – původní zkušenost, v níž se vše rodí – vyjadřuje svou konstitutivní strukturu v dialogu. Člověk v plném smyslu existuje tehdy, když vede dialog, neboť vyjadřuje své zásadní povolání k lásce a uskutečňuje ho – byť ještě nedokonalým způsobem. Dialog a láska se mají k sobě navzájem tak, jako skutečná existence k tajemství bytí. Dialog zjevuje lásku a dává jí historickou podobu v konkrétnosti všedních dní. Dialog, toto „setkání ve slovech“, je vyjitím ze sebe, přijetím druhého, sjednocující a zároveň osvobozující komunikací dvou osob. Původ, příchod a budoucnost, které charakterizují příběh lásky, v něm nacházejí své vyjádření a stávají se jazykem. Dialog je jazykem lásky, a proto je i jejím „domovem“, místem, kde láska bydlí, a kde se může projevovat. Je otiskem Trojice v čase.

A proto tam, kde není láska, nemůže být ani dialog. Analogicky však platí, že tam, kde není dialog, stěží může být láska. Mohli bychom dokonce říci i to, že kde lidé nevedou dialog, nemilují, a proto ani nejsou plně lidmi. Dialog je mírou pravosti života, je mírou lidství každého člověka. Jak namáhavé je milovat, to se nevyhnutelně projevuje i v těžkostech a rizicích, které jsou vlastní dialogu. Stejně jako iniciativu lásky může poškodit žárlivé majetnictví, jež usmrcuje nezištnost, tak ani dialog nemůže začít a existovat tam, kde netryská a není udržován z ryzího pramene, který je prostý veškeré vypočítavosti a sobeckých zájmů. Nic neodporuje podstatě dialogu coby epifanii lásky více než manévrování a taktizování. Tam, kde se dialogu zneužívá k tomu, abychom druhého člověka použili pro vlastní cíle, dialog zkrátka přestává existovat. 

V tomto smyslu lze říci, že dialog – stejně jako láska – představuje hodnotu sám o sobě jakožto cíl, a nikoli jako pouhý prostředek. Dialog je zjevením nezištnosti a nabízí se jako možnost setkání, jež vyvěrá z čisté radosti z toho, že člověk miluje. Dialog se rodí z nezištnosti. Z toho plyne, že kromě iniciativy je třeba druhého přijmout, a to s veškerou jeho odlišností. Stejně jako láska nemůže žít bez pohostinné vděčnosti, tak ani dialog se nemůže rozvinout tam, kde chybí respekt k důstojnosti a svébytnosti druhého člověka. Monolog, který jednoduše přehlíží to, co pronáší a co požaduje druhý člověk, je naprostým popřením setkání. Dialog naopak potřebuje „vzájemnost vědomí“ (Maurice Nédoncelle), plodnou výměnu, při níž jsou měřítkem dávání a přijímání pouze nezištnost a skutečně pokorné přijetí ze strany obou účastníků.


Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Čtení z dnešního dne: Středa 9. 7. 2025

Gn 41,55-57; 42,5-7a.17-24a;

Komentář k Mt 10,1-7: Jít ke „ztraceným“ – tedy k nejpotřebnějším. Nemáme strach vyjít tam, kde je to nebezpečné pro naše sebevědomí? Nebojíme se, že odmítnutím bude otřesena naše pověst?

Zdroj: Nedělní liturgie

Přímluvy dle aktuálního dění pro 14. neděli v mezidobí, cyklus C / 6.7.2025

(4. 7. 2025) Ježíš poslal své učedníky hlásat evangelium a zvěstovat Boží pokoj. V síle tohoto poslání se obraťme k Bohu…

Svatí Cyril a Metoděj (5.7.)

Svatí Cyril a Metoděj (5.7.)
(4. 7. 2025) svátek 5.7.

Průvodce synodalitou - Naslouchejme tomu, co Duch praví církvím

Průvodce synodalitou - Naslouchejme tomu, co Duch praví církvím
(3. 7. 2025) Nová česká kniha o synodalitě: praktický průvodce pro dnešní církev,

Svatý Prokop (svátek 4.7.)

Svatý Prokop (svátek 4.7.)
(3. 7. 2025) (* Chotouň asi 970  + Sázava 25.3.1053)

Svátek sv. Tomáše (3.7.)

Svátek sv. Tomáše (3.7.)
(2. 7. 2025) "Má-li někdo pochybnosti, není nenormální..."

Nedělní přímluvy dle aktuálního dění / Slavnost sv. Petra a Pavla, cyklus C / neděle 29. 6. 2025

(27. 6. 2025) Když byl apoštol Petr uvězněn, aby byl popraven, církevní obec se za něho naléhavě modlila k Bohu. Obraťme se…

Petr a Pavel (svátek 29.6.)

Petr a Pavel (svátek 29.6.)
(27. 6. 2025) Petr a Pavel / dva sloupy církve / rybář a učenec / skála a učitel pohanů / oba ukazují svou lásku ke Kristu svým…