Sekce: Knihovna
Předmluva
z knihy Modlitba při katechezi , vydal(o): Pastorační středisko
Katecheze dětí, mládeže i dospělých je zaměřena na to, aby rozjímali o Božím slově v osobní modlitbě, aktualizovali je v liturgické modlitbě a vždy je hluboce prožívali, aby přinášelo své plody v novém životě
Katechismus katolické církve, odst. 2688
Jsou katecheté, kteří nepovažují otázku modlitby při katechezi za nijak obtížnou. Prostě naučí děti nějaké modlitbě či modlitbám (většinou je to Otče náš a Zdrávas), případně zjistí, zda děti tyto modlitby už umí, naučí děti udělat kříž - což bývá prakticky nejobtížnější bod - a potom všichni společně konají toto, co se naučili. Ve větším kolektivu malých dětí se obvykle v takovém případě téměř nikdo nepostaví stranou a objeví-li se dítě nově příchozí, velmi rychle se přiučí tomu, co znají ostatní, aby nevypadalo hloupě a necítilo se vyřazeno. Modlitba je potom jednou z dovedností, které se děti naučí a nerozřešena zůstává otázka, jaký mají k tomuto svému konání vnitřní vztah. Řečeno jinak: otázkou je, zda se modlí, když se modlí, čili zda se modlí, když společně nebo osaměle odříkávají modlitbu.
Jsou jiní katecheté, kteří věc nepovažují za tak jednoduchou. Modlitba s dětmi je staví před řadu otázek. Zde některé z nich:
Má se modlit jen katecheta sám? Mají se modlit děti s ním? Všechny, nebo jen ty, které chtějí? A jak je to s dětmi, které nevěří? Nebo jak to udělat ve veřejných zařízeních, jako je křesťanská škola, kde jsou děti věřící i nevěřící pohromadě? Jak respektovat na jedné straně osobnost dětí a na druhé straně profil a charakter školy? Je možné někoho modlitbě nutit nebo přinutit? Jak modlitbě učit? A modlit se při katechezi vlastními slovy, nebo přejatými slovy? Je vůbec takto daná alternativa správná? A kdy se modlit? Na začátku nebo na konci hodiny? Na začátku i na konci? Nebo jindy? A co zpěv, tanec, pohyb ? Jakou roli hraje osobní zkušenost katechety z období jeho růstu, zkušenost z jeho vlastní rodiny, jeho osobní přítomná zkušenost modlitby? A jaký je vztah modlitby a víry? Lze se modlit bez víry? Do jaké míry lze uplatnit zkušenosti s modlitbou ve vlastní rodině při modlitbě v katechezi?
Většina těchto otázek se objevila na setkání katechetů, které pořádalo pražské katechetické středisko na podzim roku 1997 v Břevnovském arciopatství sv. Markéty. Pokusme se o shrnutí i malé rozvedení odpovědí, ke kterým jsme v pracovní skupině společně došli.
Než začneme s úvahami o modlitbě, odpovězme si každý sám (jsou míněni katechetky a katecheté) na tyto otázky:
- znám po náboženské stránce prostředí, ze kterého každé dítě, které učím, přichází?
- uvědomuji si, že většina dětí přichází z jiného prostředí, než bylo to, ve kterém jsem já (doma, ve škole, ve společnosti) vyrůstal?
- co jsem si přečetl o výchově dětí k modlitbě?
- co osobně považuji za dobrou modlitbu?
- mám přečtenu pasáž o modlitbě v KKC (odst. 2558 až 2856)?
Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:
Autor: Aleš Opatrný
