Bohu se nejvíce podobáme, když prokazujeme dobro těm, kteří nám to nemohou oplatit... - archív citátů

Sekce: Knihovna

Aleš Opatrný

4. Závěr

z knihy Modlitba při katechezi , vydal(o): Pastorační středisko

Nekomplikujeme to příliš? Není modlitba věcí tak jednoduchou a samozřejmou, že o tom není třeba popsat tolik stránek? Nenaučili se naši rodiče a jistě už i naši prarodiče modlit bez všech těchto úvah, které na někoho mohou působit zbytečně složitě? Odpověď se mi zdá být jednoduchá. Podívejme se, v jakém prostředí děti, které učíme, žijí, z jakého prostředí přicházejí. Pokud přicházejí z dobře formovaného křesťanského prostředí, je to poměrně snadné. Ale jaké procento dětí to je? Ostatně ani v křesťanských rodinách to není s modlitbou vždy jednoduché, a to nejen u dětí, ale i u dospělých. Kromě toho je víra - a tedy i modlitba - křesťana dnes ve světě dlouhodobě a dost náročně zkoušena! A zkušenosti pastýřů ukazují, že víra a křesťanský život bez dobré schopnosti modlit se jen těžko obstojí. Není ostatně bez zajímavosti, kolik knížek právě o modlitbě se u nás za posledních osm let vydalo a tyto knížky se vždy prodaly, na rozdíl třeba od mnohých životopisů svatých. Dospělí tedy ledacos vědí o potřebě kultivace své vlastní modlitby! Kromě toho by vám zkušený zpovědník či exercitátor řekl, jak silně může poznamenat špatné uvedení do modlitby život modlitby i život víry člověka po desetiletí, mnohdy do smrti. Kolik je lidí, kteří si dělají svědomí z toho, že se nepomodlili ráno nebo večer, ale vůbec je netrápí, že dělají zásadní životní rozhodnutí bez modlitby. Kolik je lidí, kteří mají strach, že je Bůh zavrhne či potrestá, když se nebudou "modlit ty modlitby, které se modlili vždycky" - což ve stáří samozřejmě tak bývá. A hlavně - pro kolik věřících lidí je modlitba jen ranní a večerní povinností (případně povinností při jídle), ale není pro ně vůbec nástrojem víry, není pro ně pomocí ke zvládnutí života, není pro ně "kusem života"!

A tak jistě stojí za to poctivě se zabývat jak výchovou k modlitbě, tak modlitbou samou. A jistě stojí za to, brát vážně jak svět dnešních dětí a mladých lidí, tak tyto lidi samotné. K tomu by chtěly tyto úvahy inspirovat.


Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Témata: Modlitba

Čtení z dnešního dne: Sobota 7. 2. 2026, Sobota 4. týdne v mezidobí

1 Král 3,4-13;

Komentář k Mk 6,30-34: Po každé aktivitě je krásné vyhledat opuštěné místo. Nebojme se i my zklidnit a vydat se na odpočinek s Ježíšem.

Zdroj: Nedělní liturgie

Svatá Josefina Bakita (svátek 8.2.)

Svatá Josefina Bakita (svátek 8.2.)
(7. 2. 2026) Svatá Josefina Bakita (*1869 Súdán +1947 Itálie) byla v osmi letech unesena od své rodiny. „Volala jsem maminku a…

Přímluvy 5. neděle v mezidobí, cyklus A / 8. 2. 2026

(6. 2. 2026) Bůh nás vyzývá, abychom otevřeli svá srdce pro nouzi bližních.[1] Proto Bohu svěřme všechny starosti o svět i o své…

Týden manželství

(6. 2. 2026) Dobré manželství není samozřejmost. To si uvědomují i orgranizátoři Národního týdne manželství, který se pořádá od roku…

Svatoblažejské požehnání (3.2.)

(1. 2. 2026) Na svátek sv. Blažeje (3. února) je možné udílet tzv. svatoblažejské požehnání...

Přímluvy 4. neděle v mezidobí, cyklus A / 1. 2. 2026

(30. 1. 2026) Povzbuzeni důvěrou, že Bůh zjednává právo utlačeným a dává chléb hladovým,[1] předložme mu naše modlitby:

Hromnice, Svátek Uvedení Páně do chrámu a Světový den zasvěcených osob (2.2.)

Hromnice, Svátek Uvedení Páně do chrámu a Světový den zasvěcených osob (2.2.)
(30. 1. 2026) Svátek Uvedení Páně do chrámu (2.2.) se lidově nazývá Hromnice. Tento den se slaví i Světový den zasvěcených osob.

Byl odsouzen k smrti zastřelením, byl deportován na Sibiř: Fjodor Michajlovič Dostojevskij (+ 28.1. 1881)

(27. 1. 2026) Říká-li se, že člověk v životě neumírá jen jednou, pak to obzvlášť platí pro život ruského spisovatele Dostojevského,…