Život s Bohem nás má učinit otevřenými pro naši původní krásu,  - archív citátů

Navigace: Tematické texty A Anděl, anděléDelší texty Andělé - biblický, tradiční a teologický pohled /Karl Rahner/

Andělé - biblický, tradiční a teologický pohled /Karl Rahner/

Andělé (řecky angelos = posel) znamenají od středověku nadlidské, stvořené bytosti, "čisté" duchy.


1. Učení Písma.

Písmo předpokládá znalost bytostí, jež se nazývají podle svého úkolu, svého vzezření nebo podle svého vztahu k Bohu "andělé" = poslové, "mužové", "Jahvův zástup", "nebeské vojsko". V dobách po vyhnanství jsou pojímáni jako "synové Boží", "božští", "knížata", "mocnosti", "duchové", kteří jsou buď bez těla nebo mají tělo jen zdánlivé. Přicházejí jako pomáhající nebo trestající poslové Boží, jsou přiděleni jednotlivému člověku nebo jednotlivému národu a často mají vlastní jméno (Michael, Gabriel, Rafael, Uriel).

Výpovědi Nového zákona o andělíchích jsou pod vlivem pozdně židovských názorů na anděly, vcelku jsou však střízlivější. Ježíš Kristus stojí jako povýšený na pravici Boha nade všemi andělskými bytostmi: spasitelný úmysl Boží se jim dává poznat skrze církev (Ef 3,1O). Pohlíží se na ně proto z hlediska služby Kristu a jeho učedníkům (Mt 4,11; Sk 5,19 n.), fungují jako poslové k lidem z příkazu spasitelné vůle Boží a obklopí při posledním soudu Ježíše Krista (srov. Zj).



2. Tradice.

Oproti židovsko-apokalyptickým a řeckým představám o andělích obhajují církevní otcové stvořenost andělů, kteří se tak nepodíleli (jak uvádí v různých formách /x gnóze) na stvoření světa (/x demiurg), přesto jsou však svou mocí člověku nadřazeni. Teprve na základě učitelského vyjádření 4. lateránského koncilu, který předpokládá anděly jako existující (DS 8OO), se stává čistá duchovost tézí nauky o andělích (Tomáš Akvinský). Proti těm, kdo zpochybňují osobní charakter andělů nebo podstatný rozdíl mezi duchem a hmotou, se obrací učitelský výrok z novější doby (encyklika Humani generis: DS 3891).



3. Systematická teologie.

Teologické učení o andělích musí vycházet z toho, že obsahovým, původním zdrojem nauky o andělích není samotné zjevení Boží ve Starém a Novém zákoně, ale že v něm se andělé samozřejmě předpokládají a mluví o zkušenostech s nimi (jako stvořenými, personálními principy uspořádání dílčích kosmických řádů). Zjevení o andělích má přesto podstatnou funkci, neboť se v něm zvenčí přejaté představy o andělích očišťují a zbytek potvrzuje jako legitimně tradovaná zkušenost člověka. Zmínky o andělích slouží k objasnění obsáhlých, nábožensky významných pravd: Boží vláda nade vším, ohroženost lidské situace. Jednotlivé představy (jména, počet, hierarchie andělů) zjevení nezajímají. Teologické učení o andělích je proto vřazeno do události, při níž jde v bytí člověka o všechno: do příchodu Boha v Ježíši Kristu k jeho stvoření. Brání člověku, aby nezužoval společenství svého světa: člověk je v širším společenství spásy nebo zavržení, než je jen společenství lidí. Teprve z tohoto hlediska je třeba co nejprvotněji stanovit vlastní podstatu andělů: z hlediska základu svého bytí patří ke světu, jsou s člověkem v přirozené jednotě skutečnosti a dějin, mají s ním shodné nadpřirozené dějiny spásy, jež mají svůj první záměr a svůj konečný cíl (i pro anděly) v Ježíši Kristu. Jelikož však teologická /x antropologie a /x christologie vzájemně podstatně souvisejí, musí být nauka o andělích pojímána též jako vnitřní hledisko christologie: andělé svou podstatou tvoří osobní společenství vyjádřeného Slova Otce, jež je v jedné osobě vyjádřeným a slyšeným Slovem. Jejich odlišnost vůči lidem by musila být pojata jako ("specifická") odlišnost společné ("rodové") podstaty andělů a lidí, jež přichází ke svému nejvyššímu milostiplnému naplnění ve Slově Božím. Z toho lze porozumět, že milost andělů je milostí Ježíše Krista, Ježíš Kristus je hlavou andělů, že původní jednota světa a dějin spásy s anděly a lidmi ve vzájemné nadřazenosti a podřízenosti činí srozumitelnou roli andělů v dějinách spásy. Bezpochyby měli andělé jako faktor tohoto světa před Ježíšem Kristem větší zprostředkující úlohu vůči Bohu než dnes. - Srov. též /x démoni, /x mocnosti a síly.


Karl Rahner
Teologický slovník (str. 14)
Vydalo nakladatelství ZVON 1996
Převzato se svolením


Autor: Karl Rahner

Témata: Andělé

Čtení z dnešního dne: Úterý 19. 3., slavnost sv. Josefa

1. čtení 2 Sam 7,4-5a.12-14a.16; Evangelium Mt 1,16.18-21.24a nebo Lk 2,41-51a

Komentář k Mt 1,16.18-21.24a nebo Lk 2,41-51a: Spravedlivý muž, který svou snoubenku nechtěl vystavit pohaně. Kéž se podobně ujímá těch, kdo jsou ohroženi, kéž se zastává Kristovy církve, kde je pronásledována. V jeho postoji jej chci napodobovat.

Zdroj: Nedělní liturgie

Velikonoce

Velikonoce
(20. 3. 2024) Květná neděle, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota; velikonoční noc (vigilie), příběh Velikonoc.

Květná neděle

Květná neděle
(18. 3. 2024) Květná (nebo též Pašijová) neděle je označení pro poslední postní neděli před Velikonocemi. Název svátku je odvozen od…

Inaugurace papeže Františka 19. 3. 2013 a svatý Josef

(18. 3. 2024) Papež František je ctitelem svatého Josefa. Pochází z farnosti sv. Josefa, v kostele sv. Josefa zaslechl osobní Boží…

Svatý Josef (svátek 19.3.)

(17. 3. 2024) Svatý Josef je světec, o kterém se mnoho nemluví, ačkoli jeho role v životě Ježíše Krista je naprosto zásadní. Anebo se…

Den sv. Patrika (17.3)

(16. 3. 2024) Pro našince je velkolepá oslava, spojená se svátkem sv. Patrika, možná trochu nepochopitelnou podívanou, která však má…

Jiří Grygar (* 17. 3. 1936)

(16. 3. 2024) Český astronom a astrofyzik, významný popularizátor vědy v oblasti astronomie, astrofyziky a vztahu vědy a víry, za…

Kvůli svému postnímu kázání 12. března 1943 byl zatčen gestapem

Kvůli svému postnímu kázání 12. března 1943 byl zatčen gestapem
(11. 3. 2024) Německý kněz Richard HENKES, který působil v Sudetech a českém pohraničí, vystupoval ostře kriticky vůči nacistické…


Konference Jak slyšet Boží hlas s Petem Greigem 
22. – 23. 3. 2024 v Praze.