Láska je cestou,

20. 2. 2022 | Sekce: Citát | Archiv

která nás přivádí k Bohu.

(Ignác Antiochijský, List Efezským, VII, XVI)

Se svolením převzato z knihy Lectio Divina na každý den v roce 11, str. 107,
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství v roce 2005. Redakčně upraveno

Témata: Boží láska | Cesta (putování, pouť životem) | Láska

Související texty k tématu:

Láska
- Bůh tě miluje jedinečným odstínem své odvěké lásky
- V srdci každého z nás je bolest a hněv, ale i něco jiného
- Znám tvou bídu, tvé zápasy...
- (Ne)valentýnské zamyšlení
- Jedině Bůh dokáže ukojit naši žízeň po lásce, ať je jakkoli veliká
- Většina lidí pochybuje o lásce
- Desatero bezlásky
- ´Položit svůj život´ znamená také přijímat lidi s jejich charakterovými omezeními
- Duch svatý v křesťanovi působí pokoj, lásku a radost
- Chovej se k sobě jako k někomu, koho miluješ
- Nejdůležitější vztah v rodině je vztah mezi manželi
- Jak zabít lásku
- Miluj a dělej co chceš
- Rejstřík: Láska, láska k sobě, láska v manželství, láska, vztahy

Cesta životem
- Základy našeho náboženství byly položeny na cestách
- Veď mne, ty jemné Světlo, veď mne temnotami
- Život bez rizika neexistuje
- Náš život je poutí
- Do ráje se nejezdí v kočáře
- Budeme-li naslouchat Ježíši a následovat Jej, nezbloudíme
- Eucharistie je pokrmem na cestě pouší života
- Jeden z nejparadoxnějších rozhovorů v evangeliu - na cestě
- Ježíš – cesta, pravda a život
- Mezi polotemnou přítomností a eschatologickou budoucností
- Má ještě dnes smysl mluvit o poutích?
- Nemusíš být dokonalý a schopný, ale drž si směr
- Ležel jsem několik dní v nemocnici
- Obrácení znamená vydat se jediným směrem
- Otevřená nebesa dávají odvahu životnímu putování
- Cesta (Soubot tematických textů)

Bible na neděli

27. 9. 2026, 4. 10. 2026

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Ez 18,25-28; Žalm Žl 25,4-5.6-7.8-9; Flp 2,1-11
Mt 21,28-32

Boží trpělivost nás sice neopravňuje k nezodpovědnému jednání, ale může pro nás být zdrojem velké naděje, zvlášť když přemýšlíme o životní cestě našich blízkých, kteří na evangelium nedbají. Je tu vždy naděje, že se budou podobat tomu synu, který řekl: „Ne!“, a přece nakonec na otcovu vinici šel. Právě tak ale máme přijmout výstrahu pro sebe samotné. Naše „Ano!“ je jen slibným začátkem, po němž má následovat vlastní práce, uskutečňování našeho rozhodnutí víry. Je to nárok na naši vytrvalost a na důvěru, se kterou dáváme své síly Bohu. Ale je to také zdroj jistoty, že nejdůležitější schopnosti svého života nedáváme nezodpovědně všanc.