13. 3. 2018 , (Foto: ima)

Byl jsem podrážděný, že zrušili „mou“ mši

mše v poušti, poušť, hory, holy mass, desert

Bylo to minulou neděli. Šinu si to tak na dovolené na „svou“ obvyklou mši, ve „svém“ obvyklém čase a ve „svém“ obvyklém kostele. S překvapením však naleznu kostelní dveře zamčené. Dneska tu není žádná mše, leda o hodně později.

Na oplátku mě ale vývěska informuje o jiné mši, která za dvacet minut začíná v nějakém parku, který vůbec neznám…

Zavolal jsem na opodál stojícího muže ve svátečním oblečení, s béžovým svetrem přehozeným přes ramena. Vypadal stejně zmateně jako já. Když jsem se ho zeptal, jestli ví, kde se nachází ten park, pokrčil rameny a lehce podrážděně odpověděl: „Někde v háji!“ A odešel směrem, odkud přišel.

Já jsem byl taky podrážděný. Proč musíme pokaždé měnit svoje návyky? Už tak je těžké mezi rodinné povinnosti vměstnat mši! Váhal jsem, jestli se nemám vrátit domů. Ale pak jsem se rozhodl, že ten jejich pitomý park zkusím najít. Nasedl jsem znovu na kolo a vyjel. Neodbytná chuť vrátit se radši domů přišla ještě několikrát. Nakonec jsem onen park našel a zamířil směrem k místu konání mše pod širým nebem, odkud se už zdálky linul bečivý nářek dud.

Byla to obrovská mše, v přírodním amfiteátru, s orchestrem a lidovými kroji.

Posadil jsem se do trávy, jednak zaskočený tím davem, ale i lehce rozčilený tím, kde jsem se to vlastně ocitl.

Pomalinku jsem se nechal unášet průběhem a pozoroval množství lidí v kruhovém hledišti, zpívající pod nebem, pokrytým nádhernými obrovskými mraky. Najednou jsem vše viděl nově, teď když jsem neseděl, ve „své“ obvyklé prázdninové farnosti na „svém“ obvyklém místě úplně vlevo. A před mýma očima se objevila pravda o církvi tak jasně jako nikdy: církev není žádná dogmatická instituce, ale spíš klub věrných, zamilovaných do Ježíše, kteří se už dva tisíce let scházejí na jeho památku, stejně jako dnes, stejně jako všude jinde na světě.

Najednou jsem byl šťastný, že do téhle legrační rodiny patřím.

Někdy je třeba změnit svůj úhel pohledu, třeba jen o několik metrů, aby člověk znovu objevil radost.

Se svolením zpracováno podle knihy:
Thierry Bizot, Křesťan v záběhu
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství
www.kna.czwww.ikarmel.cz
Redakčně upraveno

Čtení z dnešního dne: Úterý 17.9.

1 Tim 3,1-13; Lk 7,11-17

Komentář k Lk 7,11-17: Ježíšův soucit kéž mě naplní vírou, že vnímá i tragédie současného světa. Pane, kéž se dokážeme radovat z tvých mocných činů, které nejsou třeba tak nápadné!

Zdroj: Nedělní liturgie

Jak se stavět k odpadlíkům od církve? (Svatí Kornélius a Cyprián, svátek 17.9.)

(16. 9. 2019) Když v roce 251 pominulo pronásledování křesťanů, mnozí z těch, kteří předtím ze strachu od víry odpadli, se chtěli do…

Teolog, který nebyl odtažený od každodenních a aktuálních problémů

(16. 9. 2019) Adolf Kajpr (5. 7. 1902, Hředle na Kladensku – 17. 9. 1959, komunistická věznice Leopoldov)

Kněz, kterého zastřelila sicilská mafie

(14. 9. 2019) 15. září 1993 byl sicilskou mafií zavražděn kněz Giuseppe Puglisi. Padre Giuseppe Puglisi se pokusil se o nemožné –…

Svátek povýšení svatého kříže - 14. září

(13. 9. 2019) Kříž symbolizuje lásku Boha k člověku

Sv. Jan Zlatoústý (13.9.)

(11. 9. 2019) Jan Zlatoústý (Chrysostomos) byl oblíbeným a neohroženým kazatelem, který čelil vlně intrik a byl opakovaně posílán do…

Nový katechetický kurz 2019 - 2021

Nový katechetický kurz 2019 - 2021
(10. 9. 2019) Ve spolupráci s Katolickou teologickou fakultou v Praze se otevírá nový běh dvouletého katechetického kurzu

Svatá Ludmila - pracovní listy pro děti

(10. 9. 2019) 16. září slavíme svátek svaté Ludmily. Nabízíme vám několik pracovních listů k tomuto tématu.

Narození Panny Marie 8. 9.

(7. 9. 2019) Nejsme loutky v rukou Božích. On má s každým z nás plán, projekt, nabídku, šanci, záměr.

Výběr z nabídky Brněnské tiskové misie nejen k začátku školního roku

Výběr z nabídky Brněnské tiskové misie nejen k začátku školního roku
(5. 9. 2019) Aktuální nabídka materiálů z Brněnské tiskové misie nejen k začátku školního roku.