Metoda konverzace v Duchu Svatém vznikla na poslední synodě o synodalitě (2021–2024) jako praktický nástroj, který účastníkům umožnil otevřeně sdílet své zkušenosti a naslouchat Božímu vedení ve společenství. Jejím cílem bylo podpořit autentický dialog, vzájemné naslouchání a rozlišování duchovních impulsů při společném hledání cesty církve.
Co je konverzace v Duchu Svatém?
„Konverzace v Duchu Svatém“ je metodou rozlišování křesťanů, která je něčím jiným než monologickým direktivním rozhodnutím autority či naopak izolovaností názorů a pohnutek jednotlivců, a proto je ryze aktem synodálního pojetí církve.
Konverzace v Duchu Svatém je způsobem setkání, naslouchání, mluvení, rozlišování a rozhodování křesťanů, kteří jsou shromážděni v síle Ducha Svatého, darovaného při křtu svatém každému křesťanovi skrze „nadpřirozený smysl věřících pro víru“. V jeho síle křesťané každodenně zakoušejí jako reálnou přítomnost slova Ježíše Krista: „Hle, já jsem s vámi po všechny dny až do skonání tohoto věku“ (Mt 28, 20).
Konverzace v Duchu Svatém tak ukazuje nejhlubší povahu slova dialog: dia-logos jako „Kristus“ (Logos) procházející „skrze“ (dia-) společenství a srdce shromážděných Kristových učedníků. Konverzace v Duchu Svatém proto zahrnuje zejména projev vlastní pokory v naslouchání druhým (skrze kterou, jak věříme, vnímáme impulzy Ducha Svatého) a v otevřenosti vlastního srdce jak při naslouchání druhým, tak i v upřímném mluvení na základě vlastní zkušenosti, vlastní vnímavosti a myšlení otevřeného Božímu jednání s vědomím toho, že společně tvoříme či přispíváme k tvoření úsudku církve.
„Žádáme všechny místní církve, aby pokračovaly ve svém každodenním životě s užitím synodální metody konzultací a rozlišování a aby nacházely konkrétní způsoby a cesty formace, které povedou ke hmatatelné synodální konverzi na různých rovinách církve.“ (Závěrečný dokument synody, 9. článek).
Metoda konverzace v Duchu Svatém krok za krokem
Tato metoda především vyžaduje ode všech zúčastněných naladění na Boží impulzy a Boží jednání („Nechť je mezi vámi takové smýšlení, jako v Kristu Ježíši“; Fil 2,5), koncentrovanost a ochotu naslouchat. Metoda předpokládá následně uvedené kroky.
1) Příprava
Osobní příprava jednotlivců před vlastním setkáním zahrnuje osobní čas modlitby a reflexe tématu, o kterém bude jednáno.
2) Setkání
Metoda konverzace v Duchu Svatém je ideálně aplikovatelná pro skupinu 5–10 osob, ne více. Jedna osoba vykonává roli moderátora (facilitátora), aby byla dodržována jednak struktura setkání, jednak pro všechny přítomné rovný čas určený k mluvení. Moderátor či jiná osoba zahájí setkání modlitbou, četbou krátkého úryvku Písma Svatého, po níž následuje chvíle ztišení, písní apod.
3) První kolo sdílení
Každý z účastníků postupně sdílí vlastní zkušenost, vlastní intuice a nápady ke zvolenému tématu. Každá osoba má k vlastnímu sdílení 3 minuty, během kterých ostatní s otevřeným srdcem a myslí naslouchají, co skrze slova druhých chce Duch Svatý říct jim samotným. Ostatní členové skupiny nijak nepřerušují právě hovořící osobu ani nekomentují její výpověď.
4) Přestávka
Po sdílení všech v prvním kole je vhodné zařadit krátkou přestávku sloužící k občerstvení se nebo k prodloužení chvíle ztišení a koncentrace na vnímání Ducha Svatého.
5) Druhé kolo sdílení
Každý z účastníků po dobu 3 minut hovoří o tom, co mu Duch Svatý skrze výpovědi druhých pomohl objasnit a upřesnit v jeho vlastních myšlenkách. Jedná se tedy o jakousi „zpětnou pozitivní vazbu“ na to, co zaznělo v prvním kole. Proto ani do této části nepatří kritické vymezování se či odmítání toho, co druzí řekli. Tato fáze konverzace v Duchu Svatém napomáhá vykrystalizování společného pohledu, společné „linky“, která propojuje jednotlivé výpovědi účastníků.
6) Přestávka
Také v tuto chvíli je možné zařadit krátkou přestávku ke ztišení se a vyjasnění si toho, čím je Duch Svatý skrze výpovědi druhých obohatil.
7) Třetí kolo sdílení
Tato fáze slouží k upřesnění a zaznamenání výsledků konverzace, a proto je vhodné, aby se v této chvíli (zejména předpokládá-li se, že s výsledky setkání se bude dále pracovat) jeden člen ujal funkce zapisovatele toho, co každý člen skupiny vypoví při hledání společného řešení. Každý by měl hovořit maximálně 2 minuty.
8) Závěr
Nakonec je třeba, aby např. moderátor přečetl zapsané výsledky. Poté probíhá díkůvzdání v modlitbě či vhodné písni za Boží působení v průběhu konverzace skupiny.
