Otevřená nebesa osvěcují mé životní putování. Když se zahledím do těchto zářivých nebes, dostávám odvahu  - archív citátů

Tichý Radek | Sekce: Kázání

Období během roku (cyklus B)
Slavnost Nejsvětější Trojice B / Bůh tančí / perichoreze / poznámky ke kázání

Když poznáváme, jaký je Bůh sám v sobě, jsme pak citlivější na to, jak jedná vůči nám. A dostaneme sílu jednak jako on. 

Evangelium – Mt 28,16-20
Křtěte je ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého.
Slova svatého evangelia podle Matouše.
Jedenáct učedníků odešlo do Galileje na horu, kam jim Ježíš určil. Uviděli ho a klaněli se mu, někteří však měli pochybnosti. Ježíš k nim přistoupil a promluvil: "Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi. Jděte tedy, získejte za učedníky všechny národy, křtěte je ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého a učte je zachovávat všechno, co jsem vám přikázal. Hle, já jsem s vámi po všechny dny až do konce světa!"


V naší farnosti byl před několika lety přijat do plného společenství s katolickou církví jeden mladý muž, původně evangelík, muzikant a učitel hudby, kdo chodíte do kostela ve všední dny, tak ho budete znát alespoň od vidění, někdy ministruje. 
A ten mi dohodil setkání se svou kamarádkou, že prý má několik otázek o víře a ráda by na ně znala odpověď. 
Setkali jsme se tedy na faře, abychom si popovídali. 
A její první otázka zněla: Tak jak je to s tou Nejsvětější Trojicí? 
Trochu jsem zalapal po dechu, protože jsem zaprvé netušil, co na to tak rychle říct a za druhé se mi nezdálo, že je o tomto tajemství možné mluvit jen tak bez nějaké přípravy, aniž bychom si vysvětlili spoustu dalších věcí. 
Ale pak jsem si řekl: no jak je to krásné, když někoho, kdo přichází zvenčí, na prvním místě zajímá Nejsvětější Trojice. 
- Ne skandály, ne peníze, ne celibát, 
- Ale jádro naší víry. 
Setkali jsme se pak s ní ještě několikrát, ona se pak v jiné farnosti začala připravovat na křest a před rokem byla pokřtěna. 

 

Pořád si myslím, že o Nejsvětější Trojici nejde mluvit bez toho, aniž bychom si vysvětlili spoustu dalších věcí, nicméně dnes bych se chtěl zastavit u jednoho pojmu, který popisuje vnitřní život našeho Boha a který se jmenuje perichoreze. 
Perichoreze to je řecké slovo, které znamená kruhový tanec. 
- Když se díváte, jak lidé tančí v kruhu, postavy se míhají až může mít oko diváka dojem, že se vzájemně prolínají. 
A takový tanec, vzájemné prolínání osob, tančí náš Bůh. 
Perichoreze se používá pro vyjádření skutečnosti, že každá božská osoba přebývá ve druhých dvou. 
- Otec přebývá v Synu a v Duchu, Duch přebývá v Otci a Synu, Syn přebývá v Otci a v Duchu. 
Proč je tak dobrý tento pojem perichoreze? 
- Protože říká, že zároveň si každá z božských osob uchovává svou identitu, Otec se nemísí se Synem, nezaměňují se, 
- A zároveň jsou tyto osoby natolik jednotné, že právě přebývají jedna ve druhé. 
Někdy můžeme potkat lidi, kteří jsou zcela závislí na druhých, které mají kolem sebe: 
- To, jestli se jim povedl jejich den odvozují od toho, zda se potkali se svými důležitými bližními, nebo ne. 
- To, jestli jednají správně určují podle toho, zda je druzí chválí nebo kritizují. 
- To, co si vezmou na sebe řídí tím, co tomu řeknou ostatní, atd. 
- Pan kardinál Špidlík to popisuje vtipným způsobem: Sestřičko, zeptá se někdo řeholnice – jak se vám líbí ten obraz? Matka představená říkala, že je krásný. 
Nemá svůj názor, naprosto přejímá to, co si myslí ostatní. 
U lidí, pokud to nejsou děti, se jedná o něco patologického: žít jen ze vztahů a nemít žádnou dimenzi své bytosti, která by na vztazích nebyla závislá. 

 

Ale když Nejsvětější Trojici popisoval svatý Augustin, 
Nenašel lepší způsob, jak vyjádřit, kdo je to Otec, kdo je to Syn, kdo je to Duch svatý, než právě pomocí vztahů, které mají tyto osoby mezi sebou. 
- Osoby Božské Trojice nejsou nic než vzájemné vztahy. 
- Otec, to není nějaká substance. To je čirý vztah k Synu a k Duchu svatému. 
- Otec vychází ze sebe, daruje Synovi všechno, co má, celou svoji přirozenost, dává bytí Synovi, řeklo by se když vycházející ze sebe, je víc v Synu, než sám v sobě. 
- Syn od Otce přijímá celé své bytí a tedy koná to, co Otec: vychází ze sebe a v absolutní vděčnosti a sebevydanosti Otci vrací přijatou božskou přirozenost. 
- V tomto vzájemném dávání jeden druhému přebývá Otec v Synu a Syn v Otci. 
- Mohli bychom také říci, dávají si přednost. 
Jedna osoba natolik miluje druhou, že si dávají přednost, 
že jeden zcela ustupuje druhému až je ten druhý zcela v něm. 
To je tedy smysl pojmu Perichoreze, přebývání jedné božské osoby v druhých dvou.

 

Co to znamená pro nás? 
Někdo by mohlo říci, no máme taky tak jednat – ustupovat jeden druhému. Nemít nic svého, zcela se vydávat. 
- Měl jsem spolužáka v semináři, který si vždycky šel nabrat jídlo jako poslední, vždycky dal přednost ostatními a pak si bral až co zbylo. 
- Mám kamaráda kněze, který když se o něčem bavíme nikdy neprojeví svůj názor jako první, vždycky dá přednost ostatním. 
Umíme jako lidé dávat si přednost, být milí a vstřícní, nechávat je, aby přebývali v tom, co je naše, a naopak přebývat v nich. 
Ale to není to první, co máme udělat, když slyšíme a vidíme, jaký je Bůh. 

 

První věcí je, abychom uvěřili, že takto Bůh jedná vůči nám. 
- To Bůh vychází sám ze sebe a nenechává si nic pro sebe, všechno nám dává. 
- To Bůh zcela ustupuje a nám dává přednost. 
Stvořil pro nás tento svět, dal do něj svůj otisk, takže každý člověk jej může poznat – ale dal prostor a přednost nám, abychom v tomto světě pracovali a přetvářeli jej, abychom také konali stvořitelskou práci. 
Bůh Otec dal svého Syna, dal nejvíc, co mohl sám sebe: a pak jej vzal k sobě do slávy, abychom my dostali prostor být znamením tohoto Syna ve světě, abychom jej zpřítomnili. 
Bůh Duch svatý přichází na pomoc naší modlitbě. 
- A trpělivě nám dává prostor, abychom mu v modlitbě říkali všechno čeho je plné naše srdce, trpělivě ustupuje do pozadí, když jej při modlitbě nepustíme ke slovu. 
Bůh Syn nám své Tělo v eucharistii, aby opravdu mohl přebývat v nás, doslova, tělesně, a je natolik pokorný a diskrétní, že se nám dává i když my jsme blbě připraveni, i když my na jeho přítomnost ihned zapomeneme a jednáme jako bychom ani nebyli u přijímání, on přesto přichází a vydává se. 
Tak jako jednotlivé Boží osoby 
- v nepředstavitelné lásce vycházejí jedna ke druhé a dávají si přednost v Nejsvětější Trojici, tak jako přebývají jedna ve druhé, 
- Ve stejné nekonečné lásce také Bůh jedná vůči nám. 
Sestry a bratři, 
- To, že Bůh je jeden ve třech osobách je krásná skutečnost, kterou stojí za to se zabývat: více než skandály, více než penězi, než celibátem. 

 

Když poznáváme, jaký je Bůh sám v sobě, 
jsme pak citlivější na to, jak jedná vůči nám. 
 -A dostaneme sílu jednak jako on. 

Související texty k tématu:

Nejsvětější Trojice

  • V Bohu tři vyslovují: TY Každý člověk je osobou jen jednou: své vlastní a jedinečné "já" vyslovuje jako jedinec. V Bohu jsou tři, kteří je vyslovují. 
  • Bůh je ´rodina´ tří Osob  Bůh je „rodina“ tří Osob, které se mají tolik rády, že tvoří jednotu. Tato „božská rodina“ není do sebe uzavřená, nýbrž otevřená, sdílí se ve stvoření a v dějinách,…
  • Jak prezentuje Bůh sám sebe, aneb Nejsvětějjší Trojice Tajemství Nejsvětější Trojice se často vykládá tak, že se nejprve řekne, že je Bůh v Trojici jediný (nebo jeden Bůh ve třech osobách) a potom...
  • Model ideálního soužití lze najít v Bohu V Nejsvětější Trojici nalézáme  odpověď na to, co je to skutečné společenství...
  • Mrazivé slovo Trojice Teologové s velkou námahou vynalezli pro Boha falešně aritmetické, mrazivé slovo Trojice – a ono přitom jde o neuhasínající život plný radosti a vitality.
  • Nebylo by lepší učení o Trojici vynechat? K. Rahner prohlásil, že kdyby se vynechalo učení o Trojici, nic by se v životě mnoha křesťanů nezměnilo. Bohužel musíme konstatovat, že je to asi pravda.
  • Trojice - texty dle rejstříku

Čtení z dnešního dne: Sobota 24. 2.

1. čtení - Dt 26,16-19; Evangelium - Mt 5,43-48

Komentář k Dt 26,16-19: Být zvláštním, vyvoleným lidem, znamená úzké přátelství. On si mě vyvolil jako první. Tato skutečnost ať předznamenává můj vztah k Němu.

Zdroj: Nedělní liturgie

25.2.1950 zemřel komunisty umučený kněz Josef Toufar

(24. 2. 2024) Žádný člověk není bezvýznamnou figurkou na šachovnici Boží.

Händel - výročí narození (* 23. února 1685)

(22. 2. 2024) Tělnatý, cholerický a věřiteli pronásledovaný skladatel přinesl přese všechno skvělé plody...

Stolec svatého Petra (22.2.)

Stolec svatého Petra (22.2.)
(21. 2. 2024) Svátek stolce svatého Petra připomíná primát apoštola Petra mezi ostatními apoštoly. Tuto službu ustanovil sám Ježíš a…

Co je důležitější než půst? / k poslechu

Co je důležitější než půst? / k poslechu
(16. 2. 2024) „Zaměření na druhé je důležitější než půst.“

DOPORUČUJEME NOVOU KNIHU, průvodce postem a Velikonocemi na každý den

DOPORUČUJEME NOVOU KNIHU, průvodce postem a Velikonocemi na každý den
(15. 2. 2024) Průvodce postní a velikonoční dobou – od Popeleční středy až po slavnost Seslání Ducha Svatého

15.2. - památka 14 pražských mučedníků - Bl. Bedřicha Bachsteina a druhů

15.2. - památka 14 pražských mučedníků - Bl. Bedřicha Bachsteina a druhů
(14. 2. 2024) 15. února 1611 bylo v klášterním kostele Panny Marie Sněžné v Praze umučeno 14 františkánů. 

Popeleční středou začíná Postní doba

(13. 2. 2024) Je důležité, aby se křesťan v postní době nezabýval sám sebou, ale především Bohem samotným...


Konference Jak slyšet Boží hlas s Petem Greigem 
22. – 23. 3. 2024 v Praze.