Nezapomínejte na chudé, milujte je, protože v nich je ukřižovaný Ježíš, - archív citátů

Navigace: Tematické texty V VelikonoceTexty na nástěnky - Velikonoce r. 2000 VELIKONOCE SVĚTLO DO VŠEDNÍHO DNE

r. 2000 VELIKONOCE SVĚTLO DO VŠEDNÍHO DNE

Ve wordu je text ke stažení zde


VELIKONOCE
SVĚTLO DO VŠEDNÍHO DNE

Abychom nepozbyli odvahy
a nestali se cyniky,
září nám do všedního dne
světlo Velikonoc:
Ukřižovaný žije,
a všichni ti, kteří trpí
ve spojení s ním,
budou žít.

SVĚTLO DO UTRPENÍ
Velikonoce jsou svátkem naděje, která nemůže být omezena hranicemi světa. O velikonocích obrátil vše-mohoucí Bůh nečekaným a překvapujícím způsobem naši skličující otázku po utrpení v naději, takže upro-střed utrpení smíme doufat v nový svět a nové nebe. O velikonocích nás chce Bůh přivést od našich mož-ností a skutků k možnostem svým, abychom uprostřed utrpení ještě mohli snít, ano, směli se skrze slzy smát.







OSLAVA VZKŘÍŠENÍ
Předmětem křesťanské víry je vzkříšení z mrt-vých: Ten, kdo vzkřísil Ježíše Krista, vzkřísí s ním také nás (srov. 2Kor 4,14). Bůh ve vzkříšení oznamuje začátek nového stvoření. Smíme očekávat nová nebesa a novou zemi, kde Bůh setře každou slzu z očí, kde nebude už smrti ani zármutku, nářku ani bolesti, protože starý svět pominul (srov. Zj 21,4).
Vzkříšení v sobě chová toto poselství: Bůh na konci věků napomůže svobodě, spravedlnosti a lásce k vítězství. Naše neutišitelná touha po naplnění nezanikne v nicotě, nýbrž bude uchována v Boží nekonečnosti. Proto o Velikonocích smíme a můžeme zpívat aleluja. (J. B. Brantschen)

Následkem hříchu je smrt... Všichni zhřešili a jsou daleko od Boží slávy (Řím 6,23;3,23). Ale Kristus zemřel za naše hříchy a byl pohřben. Třetího dne byl vzkříšen (1Kor 15,3). A když Bůh vzkřísil Krista Ježíše, vzkřísil zároveň s ním i nás (Ef 2,4).
Všichni, kteří jsme pokřtěni v Krista Ježíše, byli jsme pokřtěni v jeho smrt, abychom - jako byl Kristus vzkříšen z mrtvých - i my vstoupili na cestu nového života. Jestliže jsme s ním sjednoceni, účastí na jeho smrti, jistě budeme mít účast i na jeho zmrtvýchvstání... (srov. Řím 6).







OSLAVA NOVÉ BUDOUCNOSTI
Nesmírně tragickým osudem může být takový, který jsme si sami připravili zlem, jehož důsledky jsou nevratné. Tu bychom mohli lehce podlehnout zoufalství a nenávisti k sobě samým.
Ježíšovo odpuštění - stvrzené Bohem o velikonocích - nám ale říká: I takovýto osud je zlomen, protože Bůh je Bohem odpuštění a otevírá nám novou budoucnost.
Ježíš svým odpuštěním dosvědčuje, že nikdo nemusí navždycky zůstat uzavřen v nenávisti. Tím, že Bůh svého Syna Ježíše vzkřísil z mrtvých, dává mu ve všem za pravdu a činí Ježíšovo odpuštění svým vlastním odpuštěním. Proto už není žádnému člověku definitivně zapovězen přístup k Bohu.
Jde jen o to, nechat se Jím milovat, to znamená přijmout odpuštění.

Vzkříšený Kriste,
otevřené rány v nás jsou místem,
které si získává tvou zvláštní lásku.
V našich zraněních dáváš vyrůstat
společenství s tebou.
Tvůj hlas rozjasní naši noc
a v nás se otevřou brány chval.






NEBOJTE SE!
Moc Kristova kříže a vzkříšení
je větší než veškeré zlo,
z něhož by člověk mohl
a musel mít strach.
(Jan Pavel II.)



OSLAVA NADĚJE
Nejsou snad velikonoce
více než co jiného
oslavou a připomínkou naděje?!

· Naděje, že náš život nekončí zmarem a temnotou...
· Naděje, že máme někoho, kdo nám je celý život po boku: ať už v radostech, strastech, utrpení a smrti...
· Naděje, že jsme určeni a vedeni k plnému životu bez konce...
· Naděje, že existuje reálná naděje i pro náš život - v Kristu Ježíši.

Já jsem vzkříšení a život,
kdo mě následuje nebude chodit v temnotě,
ale bude mít světlo života,
praví Ježíš. (Jan 8,12)



 


Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Iz 55,6-9; Žalm ŽALM 145; Flp 1,20c-24.27a
Mt 20,1-16

Na první poslech se jeví jednání hospodáře jako nespravedlivé. Dělníci pracující celý den dostali stejně jako ti, kteří pracovali hodinu. Ale oni přijali tuto pracovní smlouvu a hospodář jim dal smluvenou mzdu. Tedy nejde o nespravedlnost, ale o velkorysost k těm, kteří práci nenašli! Evangelista navázal na příběh o bohatém mládenci, který Ježíše oslovil, protože toužil být dokonalý před Bohem. Ale neuměl nebo nechtěl svému úsilí dát všechno. Bůh je mnohem flexibilnější, hledá, jak nejlépe využít situaci a dosáhnout cíle i přes mnohé potíže. A dokáže jednání ohodnotit nejen ve vztahu k odpracovanému úkolu, ale k situaci člověka. Pokud se na text díváme z našeho pohledu, stojí za otázku, zda jsme připraveni vstoupit do Boží služby kdykoli. A podobně, nakolik sami dokážeme vnímat svět perspektivou dobra pro druhé. Poslední zamyšlení se může týkat těch, kteří třeba léta necítili žádné povolání pro Boha. Pán nás ale někdy osloví až na úplném konci např. školy, rodičovství, práce nebo i života. Nemávneme rukou s tím, že „nyní“ to už nemá cenu?

Zdroj: Nedělní liturgie

Konkrétní odkaz svatého Václava pro každého z nás

Konkrétní odkaz svatého Václava pro každého z nás
(24. 9. 2023) Jak následovat "dědice" české země? Asi ho nebudeme následovat zrovna v statečném hájení českého území. ...

Jak roste vinná réva a jak se dělá víno?

(23. 9. 2023) Pracovní listy pro děti. V září dozrávají hrozny vinné révy a slaví se "vinobraní". A znáte nějaké další…

Sv. Padre Pio (23.9.)

Sv. Padre Pio (23.9.)
(22. 9. 2023) Otec Pio z Pietrelciny (1887 - 1968) je jednou z nejvýraznějších světeckých postav 20. století. Po celých padesát let…

21.9. sv. Matouš

(20. 9. 2023) Dynamika Božího povolání a lidské odpovědi

20. září - památka korejských mučedníků

(19. 9. 2023) "... Už máme velmi blízko k rozhodujícímu zápasu, snažně vás prosím, žijte věrně z víry, abyste jednou vešli tam,…

Setkání zdravotníků Pod Petřínem 7. 10. 2023

Setkání zdravotníků Pod Petřínem 7. 10. 2023
(18. 9. 2023) "Zdravotník v síti vztahů" / Kostel sv. Karla Boromejského, Vlašská 36, Praha 1…