r. 2000 VELIKONOCE SVĚTLO DO VŠEDNÍHO DNE

Ve wordu je text ke stažení zde


VELIKONOCE
SVĚTLO DO VŠEDNÍHO DNE

Abychom nepozbyli odvahy
a nestali se cyniky,
září nám do všedního dne
světlo Velikonoc:
Ukřižovaný žije,
a všichni ti, kteří trpí
ve spojení s ním,
budou žít.

SVĚTLO DO UTRPENÍ
Velikonoce jsou svátkem naděje, která nemůže být omezena hranicemi světa. O velikonocích obrátil vše-mohoucí Bůh nečekaným a překvapujícím způsobem naši skličující otázku po utrpení v naději, takže upro-střed utrpení smíme doufat v nový svět a nové nebe. O velikonocích nás chce Bůh přivést od našich mož-ností a skutků k možnostem svým, abychom uprostřed utrpení ještě mohli snít, ano, směli se skrze slzy smát.







OSLAVA VZKŘÍŠENÍ
Předmětem křesťanské víry je vzkříšení z mrt-vých: Ten, kdo vzkřísil Ježíše Krista, vzkřísí s ním také nás (srov. 2Kor 4,14). Bůh ve vzkříšení oznamuje začátek nového stvoření. Smíme očekávat nová nebesa a novou zemi, kde Bůh setře každou slzu z očí, kde nebude už smrti ani zármutku, nářku ani bolesti, protože starý svět pominul (srov. Zj 21,4).
Vzkříšení v sobě chová toto poselství: Bůh na konci věků napomůže svobodě, spravedlnosti a lásce k vítězství. Naše neutišitelná touha po naplnění nezanikne v nicotě, nýbrž bude uchována v Boží nekonečnosti. Proto o Velikonocích smíme a můžeme zpívat aleluja. (J. B. Brantschen)

Následkem hříchu je smrt... Všichni zhřešili a jsou daleko od Boží slávy (Řím 6,23;3,23). Ale Kristus zemřel za naše hříchy a byl pohřben. Třetího dne byl vzkříšen (1Kor 15,3). A když Bůh vzkřísil Krista Ježíše, vzkřísil zároveň s ním i nás (Ef 2,4).
Všichni, kteří jsme pokřtěni v Krista Ježíše, byli jsme pokřtěni v jeho smrt, abychom - jako byl Kristus vzkříšen z mrtvých - i my vstoupili na cestu nového života. Jestliže jsme s ním sjednoceni, účastí na jeho smrti, jistě budeme mít účast i na jeho zmrtvýchvstání... (srov. Řím 6).







OSLAVA NOVÉ BUDOUCNOSTI
Nesmírně tragickým osudem může být takový, který jsme si sami připravili zlem, jehož důsledky jsou nevratné. Tu bychom mohli lehce podlehnout zoufalství a nenávisti k sobě samým.
Ježíšovo odpuštění - stvrzené Bohem o velikonocích - nám ale říká: I takovýto osud je zlomen, protože Bůh je Bohem odpuštění a otevírá nám novou budoucnost.
Ježíš svým odpuštěním dosvědčuje, že nikdo nemusí navždycky zůstat uzavřen v nenávisti. Tím, že Bůh svého Syna Ježíše vzkřísil z mrtvých, dává mu ve všem za pravdu a činí Ježíšovo odpuštění svým vlastním odpuštěním. Proto už není žádnému člověku definitivně zapovězen přístup k Bohu.
Jde jen o to, nechat se Jím milovat, to znamená přijmout odpuštění.

Vzkříšený Kriste,
otevřené rány v nás jsou místem,
které si získává tvou zvláštní lásku.
V našich zraněních dáváš vyrůstat
společenství s tebou.
Tvůj hlas rozjasní naši noc
a v nás se otevřou brány chval.






NEBOJTE SE!
Moc Kristova kříže a vzkříšení
je větší než veškeré zlo,
z něhož by člověk mohl
a musel mít strach.
(Jan Pavel II.)



OSLAVA NADĚJE
Nejsou snad velikonoce
více než co jiného
oslavou a připomínkou naděje?!

· Naděje, že náš život nekončí zmarem a temnotou...
· Naděje, že máme někoho, kdo nám je celý život po boku: ať už v radostech, strastech, utrpení a smrti...
· Naděje, že jsme určeni a vedeni k plnému životu bez konce...
· Naděje, že existuje reálná naděje i pro náš život - v Kristu Ježíši.

Já jsem vzkříšení a život,
kdo mě následuje nebude chodit v temnotě,
ale bude mít světlo života,
praví Ježíš. (Jan 8,12)