Navigace: Tematické texty B Bible, Boží slovo, Písmo svatéDelší texty Církev a Bible (Michael Špilar)

Církev a Bible (Michael Špilar)

V jakém vztahu k sobě stojí církev a Bible? Ve stručnosti se pokusíme dát Bibli pravé místo v životě církve. Nejdříve se podívejme na věc z pohledu vzniku. Jak to tedy bylo? Odkud církev získala Bibli? Spadla z nebe, nebo má nějakou zvláštní cestu vzniku, nebo ji napsal nějaký moudrý spisovatel?

Na počátku Bůh vodil svůj lid po svých cestách. Staral se o něj a dával mu poznat sama sebe. Bůh, ve své lásce k člověku, chtěl, aby jeho starost o člověka byla zvěstována i dalším pokolením a v posledku všemu stvoření. Pro lid bylo přirozené, že si vyprávěl o Božím díle. Tak se stalo, že každá nová generace poznávala Boha nejen ze své zkušenosti, ale i z života svých Otců. Předávali si Boží zjevení. Nejdříve si o Božím jednání jen vyprávěli. Po nějaké době si mezi nimi Bůh vybral a uschopnil jednotlivce k tomu, aby jeho slovo napsali. Bůh sám se staral, aby napsali právě to potřebné a nic navíc. Na psaní každé jednotlivé knihy se většinou podílelo více lidí a v různé době. A výsledek této dlouhé cesty je Bible jak ji známe dnes. Tady je tedy jeden důležitý poznatek. Bůh dal vyrůst Starému Zákonu uprostřed svého Starozákonního lidu. Starý Zákon není předlohou pro to jak má vypadat Boží lid, ale vznikl z Božího popudu uprostřed Božího lidu jako svědectví, proroctví a zjevení /povzbuzení, usměrnění.../. Židovský národ se na počátku neformoval podle Bible, ale Bible se tvořila v jeho nitru, podle toho jak v něm jednal Bůh.

A stejně tak je tomu s Novým Zákonem. Nový zákon nevznikl jako předloha jak má vypadat církev, ale jako výsledek Božího působení, v počátcích formování Církve. Bůh si obdobně jako u Starého Zákona vzbudil lidi, které Duchem Svatým uschopnil k zapsání toho co chtěl, aby bylo napsáno. Můžeme říci, že Bůh nejdříve napsal své slovo v životě lidí. Teprve pak bylo napsáno jako text. Bůh sám vepsal do srdcí lidí své slovo, které později bylo zapsáno i do knih Písma. Zkráceně můžeme říci, že Bible nevznikla mimo církev, ale uprostřed církve. Bible je "produkt" církve vedené Božím Duchem k sepsání tohoto díla. Bůh je ten od koho vychází iniciativa k napsání Bible.

A nyní se podívejme na celý problém z pohledu obsahu Bible. Písmo svaté je objemná kniha obsahující mnoho slov, ve kterých je ale ukryto pouze jedno jediné SLOVO. Bůh k nám ve slovech Písma svatého vyslovuje své jediné SLOVO, v němž se sděluje celý. SLOVO, které se stalo člověkem, KRISTA. Je zřejmé, že pro přítomnost Krista ve slově, má Bible své nezastupitelné místo v církvi. Přítomnost Krista v Božím slově je pro život církve obdobně důležitá, jako jeho přítomnost v Eucharistii. Církev, která by se vzdala Bible, jakoby se vzdala možnosti setkat se s Kristem ve slově. Nyní jeden příklad. Stejně jako je nesmyslné chtít po rybě aby plavala na suchu, bylo by nesmyslné chtít, aby církev žila plným životem bez Bible. Bibli potřebujeme v církvi číst abychom nezabloudili a žili plným životem. Bible je ukazatelem pro život. Nikoho tady nezrazuji od osobního čtení Bible, naopak. Pokud máme skutečně žít, je podmínkou nutnou žít osobně a zároveň uprostřed církve s Biblí. V Božím Písmě totiž stejně jako v těle Páně, v obou nachází celý křesťanský život svou potravu. (srv. Dei verbum)
(Michael Špilar)


Související texty k tématu:

Bible, Písmo svaté, Boží slovo

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Iz 8,23b - 9,3; Žalm Žl 27,1.4.13-14; 1 Kor 1,10-13.17
Mt 4,12-23

Obtíže prvních let církve se samozřejmě podobají i obtížím naší doby. Je tak snadné přijmout jako vzor nějakého obdivovaného člověka, je lehké ulpět se svými sympatiemi na někom, kdo je nám svou povahou blízkým. Ale křesťanství je dobré a pravé jen tehdy, když člověk ulpí naprosto jednoznačně na Kristu. To neznamená, že lidmi pohrdne. To znamená, že ani nepřehlédne Ježíše, který byl také za něho ukřižován. A čím více a plněji člověk Krista přijme za svého, tím širší srdce pro druhé bude mít. Nemusí volit mezi Pavlem, Apollem a Petrem. Když je Kristův, může všechny milovat a nikoho si nemusí přivlastnit.

Zdroj: Nedělní liturgie

Neděle Božího slova - vždy 3. neděle liturgického mezidobí

Neděle Božího slova - vždy 3. neděle liturgického mezidobí
(24. 1. 2026) Vždy 3. neděle liturgického mezidobí je v církvi věnována „slavení a šíření Božího slova a úvaze nad ním“.

Obrácení svatého Pavla (svátek 25.1.)

(24. 1. 2026) Pavlovo setkání s Kristem na cestě do Damašku způsobilo v jeho životě doslova revoluční obrat. Kristus se stal smyslem…

Přímluvy - 3. neděle, cyklus A / 24. 1. 2026

(23. 1. 2026) Ježíš procházel zemí, hlásal evangelium o Božím království a uzdravoval mezi lidem každou nemoc a každou…

Výstava: „Rozpoznat. Reagovat. Bezpečí dětí v církvi.“

Výstava: „Rozpoznat. Reagovat. Bezpečí dětí v církvi.“
(23. 1. 2026) Od 21. ledna do 8. února 2026  ve výstavních prostorách františkánského kláštera Panny Marie Sněžné (Jungmannovo…

František Saleský (svátek 24.1)

(22. 1. 2026) Učitel duchovního života pro všední život, Učitel církve, patron novinářů a spisovatelů.

DNEŠNÍ VÝROČÍ / 21.1.1953 mě zatkla komunistická tajná policie

(21. 1. 2026) Když se za mnou zavřely vrata věznice, tak hned povel: „Svlíct a tady pod sprchu!“ Voda byla ledová,…

Přímluvy - 2. neděle v mezidobí, cyklus A / 18. 1. 2023

(16. 1. 2026) Bůh nám touží darovat milost a pokoj. S důvěrou mu svěřme místa a situace, která potřebují jeho milost: