Nezapomínejte na chudé, milujte je, protože v nich je ukřižovaný Ježíš, - archív citátů

Navigace: Tematické texty E EucharistieKrátké texty, citáty Citáty z knihy: Dar a tajemství (Jan Pavel II.)

Citáty z knihy: Dar a tajemství (Jan Pavel II.)

„... To konejte na mou památku.“

Jaká „památka“? Víme, že tomuto výrazu je třeba dát přesný význam, který daleko přesahuje hranice prosté dějinné připomínky. Jsme zde v řádu biblické „památky“, jež zpřítomňuje samu onu událost. Je to památka - přítomnost! Tajemstvím tohoto zázraku je působení Ducha svatého, kterého kněz vzývá, když vztahuje ruce nad dary chleba a vína: „Posvěť svým Duchem tyto dary, které před tebe klademe, ať se stanou tělem a krví našeho Pána Ježíše Krista.“ Kněz tedy utrpení, smrt a vzkříšení Krista jen nepřipomíná; Duch svatý působí, že se na oltáři prostřednictvím služby kněze uskutečňují. Kněz jedná opravdu in persona Christi. Co Kristus vykonal na oltáři kříže a co předtím ustanovil ve večeřadle jako svátost, to kněz obnovuje v sile Ducha svatého. V té chvíli je jakoby obestřen mocí Ducha svatého a slova, která pronáší, nabývají téhož významu, jaký měla slova Kristova při poslední večeři.


Kněz jako správce „Božích tajemství“ slouží obecnému kněžství věřících. Hlásáním Slova a slavením svátostí, zvláště eucharistie, poučuje Boží lid o tom, že má účast na kněžství Kristově a zároveň jej pobízí, aby je plně uskutečňoval. Když po proměňování zazní slova: „Mysterium fidei“, všichni jsou vybízeni, aby si uvědomili jakousi zvláštní existenciální hutnost toho, co je to tajemství Krista, eucharistie a kněžství.

Nečerpá kněžské povolání právě odtud svou nejhlubší motivaci? Je to motivace, která je už celá přítomna ve chvíli kněžského svěcení, ale kterou je nutno vnitřně obnovovat a prohlubovat během celého života. Jen tak může kněz stále hlouběji objevovat velké bohatství, které mu bylo svěřeno. Po padesáti letech od svého kněžského svěcení mohu říci, že v onom Mysterium fidei nacházím každý den stále hlubší smysl svého kněžství. Tam je míra daru, a tam je také míra odpovědi, jakou tento dar vyžaduje. Dar je vždy větší'! A je krásné, že je tomu tak. Je krásné, že člověk nikdy nemůže říci, že plně odpověděl na tento dar. Je to dar a je to také úkol: vždy! Tohle si uvědomovat znamená plně žít své kněžství.


Hluboké očekávání člověka

Jestliže analyzujeme, co očekává současný člověk od kněze, vidíme, že je v něm v podstatě jedno jediné velké očekávání: touží po Kristu. To ostatní - co slouží na hospodářské, společenské a politické úrovni můžeme žádat po jiných. Od kněze žádá Krista! Má právo očekávat, že se o něm dozví především prostřednictvím hlásání Slova. Jak učí koncil: „Kněží mají především povinnost hlásat všem Boží evangelium“ (Presbyterorum ordinis, 4). Avšak hlásání směřuje k tomu, aby se člověk setkal s Ježíšem, zvláště v tajemství eucharistie, která je živým srdcem církve a kněžského života. Moc, jakou má kněz nad eucharistickým tělem Krista, je tajemná a nepochopitelná. Touto mocí se stává správcem největšího dobra vykoupení, protože dává lidem Vykupitele „in persona“, osobně. Slavení eucharistie je pro každého kněze nejvznešenějším a nejposvátnějším úkonem. A pro mne bylo slavení eucharistie již od prvních let kněžství nejen nejposvátnější povinností, ale především nejhlubší potřebou duše.

(Jan Pavel II.: Dar a tajemství, Nové město, Praha 1997)


Témata: Eucharistie

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Iz 55,6-9; Žalm ŽALM 145; Flp 1,20c-24.27a
Mt 20,1-16

Na první poslech se jeví jednání hospodáře jako nespravedlivé. Dělníci pracující celý den dostali stejně jako ti, kteří pracovali hodinu. Ale oni přijali tuto pracovní smlouvu a hospodář jim dal smluvenou mzdu. Tedy nejde o nespravedlnost, ale o velkorysost k těm, kteří práci nenašli! Evangelista navázal na příběh o bohatém mládenci, který Ježíše oslovil, protože toužil být dokonalý před Bohem. Ale neuměl nebo nechtěl svému úsilí dát všechno. Bůh je mnohem flexibilnější, hledá, jak nejlépe využít situaci a dosáhnout cíle i přes mnohé potíže. A dokáže jednání ohodnotit nejen ve vztahu k odpracovanému úkolu, ale k situaci člověka. Pokud se na text díváme z našeho pohledu, stojí za otázku, zda jsme připraveni vstoupit do Boží služby kdykoli. A podobně, nakolik sami dokážeme vnímat svět perspektivou dobra pro druhé. Poslední zamyšlení se může týkat těch, kteří třeba léta necítili žádné povolání pro Boha. Pán nás ale někdy osloví až na úplném konci např. školy, rodičovství, práce nebo i života. Nemávneme rukou s tím, že „nyní“ to už nemá cenu?

Zdroj: Nedělní liturgie

Konkrétní odkaz svatého Václava pro každého z nás

Konkrétní odkaz svatého Václava pro každého z nás
(24. 9. 2023) Jak následovat "dědice" české země? Asi ho nebudeme následovat zrovna v statečném hájení českého území. ...

Jak roste vinná réva a jak se dělá víno?

(23. 9. 2023) Pracovní listy pro děti. V září dozrávají hrozny vinné révy a slaví se "vinobraní". A znáte nějaké další…

Sv. Padre Pio (23.9.)

Sv. Padre Pio (23.9.)
(22. 9. 2023) Otec Pio z Pietrelciny (1887 - 1968) je jednou z nejvýraznějších světeckých postav 20. století. Po celých padesát let…

21.9. sv. Matouš

(20. 9. 2023) Dynamika Božího povolání a lidské odpovědi

20. září - památka korejských mučedníků

(19. 9. 2023) "... Už máme velmi blízko k rozhodujícímu zápasu, snažně vás prosím, žijte věrně z víry, abyste jednou vešli tam,…

Setkání zdravotníků Pod Petřínem 7. 10. 2023

Setkání zdravotníků Pod Petřínem 7. 10. 2023
(18. 9. 2023) "Zdravotník v síti vztahů" / Kostel sv. Karla Boromejského, Vlašská 36, Praha 1…