Vylej před Bohem své srdce "Lidé, doufejte v Boha v každé době, před ním vylejte své srdce, - archív citátů

Navigace: Tematické texty J JežíšKrátké texty, citáty Citáty z knihy: Život pod vládou Kristovou (Raniero Cantalamessa)

Citáty z knihy: Život pod vládou Kristovou (Raniero Cantalamessa)

Co by se stalo, kdyby se veškerý hmotný vesmír s miliardami a miliardami těles opřel o jeden jediný bod, takže by se podobal ohromné obrácené pyramidě? Jakému tlaku by onen bod musel odolávat? Právě tak v tu chvíli (roz. v Getsemanech) spočíval na Ježíšově duši celý morální vesmír viny, který není o nic menší. Hospodin na něj vložil nepravosti nás všech (Iz 53,6); on je beránek Boží, který snímá hřích světa (J 1,29). Pravým křížem, který Ježíš vzal na svá ramena, nesl ho až na Golgotu a pak na něj byl přibit, je hřích.


Kristovo vzkříšení je pro duchovní vesmír tím, čím byl podle posledních výzkumů "velký třesk" pro hmotný svět, kdy se atom hmoty přeměnil v energii a zahájil obrovskou expanzi vesmíru, která trvá už miliardy let. Všechno, co v církvi existuje a pohybuje se v ní - svátosti, slova, instituce - totiž bere sílu z Kristova vzkříšení. To je okamžik, v němž se smrt změnila v život a dějiny v eschatologii.


Otcův čin vzkříšení je pro nás zdrojem největší naděje, protože znamená, že jednoho dne to Otec učiní i s námi. (1O1)


Křesťanská naděje se narodila o Velikonocích. (1O6)
Církev se rodí z naděje, a pokud si přejeme nový rozmach víry, kterým by znovu dobyla svět, musí se opět oživit naděje. Bez ní se nedá dělat nic. (1O7)
(1O6 a 1O7)


Bůh se ve své nekonečné moudrosti rozhodl zvítězit nad zlem tím, že ho podstoupí, vezme ho určitým způsobem na sebe. Chtěl zvítězit - v souladu se svou povahou - ne silou, ale láskou, a tak nám dal příklad, jak se má zlo přemáhat dobrem (srv. Ř 12,21). Přesto musíme mít neustále na paměti, že Otcův "soucit" se Synem nekončí křížem, ale vzkříšením. Synovi přikázal obětovat život, aby jej opět přijal. Nikdy ani na okamžik nepomyslel na Synovu smrt, aniž by měl na mysli i jeho vzkříšení. To nám se nedaří myslet na obě věci zároveň. Ježíš byl ve vzkříšení "ospravedlněn Duchem" (srv. 1 Tm 3,16), tj. Otec mu zjednal spravedlnost skrze Ducha, a tím ji zjednal i sobě, své vítězné lásce. Vzkříšením Ježíše z mrtvých - říká svatý Pavel - Bůh Otec dokázal, jak nesmírně veliký je ve své moci k nám a jak silné je jeho mocné působení (srv. Ef 1,19-2O).


/Vzorem pokory je Ježíš - ponížil se a byl poslušný... - Fp 2,5:)
/V Kristu.../...se zákon stává evangeliem a skutky se stávají milostí. ...Stejně jedná Bůh s námi: nejdřív nám v zákoně ukázal pokoru jako dílo, které máme uskutečnit, ale potom nám ji dal v evangeliu jako čin k následování. Už člověku nenařizuje jako pod zákonem: "Jdi na poslední místo," ale: "Pojď na poslední místo." Člověka k pokoře jen nevede, on ho k ní přitahuje: "Učte se ode mne - říká Ježíšovými ústy - neboť jsem tichý a pokorného srdce." (Mt 11,29)
(229)


Blažení v nebi nejsou pokorní proto, že vidí svou bídu a hřích, ale proto, že hledí na překypující dokonalost a svatost Boží.

Podle bible nás tedy k pokoře přivádějí dvě pohnutky, každá z opačného směru: jedna vychází z člověka a druhá z Boha, jedna je založena na poznání sebe samého a druhá na poznání Boha. Obě dvě pohnutky - antropologická i teologická - se však nyní sloučily v jednu. V Ježíši Kristu, který je Bůh a člověk v téže osobě, jsme k pokoře nalezli pohnutku úplnou a poslední, pohnutku křesťanskou.
(23O)
(Raniero Cantalamessa: Život pod vládou Kristovou, Karmelitánské nakl., Kostelní Vydří 1994)


Témata: Ježíš

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Sk 15,1-2.22-29; Žalm 67; Zj 21,10-14.22-23
Jan 14,23-29

Církev zakouší nejednu složitou situaci. Nejde jen o správné porozumění víře a její věrné zachovávání, ale i o běžné zajištění fungování. A k tomu Pán říká: „Pokoj vám dávám“. Pokoj je stav srdce, když je v klidu, bez ohrožení, strachů… Ježíšův pokoj je darem Ducha svatého. I uprostřed otázek, starostí, dokonce uprostřed válečných hrůz umí Bůh vstupovat do srdce a vnášet pokoj. Tento pokoj je živý, tvůrčí, protože ho přináší Boží Duch. Je to pokoj, který nenechává věci ležet ladem, ani nejde o rezignaci či lenost. Je to pokoj, který motivuje, vítr, který vede loď, aby plula do cíle.

Zdroj: Nedělní liturgie

Nanebevstoupení Páně

(22. 5. 2022) Slavnost Nanebevstoupení Páně se slaví ve čtvrtek - 40. den po Velikonocích. Následující den začíná "novéna" -…

Den modliteb za církev v Číně (24.5.)

(22. 5. 2022) Prosby za dar vytrvalosti pro bratry a sestry v Číně...

Emil Kapaun - kněz s černou páskou přes oko (+ 23. 5. 1951)

Emil Kapaun - kněz s černou páskou přes oko  (+ 23. 5. 1951)
(22. 5. 2022) Emil Kapaun byl americký katolický kněz s českými kořeny, který zahynul v zajateckém táboře v Severní Koreji v roce…

Svatá Rita - patronka v beznadějných situacích (22.5.)

Svatá Rita - patronka v beznadějných situacích (22.5.)
(21. 5. 2022) Odkaz svaté Rity je výzvou k oddanosti Kristu Spasiteli - zdroji smíření.

21.5. bl. Franz Jägerstätter

21.5. bl. Franz Jägerstätter
(19. 5. 2022) Franz Jägerstätter byl rakouský farmář,  který považoval nacismus jako neslučitelný s…

Život plný překážek, protivenství a hledání: Klement Maria Hofbauer Dvořák (svátek 20.5.)

(19. 5. 2022) * 1751, Tasovice u Znojma + 1820, Vídeň, Rakousko

Kdyby se Petr modlil, možná by neblbnul s tím mečem

Kdyby se Petr modlil, možná by neblbnul s tím mečem
(17. 5. 2022) Apoštolové se v Getsemanech moc nepředvedli. Bez modlitby nedokážeme být Ježíšovými učedníky.