D další Živý betlém 1

Živý Betlém - Horní Staré Město (Trutnov 2)

SCÉNÁŘ '96

(22.12.1996 od 15 do 16 hod. Horní Staré Město Trutnov před samoobsluhou Jiskra)

1. ÚVODNI slovo Konferenciéra (přivítání všech zúčastněných, přiblížení této události před 2.000 lety - důvod proč si ji připomínáme i my tímto způsobem, Ježíš - Vykupitel celého světa, slíbený Mesiáš dlouho předpovídaný. Možnost převyprávět nebo přečíst úryvek Lukášova evangelia 2, 1-20 , druhá kap. verš 1 až 20 nebo kratší úsek s tím, že konec úryvku bude obsahem rozhovoru s prvním z dospělých pastýřů-prvním ze tří členů desetičlenné Scholy z městského kostela.)

2. PRVNÍ PŘEDSCÉNA (Konferenciér vede rozhovor s dosp. Pastýřem, aby uvedl 1.scénku dětí, která pojednává o pastýřích)

3. PRVNÍ SCÉNKA DĚTÍ (pojednává o pastýřích)







BETLÉMŠTÍ PASTÝŘI
( M. Holková - vánoce 1983 )


Účinkující: chlapec, děvče, Kuba, Janek, anděl, sv.Josef, sbor zpěváčků

Děvče: Ježíšku milý, víme, že děti máš rád. Proto si chceme s tebou hrát. Kdybys žil mezi námi jako chlapeček malý, děti by rádi si s tebou hrály. Ty bys byl dobrý kamarád.

Chlapec: Pojďte děti k jeslím blíže, zahrajem si na pastýře Jezulátku k potěšení, ať mu v jeslích smutno není.

Janek: Já jsem bača přepečlivý na betlémské pláni. Moje hůl ovečky bílé před zlým vlkem chrání.

Kuba: Hvězdy dneska krásně svítí. Janku mě se nechce spát.

Janek: Tak zůstaňme ještě venku, posedím s tebou(vámi) rád.

Kuba: Bílé mráčky na obloze věští pěkný čas. Ale tamhle, Janku, vidíš? To je divný jas.

Janek:Slyším hudbu, jak by harfa tam někde zněla. Pohleďte Kubo, teď se rozsvítila noční klenba celá.

Sbor: zpívá koledu

Anděl: V nebeském kraji ve skalní stáji v jesličkách leží děťátko Boží. To je váš přítel,
světa Spasitel. Pospěšte k němu, klanějte se mu. Jsou tam s ním Josef a Maria. Sláva buď Bohu! Gloria!

Sbor: do ztišení: Gloria! Gloria! Gloria!

Janek: To je mi ale Kubo zpráva, tu věru slyším rád! Až se mi štěstím točí hlava, že Betlém Spasitele hostí a my pastýři prostí Jej smíme uvítat.

Kuba: Opravdu, to je pro nás čest, vždyť On je Pánem země i hvězd. Nesmíme dlouho otálet, pojďme jej Janku, hledat hned.

Janek: Jestli mě paměť neklame, jeskyni snadno poznáme. Není to daleká cesta, je to hned na kraji města.
Kuba: vezmi tam, Janku, s sebou sýr, Já vezmu kousek chleba, ten co nám od rána zbyl. Snad jej tam bude ve stáji třeba.

Sbor: zpívá koledu

Janek: Klaníme se ti, Ježíšku maličký, jen sladce dřímej v náručí Matičky.

Kuba: Jsi jako růže s poupátkem, překrásná svatá Paní. Tvůj milý úsměv hřeje nás jak Boží požehnání.

Janek: Děkujeme ti mnohokráte, že jsi nám zrodila Děťátko svaté.

Kuba: Josefe dobrý, převezmi naše dary, promiň, že chléb je už trochu starý. Snad ti to nevadí, dáváme z mála, ale rádi.

Josef: Každého daru cena pravá je v tom, že se nám z lásky dává. Hospodin žehná vždycky všem, kdo se s jinými ochotně dělí. Až vaše duše opustí zem, budete přebývat s anděly.

Kuba a Janek: Hospodine Pane náš, ty jsi naše pevná stráž, děkujem Ti dnes vřele, žes nám poslal Spasitele. Dej nám slabým dosti síly, bychom Kristu věrni byli. Amen.

Děvče: Teď už si přestaňme hrát, musíme Děťatku zazpívat. Jeho sláva nejen v nebi září, je zde živé - na oltáři !

Všichni: zpívají koledu.


*********



4. DRUHÁ PŘEDSCÉNA (Konferenciér vede rozhovor s dosp. Pastýřem, aby uvedl 2.scénku dětí, která pojednává o třech králích)


5. DRUHÁ SCÉNKA DĚTÍ ( o návštěvě třech králů)









KLANĚNÍ TŘÍ MUDRCŮ

(Marie Holková)


Účinkující: děvče, chlapec, Kašpar, Melichar, Baltazar


Děvče: Pojďte si děti s Ježíškem hrát. On si nás v nebi poslechne rád.

Chlapec: Proč jenom v nebi? Z oltáře se na nás Ježíšek dívá. Vždyť svatá Hostie je přece živá.

Děvče: Tak pojďme už. A k jeho chvále si zahrajeme na Tři Krále.
- - -
Kašpar: Hola, občané betlémští! Komu z vás se poštěstí podat nám dobrou zprávu? Kdo z vás má bystrou hlavu, bohatá odměna ho nemine.
děvče: Jémine, jémine! To jsou k nám vzácní hosté! Lidičky, lidičky, kde jste? Vidíte ty krásné karavany? Pojďme uvítat vznešené pány.

Melichar: Přijíždíme k vám z veliké dáli složit poklonu Děťátku-Králi. Povězte. kde ho hledat máme? Rádi vám za to odměnu dáme.

Děvče: Náš pán král Herodes sídlí v Jeruzalémě. To přec ví celá země. Pěkně jste popletli tu svou cestu. Jen se obraťte k hlavnímu městu.

Baltazar: Že jsme se zmýlili? To se mi nezdá. Vždyť nás sem vedla překrásná hvězda.

Kašpar: Herodes přece řekl nám - že by to od něj byl jen klam? - hledejte Dítě v Betlémě. Hovořil s námi dojemně. Nebude prý mít v duši klid, přijďte se také poklonit.

Chlapec: Něco vám řeknu vzácní páni. Sloužil jsem tehdy na betlémské pláni, když v noci zazměl podivný šum. Andělé slétli k pastýřům. Bylo jich jako na nebi hvězd. A zpívali nám krásnou zvěst. Děťátko že se narodilo, aby svět z hříchů vykoupilo. Že je to slavný budoucí Král.

Baltazar: Povídej, povídej dál. Hlavně - kde že se narodil? To On je naší cesty cíl.

Chlapec: V jeskyni v jeslích tiše ležel. Já jsem tam s pastýři také běžel. Děťátko malé jako každé jiné, jen z oček jako když blaženost plyne. Vzpomínka na ně dosud mi duši zlatí. A kdo jste vy, smím-li se ptáti?

Kašpar: Přicházím, chlapče, z východu. Jsem Kašpar, věkem velmi stár. Zde v našem druhém průvodu zas přítel, jménem Baltazar. Ač před Bohem jsme pouhý prach, bádáme oba ve hvězdách.

Chlapec: Pověz mi ještě, muži vědy, kdo je ten třetí, ten hodně snědý?

Melichar: To je Baltazar z jižní říše, kde slunce stále sálá. O svatých věcech čte a píše. Všude zní o něm chvála.

Baltazar: Všichni lidé jsme Boží děti. Nezáleží na barvě pleti. Pán Bůh má všechny stejně rád. I my se máme milovat.

Kašpar: Pojďme již, přátelé, k jeskyni. Navštivme rychle vzácné Dítě. Sluhové, předveďte velbloudy se všemi dary, ale hbitě.

Chlapec: Jen žádný kalup, vzácní páni! V jeskyňce už teď nikdo nebydlí. Kam dali Dítě, nemám zdání. Našli mu asi lepší obydlí.

Melichar: Jestli se mi to nezdá, jestli to není pouhý sen, pohleďte - na nebi svítí hvězda, ač je přec bílý den.

Baltazar: To je ta, která nás sem vedla, která pak ve městě náhle zbledla.

Kašpar: Už vidím. Není to klam. Pospěšme, přátelé, tam, kde velká hvězda stojí. Za ní se další hvězdičky jak z úlu zlaté včeličky nad jedním domkem rojí.

Chlapec: Ach, to je krása! Jako tehdy u jeskyně. Matka má Synáčka na svém klíně. Právě s ním usedla na zápraží. Již pohled na ni srdce nám blaží. Údivem rozevřela krásně oči. Kdože to u jejich nohou klečí?

Kašpar: Klaníme se ti, Světlo světa. Ani ta nejkrásnější věta nemůže vyslovit, co srdce cítí. Kéž bychom s tebou Králi náš, na věky směli žíti!

Melichar: Má cesta byla dlouhá. Vedla mě k tobě touha. Mé srdce je s tebou spjaté. Dovol, Děťátko svaté, ať jako projev lásky, smím pohladit tvé vlásky.

Baltazar: Já černý Baltazar, cítím v svém srdci žár. Tropické slunce je jiskra jen malá oproti lásce, jež ve mně teď k tobě vzplála.

Kašpar: Zde je zlato, hle jak se třpytí!

Melichar: Vzácná mast z léčivého kvítí.

Baltazar: Kadidlo, které vonný dým dává. Tím se zvětšuje Boží sláva.

Kašpar: To vše jsou dary od nás, Děťátko Boží. Sluhové naši je k nožkám tvým složí.

Melichar: Neříkáš nic, jen se usmíváš. Vím, že nám mnohem více dáš.

Baltazar: Z lásky k nám, lidem, přišlo jsi na svět z nebe. Chválíme Matku tvou, skrze ni chválíme tebe.


Všichni (zpívají následující text na nápěv vánoční písně Jak jsi krásné Jezulátko):
Přišli páni z velké dáli , poklonit se nebes Králi , Děťátku chudému, Ježíšku malému.
Klaníme se ti, svaté Dítě. Jsi překrásné, miluji tě. Z lásky jsi přišlo k nám. Z lásky ti srdce dám.

Děvče: Tak už si přestaňme hrát! Ježíšek musí teď spát. Je ještě Drobeček maličký. V náručí svaté Mamičky sladce už dřímá.

Chlapec: A nebude mu zima?

Děvče: Ale neboj - nebude.

Chlapec: Tak to je prima. Ježíšku, dobrou noc! Máme tě rádi moc a moc.

6. TŘETÍ ZÁVĚREČNÁ SCÉNA (Konferenciér vede rozhovor s dosp. Pastýřem, aby zakončil 2.scénku dětí, která pojednávala o třech králích a aby se rozloučil se všemi diváky a vyzval je ke společnému zpívání koled)


++++++++++++++