Díky Eucharistii... (Michel Quist)

Díky Eucharistii:

Není už smrt a vzkříšení Ježíše Krista jen minulou událostí, která se udála v jednom určitém okamžiku dějin.

Není už Ježíš jen člověkem své jedné země, své rasy, své sociální třídy a své doby.

Je jeho oběť i on sám současností nás všech a každého z nás.



Toužebným přáním lásky je dokonalé spojení: pohroužit se do druhého a ztratit se v něm. Ježíš Kristus se rozhodl mezi námi přebývat cele a nedílně, s celým svým vykoupením, ve tvaru kousku chleba, aby ses mohl živit jeho láskou a aby abys v něm mohl navždy žít.



Spojuješ-li se se zemřelým a vzkříšeným Ježíšem, činíš to proto:
abys přijal vykoupení pro své údy,
aby ses osvobodil od hříchu,
abys proměnil svůj lidský život v život dítěte Božího, v život Kristův
a také, abys přinesl vykoupení do celého svého prostředí, do své činnosti, do svých vztahů, tam kde jsi, kde žiješ a do okamžiku, kdy žiješ. Ježíš tě potřebuje, aby skrze tebe dosáhl tohoto kousku světa, tohoto okamžiku dějin.

Přijímáš-li Tělo páně, stáváš se ratolestí božské lásky na velkém stromu světa, ...můžeš růst, vyvíjet se a být ...MYSTICKÝM TĚLEM KRISTOVÝM.

/Michel Quist, Mezi člověkem a Bohem, str.146-mírně upraveno/