r. 2013 Ekumenismus: proč nemluvit o rozdílech

Křesťany někdy rozdělují otázky, na něž se nám dle mého názoru nedostalo odpovědi. Na některé otázky možná odpověď nedostanu nikdy. Dokonce i v nějakém lepším světě bych možná slyšel totéž, co slyšel mnohem významnější tazatel, než jsem já: „Co je ti po tom? Ty mě následuj.“

Nejlepší, co mohu udělat pro nevěřící,
je vysvětlovat jim víru,
a ne se zabývat rozdíly

Od chvíle, kdy jsem se stal křesťanem, jsem přesvědčen, že to nejlepší, a možná to jediné, co mohu udělat pro své nevěřící bližní, je vysvětlovat jim a obhajovat víru, kterou sdílejí téměř všichni křesťané všech dob, a ne se zabývat tím, co křesťany rozděluje.

K tomuto přístupu jsem měl hned několik důvodů. Za prvé: Otázky, které křesťany rozdělují, se často týkají složitých teologických otázek či dokonce církevních dějin, a měli by se jimi zabývat pouze skuteční odborníci. Pouštěl bych se tak do hlubokých vod, kde už sám nestačím – ocital bych se tam, kde sám potřebuji pomoc, místo abych byl schopen pomoci druhým.

Za druhé se domnívám, že – a měli bychom si to přiznat – rozebírání těchto sporných otázek sotva přivede do křesťanského stáda někoho, kdo stojí vně. Pokud o těchto sporných otázkách píšeme a hovoříme, spíše takového člověka odradíme od jakéhokoli křesťanského vyznání, než abychom ho získali pro svůj vlastní. O našich rozdílech bychom měli hovořit pouze s lidmi, kteří již uvěřili, že existuje jediný Bůh a že Ježíš Kristus je jeho jediný Syn. Konečně mám dojem, že těmto sporným otázkám se věnovalo mnohem více – a mnohem nadanějších – autorů, než kolik se jich věnovalo obraně „pouhého křesťanství“. Zdálo se mi, že ta část fronty, na níž bych mohl nejlépe posloužit, je současně tou, kde je bojovníků nejméně.

Ukazuje se, že i ten nejmenší společný jmenovatel je nejen zajímavý, ale dokonce v kladném slova smyslu dráždivý. Od všech nekřesťanských věr ho odděluje propast, ve srovnání s níž nejsou ani ta největší rozdělení uvnitř křesťanství příliš závažná.

Tento text k vytištění v PDF
Zpracováno podle knihy: Clive Staples Lewis,
K jádru křesťanství, Návrat domů, 2011.
Redakčně upraveno.