Navigace: Tematické texty S SpolečenstvíDelší texty Farnost má činit Krista viditelným

Farnost má činit Krista viditelným

Úloha skutečně živé farnosti, skutečného bratrství je v tom, že odhaluje tvář vzkříšeného Krista, tedy činí Krista viditelným.

Toto viditelné Kristovo tělo je budováno viditelným znamením, totiž křtem. Křest není zdaleka aktem individuální záchrany. Křest zachraňuje pouze tím, že vtěluje v Krista, tím, že nás spojuje s ostatními, že nám dává přejít z rozděleného světa, kde se lidé nemilují, do církve, kde vane duch lásky.

Hříchem - prvotním a neustále obnovovaným - je rozdělení, které způsobuje, že se neznáme, nenávidíme, jedni druhými pohrdáme, jedni druhé vykořisťujeme a utlačujeme. Aby dítě bylo vyrváno z tohoto pohanského rámce, ve kterém je zachyceno od svého narození (od svého početí), je zajisté potřebí křestního exorcismu. To ubohé dítě není ovšem posedlé démonem, ale my jsme je zapletli do démonické sítě předsudků, oddělujících závor, organizovaných sobectví, které je budou ohrožovat po celý život. Kolik zaklínání bude zapotřebí, abychom přestali náležet víc své třídní solidaritě než svému náboženskému bratrství, abychom se přestali cítit bližší těm, kdo jsou nám rovni postavením, kulturou, výchovou, rasou, než našim bratřím v Kristově křtu?

K čemu je dobré pokřtít dítě, nevtělujeme-li je? Je pravda, že se stane synem Božím, ale kde se setká s jeho rodinou? Jistě se mu dostane milosti, ale tato milost záleží v lásce k ostatním lidem a kde se ji naučí projevovat?

Kristus si nepřeje spojit nás se sebou, ale spojit nás mezi sebou: „Aby byli jedno!“ Kristus není nikdy přítomen v životě kohokoliv z nás, kdo ho sice hledá, ale vylučuje přitom ostatní.

Všechno to, co je v nás čistě soukromé, všechno, co je naším soukromým vlastnictvím, je odsouzeno k zániku. „Tělo Kristovo zachovej tvou duši k životu věčnému!“ Jen to, co v nás žije z Krista, bude spaseno, stane se nesmrtelným. Věčně z nás bude žít jen to, co je vtěleno v Krista, co on oživuje životem, který sdílíme s ostatními.

(Louis Evely: Krédo, Grantis, Ústí n. Orlicí 1997, 161)


Související texty k tématu:

Farnost, farní pastorace

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Dt 30,10-14; Žalm Žl 69,14+17.30-31.36ab+37; Kol 1,15-20
Lk 10,25-37

Vyprávění evangelia skrývá mnoho detailů. Např. kněz i levita šli z Jeruzaléma, nemohou se tak vymlouvat na zdržení, rituální znečištění apod. Samaritán naopak. Zajímavá je ale otázka: Kdo je můj bližní, jak ho poznám? Odpověď zní: Přemýšlej, kdy se chováš jako bližní ty! Bližní jsou ti, kteří potřebují naši pomoc. A právě tyto lidi máme milovat. Nejde tedy o jakési neurčité vzdálené jedince, ale o ty, kteří jsou v naší blízkosti.

Zdroj: Nedělní liturgie

Josef Toufar - výročí narození 14.7.1902

(12. 7. 2025) Josef Toufar - kněz umučený komunisty - se narodil 14.7.1902

Sv. Benedikt z Nursie (11.7.)

(10. 7. 2025) Sv. Benedikt měl zásadní vliv na rozšíření křesťanství na evropském kontinentu.

Přímluvy dle aktuálního dění pro 14. neděli v mezidobí, cyklus C / 6.7.2025

(4. 7. 2025) Ježíš poslal své učedníky hlásat evangelium a zvěstovat Boží pokoj. V síle tohoto poslání se obraťme k Bohu…

Svatí Cyril a Metoděj (5.7.)

Svatí Cyril a Metoděj (5.7.)
(4. 7. 2025) svátek 5.7.

Průvodce synodalitou - Naslouchejme tomu, co Duch praví církvím

Průvodce synodalitou - Naslouchejme tomu, co Duch praví církvím
(3. 7. 2025) Nová česká kniha o synodalitě: praktický průvodce pro dnešní církev,

Svatý Prokop (svátek 4.7.)

Svatý Prokop (svátek 4.7.)
(3. 7. 2025) (* Chotouň asi 970  + Sázava 25.3.1053)

Svátek sv. Tomáše (3.7.)

Svátek sv. Tomáše (3.7.)
(2. 7. 2025) "Má-li někdo pochybnosti, není nenormální..."