Duch svatý uzdravuje ze stresu a z rutiny  Stres a nuda jsou v podstatě rezignací.  - archív citátů

Navigace: Tematické texty K KřížDelší texty Mějme se na pozoru před ďáblem, který nás balamutí (papež František)

Mějme se na pozoru před ďáblem, který nás balamutí (papež František)

Vatikán. Aby bylo možné postupovat cestou křesťanského života vpřed, je třeba se ponížit, jako to učinil Ježíš na kříži – zdůraznil papež v homilii při ranní liturgii ze svátku Povýšení svatého Kříže v kapli Domu sv. Marty. Papež František v homilii varoval před ďáblem, který nás obelhává a přivádí do zkázy.

Máme se mít na pozoru před Zlem, které nás balamutí, aby způsobilo naši zkázu. Papež komentoval liturgická čtení, ve kterých – jak poznamenal – je protagonistou had. Kniha Geneze nám představuje hada jako „nejlstivějšího tvora, který obelhává a je schopen oslňovat“. Bible nám o něm dále říká, že je „lhář a závistivec, protože hadovou závistí přišel na svět hřích“. Tato jeho schopnost obelhávat nás ničí.

Slibuje ti spoustu věcí, ale když přijde na věc, platí špatně, je to špatný plátce. Má však schopnost balamutit a obelhávat. Pavel se hněval na křesťany z Galácie, s nimiž měl velké starosti, a říkal jim: »Ach, vy pošetilí Galaťané! Kdo vás to uhranul? Byli jste přece povoláni ke svobodě, kdo vás uhranul?« (Gal 3,1). Zkorumpoval je had. A nebylo to nic nového, lid Izraele už tuto zkušenost měl.

Potom papež komentoval první čtení z knihy Numeri (21,4-9), které podává, jak Mojžíš »zhotovil měděného hada a vztyčil jej na kůl«, aby každý, kdo se na něj podívá, byl uzdraven. „Je to předobraz – řekl – ale také proroctví a příslib, který nebylo snadné pochopit. Proto vysvětluje Ježíš Nikodémovi (Jan 3,13-17), že »jako Mojžíš vyvýšil na poušti hada, tak musí být vyvýšen Syn člověka, aby každý, kdo věří, měl skrze něho život věčný«. Bronzový had byl tedy předobrazem Ježíše na kříži.“

Proč ale Pán přijal tento tak ohavný a špatný obraz? Jednoduše proto, že přišel, aby na sebe vzal všechny naše hříchy a stal se největším hříšníkem, ačkoli se žádného hříchu nedopustil. A Pavel nám říká: »Stal se pro nás hříchem«. Převzal tak tento obraz hada. Je to ohavné! Stal se hříchem, aby nás spasil. Takový je význam poselství dnešní bohoslužby slova. Je to Ježíšova cesta.

„Bůh se stal člověkem a vzal na sebe hřích - pokračoval papež. Pavel v dnešním čtení (Flp 2,6-11) toto tajemství vysvětluje Filipanům, které měl velice rád, a říká: »Kristus Ježíš, ačkoli má božskou přirozenost, nic nelpěl na tom, že je rovný Bohu, ale sám sebe se zřekl, vzal na sebe přirozenost služebníka a stal jedním z lidí. Byl jako každý jiný člověk, ponížil se a byl poslušný až k smrti, a to k smrti na kříži«. Ježíš – dodal František – sám sebe zničil, stal se kvůli nám hříchem, ačkoli hřích nepoznal. Můžeme říci, že se stal jakoby hadem.“

Když si prohlížíme Ježíše na kříži - jsou to krásně namalované obrazy - realita je jiná. Byl celý roztrhaný, zakrvácený našimi hříchy. Touto cestou se vydal, aby přemohl hada na jeho území. Dívejme se na Ježíšův kříž, ale nikoli na umělecká, pěkně zhotovená díla, nýbrž na realitu, na to, čím byl kříž v té době. Sledujme jeho cestu a Boha, který sám sebe zmařil. Také to je křesťanova cesta. Pokud chce křesťan postupovat vpřed cestou křesťanského života, musí se ponížit jako se ponížil Ježíš. Je to cesta pokory, ale znamená také snášet pokořování jako je snášel Ježíš.

Svoji homilii končil papež prosbou k Matce Boží, aby nám „vyprosila milost plakat z lásky a vděčnosti, protože nás Bůh tolik miloval, že poslal svého Syna, který se ponížil a zmařil pro naši spásu.“ 


Kázání z Domu sv. Marty 14.9.2015 

(mig)


 

Převzato z webu České sekce Radio Vaticana
Redakčně upraveno

 

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Sk 2,1-11; Žalm Žl 104,1ab+24ac.29bc-30.31+34; 1 Kor 12,3b-7.12-13
Jan 20,19-23

Dnešní den můžeme považovat za oslavu vrcholného obdarování těch, kdo v Krista uvěřili. Duch svatý byl dán a je dáván, Bůh trvale uskutečňuje to, co slíbil. Tváří v tvář světu bude církev vždy slabá politickou, ekonomickou a jakoukoliv jinou světskou silou, ale může být silná Duchem, který v ní chce působit. Síla Ducha ovšem nepřemáhá především ty, kdo chtějí církvi škodit, ale hřích, který napadá jak křesťany, tak všechny ostatní. Zatímco lidé jsou někdy silní proti svým protivníkům, tedy jedni proti druhým, Bůh je silný vůči hříchu v nás. Nepřemáhá ho ovšem likvidací protivníka, ale odpuštěním. A pozemšťanu se tento způsob mnohdy zdá být velmi slabý. Proto potřebuje i věřící člověk nejednou obrácení k pravdě evangelia, aby toužil víc po odpouštějící moci Boží než po lidských vítězstvích.

Zdroj: Nedělní liturgie

Letnice, Svatodušní svátky

(24. 5. 2026) Bez Ducha svatého by bylo křesťanství jen hřbitovem. Letnice se slaví padesátý den po Velikonocích a 10 dnů po svátku…

P. Richard Henkes (* 26.5.1900) - divadelní hra VYBOJOVÁNO

(24. 5. 2026) P. Richard Henkes byl německý kněz, který za druhé světové války působil i na (dnešním) území České republiky. Za své…

26. KVĚTNA - SV. FILIP NERI

(24. 5. 2026) Filip Neri se narodil dne 21. července roku 1515 ve Florencii v rodině Františka a Lukrecie z Mosciana. O jeho dětství…

Noc kostelů - datum

Noc kostelů - datum
(22. 5. 2026) Základní informace o Noci kostelů.

Den modliteb za církev v Číně (24.5.)

(22. 5. 2026) Prosby za dar vytrvalosti pro bratry a sestry v Číně...

Emil Kapaun - kněz s černou páskou přes oko (+ 23. 5. 1951)

Emil Kapaun - kněz s černou páskou přes oko  (+ 23. 5. 1951)
(22. 5. 2026) Emil Kapaun byl americký katolický kněz s českými kořeny, který zahynul v zajateckém táboře v Severní Koreji v roce…