Navigace: Tematické texty V Vzkříšení, život věčný Delší texty Někteří se podivují nad tím, jak by jen mohlo být vzkříšeno tělo, které bylo zpopelněno (Řehoř Veliký)

Někteří se podivují nad tím, jak by jen mohlo být vzkříšeno tělo, které bylo zpopelněno (Řehoř Veliký)

Někteří se podivují nad tím,
jak by jen mohlo být vzkříšeno tělo,
které bylo zpopelněno.

Pak by se ale měli také podivovat nad rozsahem nebes,
nad váhou země, nad hlubinami propastí plných vod,
tedy nade vším, co v tomto světě existuje.
Měli by se rovněž podivovat nad anděly, kteří byli stvořeni z ničeho.
Je mnohem méně obtížné udělat něco z něčeho,
než stvořit něco naprosto bez ničeho a z ničeho.

Sama příroda nám nabízí jakýsi obraz vzkříšení.
Před našima očima slunce každého dne
Jako by umíralo a zase vstávalo z říše mrtvých.
Hvězdy zapadají za svítání
a večer jako by vstávaly z mrtvých.

V létě vidíme stromy plné listí a plodů,
v zimě však jsou jakoby suché.
Jakmile se vrátí jarní slunce,
z kořenů začne stoupat kmenem životodárná míza,
a stromy se opět přiodívají bohatstvím listoví a plodů.
Proč bychom tedy měli pochybovat
o vzkříšení lidí,
když se něco podobného odehrává
v životě rostlin nebo nebeských těles?

(Řehoř Veliký)

Homilie na Ezechiela, Řím 1993, III/2, s. 215

Zpracováno podle knihy:
Lectio divina na každý den v roce 14, str. 122,
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství.

www.kna.cz, www.ikarmel.cz
Redakčně upraveno

Autor: Řehoř Veliký

Témata: vzkříšení, zmrtvýchvstání | popel, prach | Příroda, stvoření | Stvoření | Smrt, umírání