Navigace: Tematické texty N Nanebevstoupení PáněDelší texty Představujeme si Boha kdesi v oblacích a přitom ho každý den potkáváme na ulici

Představujeme si Boha kdesi v oblacích a přitom ho každý den potkáváme na ulici

My Krista známe, ale nejsme schopni ho poznat. O Bohu si vytváříme svou vlastní představu, a když jí Bůh neodpovídá, odmítáme ho.
 
Hledáme Boha „venku“, zatímco on je přítomen uprostřed našich životů. Napínáme zrak, protože se domníváme, že je někde hrozně daleko, a on je zatím od nás jen kousek, právě prochází kolem.
 
Představujeme si ho kdesi v oblacích, a přitom ho každý den potkáváme na ulici.
 
Očekáváme od něj něco mimořádného, chceme vidět zázraky, a on zatím nosí prosté šaty a je až nepříjemně obyčejný.
 
Odmítáme Boží vtělení.
Odmítáme vidět Boha s tváří člověka.
 
Při nanebevstoupení Kristus zemi neopustil. Louis Evely zdůrazňuje, že odchod není totéž co zmizení. Odchod znamená nepřítomnost, zatímco zmizení je skrytá přítomnost, přítomnost „maskovaná“.
Rozhodující zkouškou křesťanského života je nanebevstoupení. Ježíš od nás neodešel. Zůstal tu s námi, pouze se skryl. Chodí v převlečení a vypadá úplně obyčejně. Od té doby je pro křesťany největším nebezpečím roztržitost. Často se zpovídáme z toho, že jsme byli „roztržití při modlitbě“. Na roztržitost v běžném, každodenním životě však ani nevzpomeneme. Krista jsme už nesčetněkrát potkali, a vůbec jsme si ho nevšimli. nepoznali jsme ho.
 
Potíž je v tom, že má až příliš známou tvář.
tvář žebráka,
dítěte,
kolegy,
kuchařky,
bezdomovce, který spí pod mostem,
člověka, který ztratil práci,
manžela,
manželky,
nadřízeného,
paní na úklid,
přistěhovalce,
nemocného,
pobudy, který nemá všech pět pohromadě,
vězně.
ty tváře dobře známe, ale Krista v nich rozpoznat nedokážeme.
Je stále ve vyhnanství. i mezi svými.
 
– Čeká na vás nějaký pán. Prý jste spolu už mluvili. 
– To je ale otrava, že dorazil právě teď! Vyřiď mu, že teď nemám čas, ať přijde zítra. Mám důležitou práci: musím psát knížku Provokující evangelia!
A muž odchází zklamaný a celý shrbený.
Další rozčarování.
Znovu zůstal nepoznán.
Znovu zkoušel zabušit na dveře vlastního domu, a jeho vlastní ho nepřijali.
 
Alessandro Pronzato – Provokující evangelia, KNA

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Sir 27,33-28,9 (řec. 27,30-28,7); Žalm Žl 103,1-2.3-4.9-10.11-12; Řím 14,7-9
Mt 18,21-35

Odpustit, ale nezapomenout? Palčivý problém usnadní vědomí, že i my sami děláme chyby a jiní odpouští nám. Na křivdu možná nezapomeneme, ale můžeme opustit sebelítost, touhu po pomstě i tvrdý odsudek. Když druhým přejeme dobro, zlo nad námi ztrácí moc a Bůh vítězí v našem nitru. Takové kroky se těžko realizují a je třeba si je vyprosit v modlitbě. Pokud nelze cestu k odpuštění ujít naráz, stačí se na ni vydat a být vděčný za každý malý krok vpřed. Vytrvalost nás dovede daleko.

Zdroj: Nedělní liturgie

Svátek povýšení svatého kříže - 14. září

Svátek povýšení svatého kříže - 14. září
(13. 9. 2026) Kříž symbolizuje lásku Boha k člověku

Nedělní přímluvy / 24. neděle, cyklus A / 13. 9. 2026

(11. 9. 2026) Pán nás vybízí, abychom odpouštěli svým bližním. Inspirováni touto výzvou se obraťme k Pánu a společně volejme:

Sv. Jan Zlatoústý (13.9.)

Sv. Jan Zlatoústý (13.9.)
(11. 9. 2026) Jan Zlatoústý (Chrysostomos) byl oblíbeným a neohroženým kazatelem, který čelil vlně intrik a byl opakovaně posílán do…

Jak představit dětem svatou Ludmilu?

Jak představit dětem svatou Ludmilu?
(9. 9. 2026) Příběh svaté Ludmily doplněný pracovními listy, omalovánkou, komiksem, kvízy a dalšími materiály

Oratorium Svatá Ludmila od Antonína Dvořáka

Oratorium Svatá Ludmila od Antonína Dvořáka
(9. 9. 2026) Antonín Dvořák napsal oratorium Svatá Ludmila na text Jaroslava Vrchlického. 

Narození Panny Marie 8. 9.

(7. 9. 2026) Nejsme loutky v rukou Božích. On má s každým z nás plán, projekt, nabídku, šanci, záměr.

Legendární profesor Kolakovič - prorok pro těžké časy (* 8. září 1906)

(6. 9. 2026) Chorvat, který byl podle někoho byl prorok, div ne světec. Podle jiných „dobrodruh a megaloman“,…