Bohu se nejvíce podobáme, když prokazujeme dobro těm, kteří nám to nemohou oplatit... - archív citátů

Navigace: Tematické texty N Nanebevstoupení PáněDelší texty Představujeme si Boha kdesi v oblacích a přitom ho každý den potkáváme na ulici

Představujeme si Boha kdesi v oblacích a přitom ho každý den potkáváme na ulici

My Krista známe, ale nejsme schopni ho poznat. O Bohu si vytváříme svou vlastní představu, a když jí Bůh neodpovídá, odmítáme ho.
 
Hledáme Boha „venku“, zatímco on je přítomen uprostřed našich životů. Napínáme zrak, protože se domníváme, že je někde hrozně daleko, a on je zatím od nás jen kousek, právě prochází kolem.
 
Představujeme si ho kdesi v oblacích, a přitom ho každý den potkáváme na ulici.
 
Očekáváme od něj něco mimořádného, chceme vidět zázraky, a on zatím nosí prosté šaty a je až nepříjemně obyčejný.
 
Odmítáme Boží vtělení.
Odmítáme vidět Boha s tváří člověka.
 
Při nanebevstoupení Kristus zemi neopustil. Louis Evely zdůrazňuje, že odchod není totéž co zmizení. Odchod znamená nepřítomnost, zatímco zmizení je skrytá přítomnost, přítomnost „maskovaná“.
Rozhodující zkouškou křesťanského života je nanebevstoupení. Ježíš od nás neodešel. Zůstal tu s námi, pouze se skryl. Chodí v převlečení a vypadá úplně obyčejně. Od té doby je pro křesťany největším nebezpečím roztržitost. Často se zpovídáme z toho, že jsme byli „roztržití při modlitbě“. Na roztržitost v běžném, každodenním životě však ani nevzpomeneme. Krista jsme už nesčetněkrát potkali, a vůbec jsme si ho nevšimli. nepoznali jsme ho.
 
Potíž je v tom, že má až příliš známou tvář.
tvář žebráka,
dítěte,
kolegy,
kuchařky,
bezdomovce, který spí pod mostem,
člověka, který ztratil práci,
manžela,
manželky,
nadřízeného,
paní na úklid,
přistěhovalce,
nemocného,
pobudy, který nemá všech pět pohromadě,
vězně.
ty tváře dobře známe, ale Krista v nich rozpoznat nedokážeme.
Je stále ve vyhnanství. i mezi svými.
 
– Čeká na vás nějaký pán. Prý jste spolu už mluvili. 
– To je ale otrava, že dorazil právě teď! Vyřiď mu, že teď nemám čas, ať přijde zítra. Mám důležitou práci: musím psát knížku Provokující evangelia!
A muž odchází zklamaný a celý shrbený.
Další rozčarování.
Znovu zůstal nepoznán.
Znovu zkoušel zabušit na dveře vlastního domu, a jeho vlastní ho nepřijali.
 
Alessandro Pronzato – Provokující evangelia, KNA

Čtení z dnešního dne: Sobota 7. 2. 2026, Sobota 4. týdne v mezidobí

1 Král 3,4-13;

Komentář k Mk 6,30-34: Po každé aktivitě je krásné vyhledat opuštěné místo. Nebojme se i my zklidnit a vydat se na odpočinek s Ježíšem.

Zdroj: Nedělní liturgie

Svatá Josefina Bakita (svátek 8.2.)

Svatá Josefina Bakita (svátek 8.2.)
(7. 2. 2026) Svatá Josefina Bakita (*1869 Súdán +1947 Itálie) byla v osmi letech unesena od své rodiny. „Volala jsem maminku a…

Přímluvy 5. neděle v mezidobí, cyklus A / 8. 2. 2026

(6. 2. 2026) Bůh nás vyzývá, abychom otevřeli svá srdce pro nouzi bližních.[1] Proto Bohu svěřme všechny starosti o svět i o své…

Týden manželství

(6. 2. 2026) Dobré manželství není samozřejmost. To si uvědomují i orgranizátoři Národního týdne manželství, který se pořádá od roku…

Svatoblažejské požehnání (3.2.)

(1. 2. 2026) Na svátek sv. Blažeje (3. února) je možné udílet tzv. svatoblažejské požehnání...

Přímluvy 4. neděle v mezidobí, cyklus A / 1. 2. 2026

(30. 1. 2026) Povzbuzeni důvěrou, že Bůh zjednává právo utlačeným a dává chléb hladovým,[1] předložme mu naše modlitby:

Hromnice, Svátek Uvedení Páně do chrámu a Světový den zasvěcených osob (2.2.)

Hromnice, Svátek Uvedení Páně do chrámu a Světový den zasvěcených osob (2.2.)
(30. 1. 2026) Svátek Uvedení Páně do chrámu (2.2.) se lidově nazývá Hromnice. Tento den se slaví i Světový den zasvěcených osob.

Byl odsouzen k smrti zastřelením, byl deportován na Sibiř: Fjodor Michajlovič Dostojevskij (+ 28.1. 1881)

(27. 1. 2026) Říká-li se, že člověk v životě neumírá jen jednou, pak to obzvlášť platí pro život ruského spisovatele Dostojevského,…