Bůh nás miluje takové, jací jsme (Lev XIV.) Ne však proto, abychom takovými zůstali!  - archív citátů

Navigace: Tematické texty N Nanebevstoupení PáněDelší texty Představujeme si Boha kdesi v oblacích a přitom ho každý den potkáváme na ulici

Představujeme si Boha kdesi v oblacích a přitom ho každý den potkáváme na ulici

My Krista známe, ale nejsme schopni ho poznat. O Bohu si vytváříme svou vlastní představu, a když jí Bůh neodpovídá, odmítáme ho.
 
Hledáme Boha „venku“, zatímco on je přítomen uprostřed našich životů. Napínáme zrak, protože se domníváme, že je někde hrozně daleko, a on je zatím od nás jen kousek, právě prochází kolem.
 
Představujeme si ho kdesi v oblacích, a přitom ho každý den potkáváme na ulici.
 
Očekáváme od něj něco mimořádného, chceme vidět zázraky, a on zatím nosí prosté šaty a je až nepříjemně obyčejný.
 
Odmítáme Boží vtělení.
Odmítáme vidět Boha s tváří člověka.
 
Při nanebevstoupení Kristus zemi neopustil. Louis Evely zdůrazňuje, že odchod není totéž co zmizení. Odchod znamená nepřítomnost, zatímco zmizení je skrytá přítomnost, přítomnost „maskovaná“.
Rozhodující zkouškou křesťanského života je nanebevstoupení. Ježíš od nás neodešel. Zůstal tu s námi, pouze se skryl. Chodí v převlečení a vypadá úplně obyčejně. Od té doby je pro křesťany největším nebezpečím roztržitost. Často se zpovídáme z toho, že jsme byli „roztržití při modlitbě“. Na roztržitost v běžném, každodenním životě však ani nevzpomeneme. Krista jsme už nesčetněkrát potkali, a vůbec jsme si ho nevšimli. nepoznali jsme ho.
 
Potíž je v tom, že má až příliš známou tvář.
tvář žebráka,
dítěte,
kolegy,
kuchařky,
bezdomovce, který spí pod mostem,
člověka, který ztratil práci,
manžela,
manželky,
nadřízeného,
paní na úklid,
přistěhovalce,
nemocného,
pobudy, který nemá všech pět pohromadě,
vězně.
ty tváře dobře známe, ale Krista v nich rozpoznat nedokážeme.
Je stále ve vyhnanství. i mezi svými.
 
– Čeká na vás nějaký pán. Prý jste spolu už mluvili. 
– To je ale otrava, že dorazil právě teď! Vyřiď mu, že teď nemám čas, ať přijde zítra. Mám důležitou práci: musím psát knížku Provokující evangelia!
A muž odchází zklamaný a celý shrbený.
Další rozčarování.
Znovu zůstal nepoznán.
Znovu zkoušel zabušit na dveře vlastního domu, a jeho vlastní ho nepřijali.
 
Alessandro Pronzato – Provokující evangelia, KNA

Čtení z dnešního dne: Čtvrtek 23. 4. 2026, čtvrtek Svátek sv. Vojtěcha, biskupa a mučedníka

Sk 13,46-49;

Komentář k Sk 13,46-49: Boží slovo se šíří vlastně i díky těm, kdo jej odmítají. Právě tak se dostalo skrze Vojtěcha k našim sousedům. Každý hlasatel může být povzbuzen, že jeho snaha není marná!

Zdroj: Nedělní liturgie

Žena, která neohnula hřbet: Růžena Vacková (* 23. dubna 1901) / audio k poslechu

(22. 4. 2026) Od nacistů trest smrti, od komunistů 22 let tvrdého žaláře.

Den Země - 22. dubna

Den Země - 22. dubna
(22. 4. 2026) 22. dubna si celosvětově připomínáme Den Země. Nejde o svátek, kdy bychom se měli stát nějakými pohanskými uctívači…

Svatý Vojtěch (23. duben)

(22. 4. 2026) Dvakrát z Čech odešel a dvakrát se vrátil. Svůj život završil mučednickou smrtí při hlásání evangelia pohanům v…

Den skautů - 24. duben

Den skautů - 24. duben
(21. 4. 2026) Na svátek sv. Jiří se připomíná Den skautů.

Týden modliteb za duchovní povolání

(19. 4. 2026) Týden modliteb za duchovní povolání každoročně vrcholí o 4. neděli velikonoční, která se nazývá nedělí Dobrého pastýře…

P. Emil Kapaun (* 20. 4. 1916)

P. Emil Kapaun (* 20. 4. 1916)
(19. 4. 2026) Emil Kapaun byl Americký katolický kněz s českými kořeny, který zahynul v zajateckém táboře v Severní Koreji v roce…

Přímluvy - 3. neděle velikonoční, cyklus A / 19. 4. 2026

(17. 4. 2026) Jestliže věříme v Boha, můžeme v něj zároveň i doufat.[1] Proto přednesme Bohu své modlitby: