Každý ať Krista následuje podle své životní situace a tomu odpovídající formou. - archív citátů

Navigace: Tematické texty Č ČasTexty na nástěnky - Čas r. 1999, resp. 2000 /jubilejní rok - informace, jistota v Ježíši, trampoty s počítáním letopočtu, co přinese budoucnost/

r. 1999, resp. 2000 /jubilejní rok - informace, jistota v Ježíši, trampoty s počítáním letopočtu, co přinese budoucnost/

Ve wordu je text ke stažení zde



JUBILEJNÍ ROK 2000


NAŠE JISTOTA: JEŽÍŠ JE STEJNÝ

Přechod do třetího tisíciletí upoutává pozornost mnoha lidí. U některých vyvolává naděje, u jiných vzrušení a obavy. Řada lidí se dívá do budoucnosti s optimismem, jiní s obavami a strachem a někteří se domnívají, že svět už nemůže pokračovat dál tak, jako dosud. A tak očekávají nové změny, nové mesiáše nebo nové či konečné katastrofy.

A křesťané? Papež Jan Pavel II. výstižně vyjádřil křesťanský postoj, když svůj apoštolský list k Velkému jubileu postavil na větě z listu Židům: "Ježíš Kristus je stejný včera i dnes i navěky" (Žid 13,8). Tento Ježíš, který uzdravil malomocného, osvobodil lidi spoutané démony a odpustil setníkovi i cizoložné ženě, nezměnil svůj postoj ani k nám dnes. Jistota křesťanů není tedy ani ve změně letopočtu, ani v nějakých proroctvích, ani v žádných politicích, ani v nás samotných, ale je ve věrném trojjediném Bohu!



"JUBILEUM" ZNAMENÁ "JÁSAT"

Slovo "jubileum" původně (v latině) znamená "jásat". Toto slovo v sobě nese radost; radost nejen vnitřní, ale také radost projevovanou navenek. Jubileum roku 2000 chce být velikou modlitbou chvály a díkůvzdání především za dar vtělení Syna Božího - Ježíše Krista a za dar vykoupení, které vykonal pro každého člověka.



ŽIVOT LIDÍ JE VYTYČEN HRANICÍ ČASU,
JEŽÍŠ JE CESTA K NAPLNĚNÍ

Když apoštol Pavel mluví o narození Syna Božího, říká, že se tak stalo "v plnosti času" (Gal 4,4). Čas se skutečně naplnil, protože Bůh tělesně vstoupil do dějin člověka. Věčnost vstoupila do času: k jakému většímu "naplnění" by mohlo ještě
dojít? Život lidí na zemi je ale vytyčen hranicí času. Přesto se v hlubině srdce člověka hlásí o slovo neuhasitelná touha žít věčně, žít naplněný život. Cesta k tomuto naplnění nevede jinak než skrze osobní setkávání s Bohem u kterého je plnost. Právě Ježíš Kristus je "Cestou k Bohu" (srv. Jan 14,6) a zároveň "Immanuelem - Bohem s námi" (srv. Mt 1,23). "Dát se vést jeho Duchem je život a pokoj" (Řím 8,6).



OSLAVA
VELKÉHO JUBILEA

S pohledem upřeným na tajemství vtělení Božího syna se církev chystá překročit práh třetího tisíciletí. Dějiny záchrany člověka - dějiny spásy vrcholí v Ježíši Kristu a mají v něm svůj svrchovaný význam. V něm jsme všichni přijali “milost za milostí“ (Jan 1,16), tím že se nám dostalo smíření s Otcem (srov. Řím 5,10; 2Kor 5,18).

Svatý rok (Milostivé léto) je obdobím volání po obrácení. To je rovněž první slovo Ježíšova kázání, které se významně spojuje s ochotou uvěřit: „Obraťte se a věřte evangeliu“ (Mk 1,15). Imperativ, který Ježíš používá, vyplývá z vědomí toho, že „se naplnil čas“ (Mk 1,15). Naplnění Božího času se stává výzvou k obrácení, které je především plodem milosti. Právě Duch vyzývá každého k tomu, „aby šel do sebe“ a uvědomil si potřebu vrátit se do domu Otce (srov. Lk 15,17-20). Zpytování svědomí je tedy jednou z nejvýznamnějších chvil osobního života. Odhaluje tak, jak jsou jeho skutky vzdáleny od ideálu, který si stanovil.



KDY JUBILEUM ZAČNE
Velké jubileum roku 2000 začne v noci Narození Páně roku 1999 otevřením svaté brány v bazilice sv. Petra ve Vatikánu, zakončeno bude 6.1.2001. V jednotlivých diecézích pak bude zahájení Jubilea probíhat v katedrálách ve svátek Kristova narození.



KDE A JAK SE BUDE JUBILEUM SLAVIT
SVĚTOVÁ CÍRKEV
Hlavními ohnisky světových oslav bude Řím, sídlo Petrova nástupce, a Svatá země, v níž se Syn Boží narodil jako člověk a kde vznikla první křesťanská komunita. Do těchto dvou míst budou směřovat poutě křesťanů. V naší zemi se organizuje celonárodní jubilejní pouť do Říma ve dnech 31.3.-2.4.2000 a kromě toho řada poutních zájezdů do Svaté země. Celosvětové slavení Jubilejního roku (Milostivého léta) bude ukončeno o Slavnosti Zjevení Páně 6.1.2001.



DIECÉZE
Jednotlivé diecéze mají své programy pro oslavu Jubilejního roku. Diecéze české a moravské církevní provincie pak uspořádají společné poutě pro celou provincii, a to pro moravskou provincii na svátek sv. Cyrila a Metoděje v roce 2000 na Velehradě a pro pražskou k svátku sv. Václava v pražské katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha.


FARNOSTI
Pro farnosti je připraven program jedenácti jubilejních dnů v roce 2000, ze kterých si diecéze i farnosti vyberou ty podněty, které jsou pro ně vhodné a které navazují na život farnosti. V každém případě by bylo dobré, aby farnosti uspořádaly ve spolupráci s orgány obcí a měst takové akce, které budou přístupny širokému okruhu obyvatelstva, které přiblíží dějiny křesťanství v daném místě i v naší zemi a které budou znamením naděje do budoucnosti. Zvlášť na venkově by bylo dobré otevřít obecní i farní kroniky a zpřístupnit důležité body jejich obsahu, dohodnout se na vysazení jubilejních stromů, které by připomínaly dalším generacím příchod třetího tisíciletí apod.



JEDNOTLIVCI
Bez osobní cesty ke svatosti, bez osobní obnovy víry, není možná obnova víry ani v rodině, ani ve farnosti, ani v celé zemi. Cesta k lepšímu vede přes smíření.
Svátost smíření, mnohdy slavená v rámci kající bohoslužby celé farnosti, bude v každém případě nejen zdrojem osobního pokoje jednotlivce, ale příspěvkem křesťanů k šíření pokoje ve světě.



RODINY
Tak jako země, obec nebo farnost má i rodina svou historii, která se má zpřístupnit všem genera-cím. Proto i pro rodiny by bylo dobré, aby se ohlédly po svých dávnějších kořenech, připomněly si šťastná i bolestná místa ve své historii a nacházely tak pouta jednoty, ale také motivy vděčnosti a důvěry vůči Bohu. Příprava na Jubilejní rok by mohla být příležitostí k nalezení vhodného času a vhodné formy ke společným modlitbám rodiny, ke společné četbě Písma, zkrátka jak k upevnění duchovního života, tak k upevnění rodinné pospolitosti.
Bylo by velmi dobré, kdyby rodiny s velkou citlivostí vnímaly neúplné rodiny, osamělé lidi, nemocné a trpící ve svém okolí a přispěly k tomu, aby tito lidé právě v citlivých chvílích změn letopočtu a všeobecných oslav nezůstali osamělí, propadlí do svých smutků a trápení.



Žádám, aby v tomto roce církev poklekla před Bohem a naléhavě prosila o odpuštění minulých a současných hříchů. Všichni zhřešili a nikdo nemůže před Bohem tvrdit, že je spravedlivý (srov. 1 Kor 8,6). Ať je opakováno bez obav: „zhřešili jsme“ (Jer 3,25), ale ať se udržuje živá jistota, že „tam, kde se rozhojnil hřích, rozhojnila se i milost“ (Řím 5,20). (Jan Pavel II.)




ROK 2000
NENÍ V ROCE 2000
aneb Trampoty s koncem století

Mnoho lidí stále spojuje 31.12.99, resp. 1.1. 2000 s koncem XX. století a přechodem do třetího tisíciletí. Zvykli jsme si totiž, že když se nám na tachometru našich automobilů přetočí tři, čtyři či dokonce pět devítek na nuly, že to je důvod k pozornosti nebo i malé oslavě, co ten náš plechový drobeček vydržel.

Křesťanský letopočet nevznikl v době Kristova narození či jeho života, ale začal se užívat až na základě návrhu opata římského kláštera Dionýzia Exigua v 6. století našeho letopočtu. Zmíněný opat se pokusil r. 532 n.l. pomocí rozličných historických pramenů odvodit datum Kristova narození zpětně, ale jak dnes víme, nepodařilo se mu to úplně přesně. Kristus se tedy narodil nejméně 4 roky, ale nejspíše již 7 let před počátkem křesťanského letopočtu. Znovu tak vidíme, že nadcházející rok 2000 je historicky ještě méně zajímavý, než by se mohlo zdát. Je zřejmé, že 2000 let od skutečného Kristova narození už v každém případě uplynulo (pravděpodobně v roce 1996).

Pomineme-li však tyto okolnosti, zbývá stále ústřední problém: křesťanský letopočet nezná žádný rok nula! Zatímco tachometr zcela nového auta je při sjetí vozu z výrobní linky nastaven přesně na nulu (fakticky na 00000), náš letopočet byl na počátku nastaven na jedničku, jelikož v té době nikdo nebral nulu jako rovnoprávné celé číslo, na rozdíl od desítky, stovky či tisícovky (jak známo, existují římské číslice I, V, X, L, C, D a M, ale rozhodně žádná římská nula).

Samozřejmě, že Dionýzius Exiguus uvažoval i historické události před jím spočítaným datem Kristova narození, a pro ně se zavedly letopočty záporné, takže celá situace v době kolem počátku letopočtu se dá schematicky zobrazit takto:
............/ -3 / -2 / -1 / +1 / +2 / +3/.......

Počátek našeho letopočtu je tedy onen předěl mezi 31. prosincem r. -1 a 1. lednem r. +1. Od tohoto okamžiku se pak dají počítat uběhlá desetiletí, století a tisíciletí. Odtud plyne, že první století našeho letopočtu skončilo 31. prosincem r. 100 a první tisíciletí 31. prosincem r. 1000 (tehdy také skončilo 10. století). Z téhož důvodu končí 20. století 31. prosincem r. 2000 a třetí tisíciletí stejně jako 21. století začíná až 1. ledna 2001.

(podle Jiřího Grygara)

(Celý článek najdete v časopise Universum, nebo na internetu na stránce: http://www.vira.cz/knihovna/veda/letopocet.htm )



JÁ JSEM S VÁMI
PO VŠECHNY DNY...
(Mt 28,20)

Žijeme v době velikých přeměn. I když je lidstvo často nejisté, zmatené a ustarané, slovo Boží nepomíjí, prochází dějinami a ve všech změnách zůstává pevné a zářivé.
Ježíš je "Slovo Boha Otce" (srv. Jan 1,1), které bylo darováno lidem, aby jim odhalilo tvář Boha a dalo smysl a cíl jejich nejistým krokům.
Rozmnožte příležitosti k naslouchání a studiu slova našeho Pána. V něm objevíte tajemství Božího srdce a získáte světlo, které vám umožní orientovat se v různých situacích a proměnit skutečnost, ve které se nacházíte. Vedeni Písmem svatým budete moci rozpoznat ve vašem životě přítomnost Pána, a tehdy i "poušť" se bude moci stát zahradou. (Jan Pavel II.)


Hledej blaho v Hospodinu, dá ti vše, oč žádá tvé srdce. Svou cestu časem svěř Hospodinu, doufej v něho, on sám bude jednat. (srv. Žl 37,4-5)




NECHME HADAČŮM
A VĚŠTCŮM, AŤ SE SNAŽÍ UHODNOUT, CO PŘINESE BUDOUCNOST...

Řada lidí se ptá, co jim tento rok přinese. Je jisté, že přinese věci příjemné a nepříjemné a nic nám celkem nepomůže, když budeme dopředu vědět, kolik bude kterých.
Důležitější je otázka, co přineseme my. Co přineseme do tohoto roku, do vlastního života, do života svého okolí, do života světa. Mnoho lidí se na to ptá i mimo oblast víry. Chtějí přinést víc a víc snahy, úsilí, lidských hodnot.
Snažit se a pracovat je opravdu nutné, i pro křesťana. Ale křesťan není odkázán jen a jen na to, co vyprodukuje. Křesťan je, pokud opravdu věří, člověkem, který je naplňován Bohem, který je naplňován jeho Duchem. A to je to nejpodstatnější, co vnášíme do světa, to je to, čím je naše snaha teprve opravdu účinná, zhodnocená. Nepřehlédně-me to, byla by škoda, kdybychom byli jen "lidmi výkonu", lidmi, kteří vše sázejí jen a jen na to, že budou pracovat více a více. Být plným Boha může být jen ten, kdo mu opravdu věří, a jen ten, kdo je plný Boha, vnáší do světa - ať už dělá cokoliv - věci opravdu Boží, a tedy dobré a věčné. A v tom nás, křesťany, sotva kdo může zastoupit.
Nechme tedy hadačům a věštcům, ať se snaží uhodnout, co přinese budoucnost. My se ale pokusme sami plně uvěřit. Otevřít co nejvíc, pokud možná docela, svůj život Bohu. Pokusme se udělat něco pro to, abychom byli bohatí Bohem, aby náš život byl tak bohatý na plody, které vyrůstají z Boží moci a lásky, z Božího Ducha, který je v nás činný. Prospějeme mu tím určitě víc, než kdybychom vymýšleli další a další zaručeně úspěšné recepty na odstranění zla ze světa a na štěstí pro všechny.
(PAO)




Kdo z vás může o jedinou píď prodloužit svůj život, bude-li se znepokojovat? Hledejte především Boha a všechno ostatní vám bude přidáno. Nedělejte si tedy starost o zítřek. (srv. Mt 6,27.34)

 


Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Ex 17,8-13; Žalm 121; 2 Tim 3,14 – 4,2
Lk 18,1-8

Ježíš velmi okatým způsobem ukazuje, že Bohu na člověku záleží. Když už i nespravedlivý soudce se nechá pohnout ke zjednání spravedlnosti, oč více Bůh. Snad každý přitaká logickému důsledku vyprávěného podobenství. Ale Ježíš míří jinam. Svatý Lukáš na začátku poznamenal: „Ježíš vypravoval… podobenství, že je třeba stále se mod-lit a neochabovat.“ Neochabovat, být mdlého ducha či ztratit odvahu jsou docela běžné nemoci křesťanů. Po čase nadšení se modlitbě a rozhovoru s Bohem vzdalujeme. Proto na konci úryvku Ježíš poznamenává, zda nalezne víru, až přijde. Ochablost je protikladem vytrvalosti, kterou naznačilo první čtení. Jsou tací, kteří by podle Ježíšova podobenství nedošli ani ke dveřím soudce, natož aby zabušili. Ježíš je povzbuzuje k odvaze. Pak jsou ale ti, kteří vědí jak „zabušit“ na dveře. Ale po prvním pokusu to vzdají. Bůh však čeká, že ho oslovíme a budeme ho zvát do událostí svého života. Jestliže jsme ochabli, pak právě dnes můžeme povstat a znovu se o modlitbu opřít.

Zdroj: Nedělní liturgie

Blahoslavený Karel Habsburský (21.10.)

(20. 10. 2019) Poslední císař rakouský, král český a uherský. Světlo ke všem důležitým rozhodnutím hledal v modlitbě... (odkaz na web…

Proč misie? Videoseriál "Víra do kapsy"

Proč misie? Videoseriál "Víra do kapsy"
(18. 10. 2019) V říjnu 2019 zve papež František všechny pokřtěné křesťany ke slavení Mimořádného misijního měsíce. Více o našem…

Oblíbené rekolekce s J. Augystynem

Oblíbené rekolekce s J. Augystynem
(17. 10. 2019) 8.–9. listopadu 2019 rekolekce na téma Eucharistie – zdroj lásky, odvahy a radosti života pořádá Pastorační…

Jerzy Popiełuszko († 19.10.1984)

Jerzy Popiełuszko († 19.10.1984)
(17. 10. 2019) V období výjimečného stavu dodával polský kněz Jerzy Popiełuszko svým krajanům sílu a naději. Na jeho mše se sjížděli…

Doporučujeme ke zhlédnutí animovaný film o papeži Janu Pavlu II. na DVD

(16. 10. 2019) Při příležitosti zvolení Jana Pavla II. papežem (16.10.1978) doporučujeme animovaný film: Karol, Odvaha otce Karola

Jan Pavel II. - výročí zvolení papežem

(15. 10. 2019) 16.10. 1978 byl zvolen papežem Karol Wojtyla. V papežském úřadě byl do své smrti 2. dubna 2005. Papež Jan Pavel II.…

Terezie z Avily - Svatý, který je smutný, je smutný svatý...

(14. 10. 2019) Opravdová svatost s sebou nese radost.

Doporučujeme k přečtení: O nesnázích v manželství - Aleš Opatrný

Doporučujeme k přečtení: O nesnázích v manželství - Aleš Opatrný
(10. 10. 2019) Vyvarovat se je třeba dvou extrémů: vědomé lehkomyslnosti a přehnané ustaranosti. Hrozby a problémy nemusí znamenat…

Sv. Vintíř - společný světec Čechů a Němců (svátek 9.10.)

(7. 10. 2019) dne 9.10.1045 zemřel v šumavských lesích za přítomnosti knížete Břetislava a biskupa Severia (Šebíře). Následně byl…