r. 2003 (je snazší nevěřit?, víra je anténa, pokus víry, krize víry, atd.)

Ve wordu je text ke stažení zde


JE SNAZŠÍ
NEVĚŘIT ?

Tvrzení, že snazší je nevěřit, je relativní. Snad je to snadnější v tom smyslu, že je snadné uvolnit se z vazeb víry a říci: Nebudu se namáhat, mě to obtěžuje, odložím to. Toto první rozhodnutí je možná snadné. Ale žít s takovým rozhodnutím už vůbec tak jednoduché není. Žít bez víry znamená, že život člověka se ocitne beze smyslu a že si pak přece jen hledá jiné opěrné body. Život bez víry je složitý.
(Joseph kardinál Ratzinger)


KOLIK EXISTUJE
CEST K BOHU?

Tolik, kolik je lidí. Neboť i v rámci stejné víry je cesta každého člověka naprosto osobní. Kristus řekl: „Já jsem Cesta“. V tomto smyslu existuje nakonec jedna cesta a každý, kdo jde k Bohu, je nějakým způsobem i na cestě Ježíše Krista. To však neznamená, že jsou všechny cesty stejné.
(Joseph kardinál Ratzinger)


VÍRA JE ANTÉNA
DO NEVIDITELNA

Víra je zde na zemi jediným běžným prostředkem pro křesťana, jak získat anténu do neviditelna, to jest do pravé skutečnosti. (Abbé Gaston Courtois)


VĚŘÍM,
PROTOŽE SE MODLÍM

Jednoho velikého teologa se před jeho smrtí ptali, čím to je, že on - při tolika vědomostech a tak hluboké znalosti světa - stále věří. On jim odpověděl: „Věřím, protože se modlím“ (Miloslav Máša)


POKUS VÍRY

Zkušenost potvrzující víru je možná jen tehdy, když nestojíme mimo; pravdivost víry můžeme prožít, jen když do ní vstoupíme a sami s ní učiníme pokus.
(Walter Kasper)


KRIZE VÍRY

S heslem „krize víry“ musíme zacházet opatrně. Slovo „krize“ má v hovorové řeči jednostranně negativní zvuk - znamená totéž co zkáza. V původním slova smyslu však krize znamená „situace rozhodnutí“. V kritické situaci přestávají platit dosavadní struktury a formy. Tím se uvolňuje prostor pro svobodu a vzniká možnost jednání. Krize tak může vést jak ke zkáze, tak také k obnově a hlubšímu porozumění víře. (Walter Kasper)


VÍRA NENÍ VÝKON

Víra není žádný výkon, nýbrž vzdání se výkonu, úplné vyprázdnění pro Boha, abychom tak mohli být zcela naplněni jím. (Walter Kasper)


VÍRA JE PROJEKT

Víra je základní rozhodnutí a totální projekt člověka, ve kterém člověk nalézá Boha a tím také sebe, svůj život, druhé a celou skutečnost.
(Walter Kasper)






POCIT,
ŽE BŮH ZMIZEL


PRVNÍ DEN PO SOBOTĚ ŠLA MARIE MAGDALSKÁ K HROBU A SPATŘILA, ŽE KÁMEN JE OD HROBU ODVALEN. BĚŽELA K ŠIMONU PETROVI A K TOMU UČEDNÍKOVI, KTERÉHO JEŽÍŠ MILOVAL, A ŘEKLA JIM: „VZALI PÁNA Z HROBU, A NEVÍME, KAM HO POLOŽILI.“
(JAN 20,1-2)

JEŽÍŠ ZMIZEL
V našem životě nastávají situace, kdy máme pocit, že Ježíš „zmizel“, že není tam, kde jsme ho očekávali, nebo kde jsme byli zvyklí se s ním setkávat.

NEZŮSTAT ZOUFALE STÁT
Život (z víry) je cesta, na které nemůžeme zůstat zoufale stát u Ježíšova prázdného hrobu, ale musíme se snažit objevit Ježíše jinde a jinak.

PLNÉ POCHOPENÍ TAJEMSTVÍ VÍRY
Tyto situace jsou šancí, abychom se na cestě víry nezastavili, ale šli dál k plnému pochopení jeho tajemství.
(Převzato z rubriky Téma týdne na www.vira.cz )





PŘÍTEL S BOHEM ?


JEŽÍŠ PRAVÍ: „UŽ VÁS NENAZÝVÁM SLUŽEBNÍKY,
PROTOŽE SLUŽEBNÍK NEVÍ, CO DĚLÁ JEHO PÁN.
NAZVAL JSEM VÁS PŘÁTELI…“ (Jan 15,15)

JAKÉ JSOU DŮVODY,
PROČ NĚCO DĚLÁ SLUŽEBNÍK VE VZTAHU K PÁNOVI?
Poslušnost, strach z trestu, touha po odměně, vypěstovaná loajalita? Služebník nemá právo vědět, co dělá jeho pán, ale pán má právo vědět, co dělá sluha, dokonce o tom rozhoduje. Služebník nepřináší nic do vzájemného vztahu, pouze přijímá příkazy.

A JAKÉ JSOU DŮVODY,
PROČ NĚCO DĚLÁ PŘÍTEL VE VZTAHU K PŘÍTELI?
Jestli jsou to skuteční přátelé, pak hlavní důvod je vždycky pouto, které je váže. Pouto důvěry, lásky, vzájemného pochopení. Přátelé se o sebe zajímají, dělají kroky směrem k tomu druhému, volají si, navštěvují se, snaží se druhému pomoci. Jsou k sobě otevření, neskrývají nic. Nemanipulují tím druhým, k ničemu ho nenutí. Přátelství je svoboda v lásce.
(Převzato z rubriky Téma týdne na www.vira.cz )






PŘÍTEL
I DO NEPOHODY


MĚL JSEM DŮVĚRU,
I KDYŽ JSEM SI ŘEKL: -
JSEM TAK SKLÍČEN!
(Žl 116,10)



UDRŽET SI PŘÁTELE
v radostných chvílích není těžké.
Každý z nás ale prochází i těžkými obdobími.
Tehdy se ukáže, jak na tom naše vztahy jsou.
Buď přátelství v nouzi přetrvá
a posílí se, nebo skončí.

JEDNÍM SI VŠAK MŮŽEME BÝT JISTI
Přátelstvím Boha. V něj lze důvěřovat.
Svou věrnost vůči nám osvědčil,
když mezi nás přišel v Ježíši Kristu,
když za nás zemřel a vstal z mrtvých.

ON JE PŘÍTEL I DO NEPOHODY
V něj můžeme důvěřovat.
(Převzato z rubriky Téma týdne na www.vira.cz )





NEDOSTATEK
LÁSKY


„MILOVANÍ,
KDYŽ NÁS BŮH TAK MILOVAL,
MÁME SE NAVZÁJEM MILOVAT I MY.“
(1J 4,11)



NIKDO NEMŮŽE DÁT TO, CO SÁM NEPŘIJAL
I schopnost milovat se v nás rodí ze zkušenosti, že jsme milováni. Kdo nezakusil, že je někým bezpodmínečně přijímán, že o něj někdo s láskou pečuje a chce pro něj dobro, není schopen přijímat druhé a žít pro ně. Nedostatkem lásky jsme v různé míře poznamenáni všichni. I když se sebevíc snažíme, znovu a znovu se navzájem zraňujeme.

VŠICHNI JSME MILOVÁNI
Naštěstí tu je dobrá zpráva o tom, že jsme také všichni milovaní. Můžeme čerpat z nevyčerpatelného zdroje Boží lásky, můžeme jí být uzdravováni a uschopňováni milovat.
(Převzato z rubriky Téma týdne na www.vira.cz )