Různé

Hospodin Bůh praví:
Nenávidím vaše svátky, zavrhl jsem je, ani vystát nemohu vaše slavnostní shromáždění...
Pryč ode mne s halasem tvých písní, tvé brnkání na harfy už nechci slyšet.
Ať se valí právo jako vody, spravedlnost jako proudící potok.
(Amos 5,21-24)

+

V tom je láska: ne že my jsme si zamilovali Boha, ale že on si zamiloval nás a poslal svého Syna...
(1Jan 4,10)

+

Neboť tak Bůh miloval svět, že dal svého jednorozeného syna, aby žádný, kdo v něho věří nezahynul, ale měl život věčný.
(Jan 3,16)

+

Znáte milost našeho Pána Ježíše Krista: on, ačkoliv bohatý, stal se pro vás chudým, abyste vy zbohatli z jeho chudoby.
(2Kor 8,9)

+

Lid, který chodí v temnotách, uvidí veliké světlo; nad těmi, kdo sídlí v zemi šeré smrti, zazáří světlo. ...
Narodí se nám dítě, bude nám dán syn, na jehož rameni spočine vláda a bude mu dáno jméno: "Divuplý rádce, Božský bohatýr, Otec věčnosti, Vládce pokoje. ...
(Iz 9,1-3.5-6)
Ve světle je všechno vidět takové, jaké to je, kdežto ve tmě a šeru se uplatní i lež a polopravda...
Před dvěma tisíci lety se v Betlémě narodil Spasitel, Kristus Pán. Světlo světa. Světlo našeho života. Mnozí lidé už dva tisíce let v tomto světle chodili. My v něm chodíme také...
Toto světlo nezhasne, protože už nepodléhá ani lidské moci, ani smrti. Ježíš umřel a vstal z mrtvých. A každý, kdo v něho věří, není souzen, ale přechází ze smrti do života. Kdo je tedy ubohý? Ten, kdo má světlo, nebo ten, který sedí ve tmě?
/P.Aleš Opatrný, Stůl slova, B, vánoce/

++

Jan 1,1-18
Mnoho a mnoho bylo napsáno o tomto evangeliu. Je neuvěřitelně bohaté svým obsahem, a ne právě snadno pochopitelné. Přidržme se tedy aspoň něčeho z jeho bohatství.
Ježíš je Slovo, ne jen pachole, které kdysi leželo ve chlévě, ani ne symbol obnovujícího se života. Je to slovo, které oslovuje každého člověka v každé době. Je světlo, které osvěcuje všechno. Je jedinečný. Jiný než my, a přece nám svým lidstvím zcela blízký. Nechce být jen vedle nás. Chce, abychom ho přijali. A pokud to uděláme, nabízí něco, co je až neuvěřitelné: "Těm pak, kteří ho přijali, dal moc stát se Božími dětmi." To nemá nic společného s dětinstvím dospělé osoby. Mluví se tu o moci a o Bohu. Člověku je dána moc, aby překonal omezenost svého lidství, svého sklonu ke zlu, své smrtelnosti. Je to neuvěřitelné! Je to skutečné?
(P.Aleš Opatrný, Stůl slova, B, vánoce)