Sv. František nevidí Boha skrze stvoření, on vidí stvořené věci přímo v srdci Boha

Svatý František ve všech stvořených věcech viděl a poznával milovaného Tvůrce. Květiny jsou mu Božími polibky, ptáčkové posly a hlasateli Boží lásky, posly Boha, který miluje... František nevidí Boha skrze stvoření, on vidí stvořené věci přímo v srdci samého Boha... Tvorové, vy jste milostným dopisem mého Boha, který mi dnes píše a posílá. Můj milovaný, můj Pán, vkládá dnes do vás stopu svého génia, svůj podpis, svou signaturu... Kdyby nám stéblo trávy a včela nevyprávěly o Něm, nemohly by nás uvést do radostného pohnutí. Spatří-li zamilovaný zapomenutou rukavičku své nejmilejší, rozbuší se mu srdce radostí. Rukavička a její vůně mu připomínají přítomnost té, která je pro něho pramenem osvěžující radosti. Pro jiného je taková rukavička hadříkem, který se hodí do smetí.

(Stan Rougier, František z Assisi, str. 29)