Nezapomínejte na chudé, milujte je, protože v nich je ukřižovaný Ježíš, - archív citátů

Navigace: Tematické texty E EucharistieDelší texty Znamení (Bernardin Schellenberger)

Znamení (Bernardin Schellenberger)

Při zjištění, že chodí do kostela stále méně lidí, se musíme ptát, zda to není tím, že jim liturgie nic neříká! (109)
Znamení má mluvit samo za sebe. Proč máme vysvětlovat, že např. v 6. století něco znamenalo? Je to jen v tom, že lidé nejsou schopni liturgii chápat a musejí k tomu být znovu vychováni? (112)
Až do třetího století nebyly žádné pevné liturgické texty, jen rámce, které celebrant naplňoval vlastními modlitbami. (114)
Nelze zcela odbourat tradici, ale je třeba se vracet k začátkům - nikoli k určitým starým formám z jiných období. A je třeba slyšet hlas přítomnosti! (116)
A též slyšet hlas "obyčejných" křesťanů, nejen expertů - liturgie není jen pro elitu! Zde má své místo i hlas místních pastýřů, proroků, básníků, mystiků... a svatých.
Je chybné hodnotit kvalitu liturgie jen podle kvality homilie! Celá liturgie musí oslovovat a mít pro lidi smysl! Zde i význam mlčení a osobnosti celebranta - citlivost pro přítomné lidi. Znakem tajemství je jednoduchost, právě v ní se nejvíce projevuje. (118-22)
Při poslední večeři se Ježíš dal apoštolům (tedy i nám), texty kánonů však stále mluví o tom, že se Kristus dává Otci. V 6. kap. Jana o sobě mluví Ježíš jako o chlebu života. Kánony mluví jen o oběti Otci - naší i Kristovy. (124-26)

"Ježíš nebyl obětován, ale (aktivně) se obětoval." (126) V určité situaci poznal Ježíš, že jedinou cestou věrnosti v naplnění jeho poslání je oběť života. (127)
Nejde o usmíření mstivé spravedlnosti Otcovy! (128)
Gisbert Greshake (Gottes Heil - Clueck des Menschen, Freiburg i. Br. 1983, 8O-104) vysvětluje, že "satisfakční teorii" sv. Anselma lze chápat také takto: Ve středověkém pojmu "slávy Boží" je zahrnut i správný pořádek světa. Urážka "Boží slávy" je i porušením světového pořádku. Náprava je možná jen postojem bezpodmínečné poslušnosti, bezmezné lásky a radikálního odevzdání ve vztahu ke stvoření. Toho není schopen žádný člověk. Proto poslal Bůh svého Syna, aby zevnitř, ze světa uvedl svět opět do souzvuku s Bohem. Dobrovolná smrt je vyvrcholením jeho života, který se cele dal Bohu a lidem, a tak nově konstituoval stvoření. Otevřel tak prostor smíření, pravého pokoje a opravdové svobody, do které může člověk vstoupit následováním Krista. To ovšem není patrno v textech našich kánonů! (128-3O)

Mluví se tu též o církvi a nikoli o lidech v ní - pro moderního člověka je každá instituce, která se staví nad člověka, podezřelá. (131)
Je jmenována hierarchie a na konci "celý lid! - není to opět nový klerikalismus?
Návrh textů v kánonu: "Bože, náš Otče, děkujeme ti za to, cos pro nás udělal ve své velké lásce. Dals nám svého Syna jako nového, dokonalého člověka. Ten sdílel radosti i bolesti našeho života až k smrti. Proto jsi ho vzkřísil k novému životu ve své slávě. V jeho odevzdanosti tobě a lidem nám ukázal a otevřel cestu, která nás vede do společenství s tebou." (13O)

Nebo modlitbu: "Stůj při nás, abychom jako křesťané účinně přijímali úkol formovat svět podle tvé vůle a pomoz nám pokračovat v tom, co mezi námi začal tvůj Syn." (133)

(Bernardin Schellenberger: Wider den geistlichen Notstand Erfahrungen mit der Seelsorge, Freiburg Herder, 1991, s. 109-133)


Témata: Eucharistie | Liturgie

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Iz 55,6-9; Žalm ŽALM 145; Flp 1,20c-24.27a
Mt 20,1-16

Na první poslech se jeví jednání hospodáře jako nespravedlivé. Dělníci pracující celý den dostali stejně jako ti, kteří pracovali hodinu. Ale oni přijali tuto pracovní smlouvu a hospodář jim dal smluvenou mzdu. Tedy nejde o nespravedlnost, ale o velkorysost k těm, kteří práci nenašli! Evangelista navázal na příběh o bohatém mládenci, který Ježíše oslovil, protože toužil být dokonalý před Bohem. Ale neuměl nebo nechtěl svému úsilí dát všechno. Bůh je mnohem flexibilnější, hledá, jak nejlépe využít situaci a dosáhnout cíle i přes mnohé potíže. A dokáže jednání ohodnotit nejen ve vztahu k odpracovanému úkolu, ale k situaci člověka. Pokud se na text díváme z našeho pohledu, stojí za otázku, zda jsme připraveni vstoupit do Boží služby kdykoli. A podobně, nakolik sami dokážeme vnímat svět perspektivou dobra pro druhé. Poslední zamyšlení se může týkat těch, kteří třeba léta necítili žádné povolání pro Boha. Pán nás ale někdy osloví až na úplném konci např. školy, rodičovství, práce nebo i života. Nemávneme rukou s tím, že „nyní“ to už nemá cenu?

Zdroj: Nedělní liturgie

Konkrétní odkaz svatého Václava pro každého z nás

Konkrétní odkaz svatého Václava pro každého z nás
(24. 9. 2023) Jak následovat "dědice" české země? Asi ho nebudeme následovat zrovna v statečném hájení českého území. ...

Jak roste vinná réva a jak se dělá víno?

(23. 9. 2023) Pracovní listy pro děti. V září dozrávají hrozny vinné révy a slaví se "vinobraní". A znáte nějaké další…

Sv. Padre Pio (23.9.)

Sv. Padre Pio (23.9.)
(22. 9. 2023) Otec Pio z Pietrelciny (1887 - 1968) je jednou z nejvýraznějších světeckých postav 20. století. Po celých padesát let…

21.9. sv. Matouš

(20. 9. 2023) Dynamika Božího povolání a lidské odpovědi

20. září - památka korejských mučedníků

(19. 9. 2023) "... Už máme velmi blízko k rozhodujícímu zápasu, snažně vás prosím, žijte věrně z víry, abyste jednou vešli tam,…

Setkání zdravotníků Pod Petřínem 7. 10. 2023

Setkání zdravotníků Pod Petřínem 7. 10. 2023
(18. 9. 2023) "Zdravotník v síti vztahů" / Kostel sv. Karla Boromejského, Vlašská 36, Praha 1…