Jdu-li s tebou, můj Bože, půjdu kamkoliv chceš... - archív citátů

papež František | Sekce: Kázání

Velikonoční doba (cyklus A)
3. neděle velikonoční / Angelus - papež František

Dnešní evangelium, odehrávající se o Velikonocích, podává epizodu o dvou učednících z Emauz (Lk 24,13-35). Vyprávění začíná a končí na cestě. Začíná totiž tím, jak učedníci, smutní z toho, co se událo s Ježíšem, opouštějí Jeruzalém a vracejí se domů, do Emauz, cestou dlouhou asi jedenáct kilometrů. Jdou ve dne a velká část trasy vede s kopce. A potom je tu zpáteční, opět jedenáct kilometrů dlouhá cesta, na kterou se vydávají za setmění a většinou do kopce, unavení tou předchozí. Dvě cesty, jedna pohodlná ve dne a druhá namáhavá v noci. A přece ta první ubíhá ve smutku a druhá v radosti. Na té první je Pán, který kráčí po jejich boku, ale oni jej nepoznávají; na té druhé už jej nevidí, ale vnímají Jeho blízkost. První projdou sklíčeni a bez naděje; tu druhou běží, aby ostatním přinesli skvělou zprávu o setkání se Zmrtvýchvstalým Ježíšem.

Dvě odlišné cesty oněch prvních učedníků říkají dnes nám, Ježíšovým učedníkům, že máme před sebou dva odlišné směry. Prvním je směr těch, kteří se jako oni dva nechávají ochromit životním zklamáním a jdou kupředu sklíčeně. A potom je tu cesta těch, kteří nekladou na první místo sebe a svoje problémy, nýbrž Ježíše, který navštěvuje nás i bratry, kteří čekají na Jeho návštěvu i na to, že se o ně postaráme my. To je ten zvrat: přestat kroužit kolem vlastního já, svých minulých zklamání, neuskutečněných ideálů a mnoha špatností svého života. Často kroužíme a kroužíme... Zanechem toho a jděme vpřed s pohledem upřeným k velkolepější realitě a k pravému životu: Ježíš žije a má mne rád. Změna směru spočívá v přechodu od myšlenek na moje já k realitě mého Boha; v přechodu, který - s využítím jiné slovní hříčky - vede od „kdyby“ k „nyní“. Od onoho „kdyby On byl Tím, kdo nás vysvobodí“ nebo „kdyby mne Bůh vyslyšel“, „kdyby bylo po mém“ a „kdybych to či ono...“ Takové stížnosti neposlouží nám, ani druhým. Tyto naše „kdyby“ se tolik podobají oněm „kdyby“ emauzských učedníků. Ti však přecházejí k onomu „nyní“: Pán skutečně vstal a jde s námi. Ano, nyní, nikoli zítra, se vydáme na cestu, abychom Jej hlásali.

Ano, mohu přispět k tomu, aby lidé byli šťastnější, lepší, a pomáhat jim. Ano, nyní. Od „kdyby“ k „nyní“, od stížnosti k radosti a pokoji, neboť stěžujeme-li si, nemáme radost a utápíme se v šedi smutku. To nám nepomáhá růst v dobrém. Od „kdyby“ k „nyní“, od lamentování k radosti ze služby.

Jak došlo k této změně kroku, od sebe k Bohu, od „kdyby“ k „nyní“? Setkáním s Ježíšem: ti dva z Emauz Mu nejprve otevřeli svoje srdce, potom naslouchali, jak vysvětloval Písmo, a nakonec Jej pozvali domů. Jsou to tři etapy, které můžeme také vykonat, u sebe doma: za prvé otevřít srdce Ježíši, svěřit Mu tíhu, soužení a životní zklamání (ona „kdyby“); za druhé naslouchat Ježíši, vzít si evangelium a přečíst si ještě dnes tuto pasáž ve 24. kapitole Lukášova evangelia; za třetí prosit Ježíše stejnými slovy jako oni dva učedníci: „Pane, »zůstaň s námi« (v.29), Pane, zůstaň se mnou. Pane, zůstaň s námi se všemi, protože Tě potřebujeme, abychom našli život. Bez Tebe je noc.“

Drazí bratři a sestry, v životě jsme neustále na cestě. A stáváme se tím, k čemu jdeme. Volme cestu Boha, nikoli svého já; cestu nynějška, nikoli toho, co by bylo kdyby. Objevme, že neexistuje nic nenadálého, nic strmého, ani temného, čemu by nebylo možné čelit s Ježíšem. Madona, Matka u cesty, která přijetím Slova učinila z celého svého života přitakání Bohu, ať nám ukazuje cestu.

Se svolením převzato
webu České sekce Radio Vaticana
Redakčně upraveno

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

1 Sam 3,3b-10.19; Žalm 40; 1 Kor 6,13c-15a.17-20
Jan 1,35-42

Můžeme dnes obdivovat pokoru Křtitele, který „své“ učedníky nasměroval na Krista. Ale především sledujeme samotného Ježíše, který povolává učedníky. Pro každého je povolání specifické. Nelze však nevidět, že poznání Krista rozběhlo řetězec událostí a vyvolalo další zájem. Slovo hlásat mnohým nahání obavy, že to neumí, nezvládnou. Ondřej však nevěděl o Ježíši skoro nic a přeci bylo jeho svědectví důležité. Je rozdíl mezi odbornou teologickou přednáškou a osobním svědectvím. Každý z nás může mluvit o tom, co on sám s Bohem zažil, a nabídnout ostatním, aby se sami přesvědčili, kdo Ježíš je.

Zdroj: Nedělní liturgie

Týden modliteb za jednotu křesťanů - smíření křesťanů přesahuje lidské síly...

(14. 1. 2021) "Týden modliteb za jednotu křesťanů" se slaví každý rok od 18. do 25. ledna (nebo na jižní polokouli kolem…

Etty Hillesum - výročí narození (15. 1. 1914)

(13. 1. 2021) Už uplynulo více než 100 let od narození Ester "Etty" Hillesum. Etty se narodila 15. ledna v roce 1914 v židovské rodině…

15.1.2008 zemřel jeden z českých předních biblistů Profesor Jan Heller

(12. 1. 2021) Když se přiblíží stáří, sil ubývá. Co bude dál? Někdo ulpí na tom, co uplývá. To rozmnožuje bolest. Někomu je však dáno…

Nechte se očkovat, vybízí papež František

Nechte se očkovat, vybízí papež František
(12. 1. 2021) Lhostejnost je ničivá...

Marie Elekta od Ježíše (1605–1663), svátek 11.1.

(10. 1. 2021) V roce 1656 se konečně přes různé překážky podařilo realizovat založení pražského Karmelu. Zakladatelkou byla matka…

Svátek Křtu Páně

(9. 1. 2021) V neděli po slavnosti Zjevení Páně (6.1.) se slaví svátek Křtu Páně.

TV dokument o Adolfu Kajprovi SJ (online)

TV dokument o Adolfu Kajprovi SJ (online)
(8. 1. 2021) Mučedník se smíchem na rtech (odkaz).

Vánoční koncert Gen Rossso na TV Noe

Vánoční koncert Gen Rossso na TV Noe
(6. 1. 2021) Gen Rosso se vrací do Česka na TV Noe, která v sobotu 9. ledna v 21.45 bude ze záznamu…

Diecézní fáze beatifikačního procesu P. Adolfa Kajpra SJ byla ukončena

(6. 1. 2021) V pondělí 4. 1. 2021 byla v pražském kostele sv. Ignáce ukončena diecézní fáze beatifikačního procesu P. Adolfa…