papež František | Sekce: Kázání

Velikonoční doba (cyklus C)
4. neděle velikonoční - C / papež František - Regina coeli (Najděte si čas na naslouchání a objevte, že jste Bohem milováni)

Evangelium dnešní liturgie k nám promlouvá o poutu mezi Bohem a každým z nás (srov. J 10,27-30). Ježíš k tomu používá laskavý obraz, krásný obraz pastýře, který je s ovcemi. A vysvětluje to třemi slovesy: "Mé ovce," říká Ježíš, "slyší můj hlas, já je znám a ony mě následují" (v. 27). Tři slovesa: naslouchat, znát, následovat. Podívejme se na tato tři slovesa.

Nejprve ovce naslouchají hlasu pastýře. Iniciativa vždy vychází od Boha, všechno začíná z jeho milosti: je to on, kdo nás volá ke společenství s ním. K tomuto společenství však dochází, pokud se otevřeme naslouchání; pokud zůstaneme hluší, nemůže nám toto společenství dát. Otevřeme se naslouchání, protože naslouchání znamená připravenost, znamená učenlivost, znamená čas věnovaný dialogu. Dnes jsme zahlceni slovy a spěchem, kdy musíme stále něco říkat a dělat, vždyť kolikrát spolu mluví dva lidé a jeden nepočká, až ten druhý dokončí myšlenku, přeruší ji v půli, odpoví... Ale když nenecháte mluvit, není co poslouchat. Je to zlo naší doby. Dnes jsme zahlceni slovy, spěchem, že musíme stále něco říkat, bojíme se mlčení. Jak těžké je naslouchat! Naslouchat jeden druhému až do konce, dovolit druhému, aby se vyjádřil, naslouchat v rodině, naslouchat ve škole, naslouchat v práci, a dokonce i v církvi! Pro Krista je však především nutné naslouchání. On je Slovo Otce a křesťan je dítětem naslouchání, které je povoláno žít s Božím slovem na dosah. Ptejme se dnes sami sebe, zda jsme dětmi naslouchání, zda si najdeme čas na Boží slovo, zda věnujeme prostor a pozornost svým bratřím a sestrám. Zda umíme naslouchat tak dlouho, dokud se druhý člověk nemůže vyjádřit, aniž bychom ho přerušili. Kdo naslouchá druhým, umí naslouchat i Bohu, a naopak. A zakouší něco velmi krásného, totiž že sám Bůh naslouchá: naslouchá nám, když se k němu modlíme, když se mu svěřujeme, když ho voláme.

Naslouchání Ježíši se tak stává cestou, jak zjistit, že nás zná. Zde je druhé sloveso, které se týká dobrého pastýře: zná své ovce. To však neznamená jen to, že o nás ví mnoho věcí: znát v biblickém smyslu znamená také milovat. To znamená, že Bůh nás sice "čte uvnitř", ale miluje nás, neodsuzuje nás. Když mu nasloucháme, zjistíme, že nás Pán miluje. Způsob, jak objevit Boží lásku, je naslouchat mu. Pak už vztah s ním nebude neosobní, chladný nebo povrchní. Ježíš hledá vřelé přátelství, důvěru, intimitu. Chce nám dát nové a úžasné poznání: vědomí, že jsme jím vždy milováni, a proto nikdy nejsme odkázáni sami na sebe. Když jsme s dobrým pastýřem, zakoušíme to, co říká žalm: "I kdybych šel údolím temnot, nebudu se bát ničeho zlého, neboť ty jsi se mnou" (Ž 23,4). Zvláště v utrpení, v těžkostech, v krizích, které jsou temnotou: On nás podpírá tím, že jimi prochází s námi. A tak právě v těžkých situacích můžeme objevit, že nás Hospodin zná a miluje. Ptejme se tedy sami sebe: nechávám se poznat Bohem? Dělám mu ve svém životě místo, přináším mu to, co žiji? A jakou mám představu o Bohu po tolika příležitostech, kdy jsem zakusil jeho blízkost, jeho soucit, jeho laskavost? Hospodin je blízko, Hospodin je dobrý pastýř.

A konečně třetí sloveso: ovce, které naslouchají a poznávají, následují: naslouchají, cítí se být poznány Pánem a následují toho, který je jejich pastýřem. A co dělají ti, kdo následují Krista? Jde tam, kam jde, po stejné cestě, stejným směrem. Jde hledat ztracené (srov. Lk 15,4), zajímá se o ty, kdo jsou daleko, bere si k srdci situaci těch, kdo trpí, umí plakat s plačícími, podává ruku bližnímu, nese ho na ramenou. A co já? Nechám se Ježíšem pouze milovat, nebo přejdu i k tomu, abych ho miloval, abych ho napodoboval? Kéž nám Panna Maria pomáhá naslouchat Kristu, stále více ho poznávat a následovat ho na cestě služby. Naslouchat mu, znát ho a následovat ho.