Bohu se nejvíce podobáme, když prokazujeme dobro těm, kteří nám to nemohou oplatit... - archív citátů

Sekce: Knihovna

Jesús Castellan Cervera

5. Hlediska modlitby jako prožívání velikonočního tajemství

z knihy Modlitba a velikonoční Tajemství

Pokusíme-li se nyní shrnout některá hlediska Kristovy modlitby, která je zasazena do velikonočního tajemství, můžeme připomenout tyto rozměry: Ježíšova modlitba je rozhovorem, ve kterém přijímá Otcovu lásku, jeho slova, jeho vůli a poslání, které mu bylo svěřeno.

Ve dvojí zkušenosti tajemství je modlitba jednak bojem, utrpením, každodenním realismem, odvážným a protrpěným přijetím. A je také slávou, leskem hory Tábor, vnitřním pomazáním, posilou a útěchou, plným společenstvím, na němž se podílí dokonce i Ježíšovo tělo, jak se děje při proměnění, kdy je odhaleno tajemství Krista jako živoucího chrámu božství.

Modlitba je putováním, do něhož Ježíš zasazuje své dobrodružství a mesiášské poslání a je pramenem, odkud čerpá milost svého tajemství: slova zrozená ze společenství s Otcem, spásná gesta, jimiž prodlužuje Otcovu přítomnost a lásku a činí je viditelnými a působícími, až k úplnému darování života na kříži. Božsko-lidský příběh Ježíše z Nazareta má v modlitbě svůj svorník. Jeho tajemství je prožíváno vědomě díky modlitbě a stravuje se na kříži v lidské a synovské modlitbě.

Proto je třeba i v centru každé kristologie znovu nalézt toto tajemství Ježíšovy modlitby a tajemství vykoupení nelze pochopit jinak, než vycházíme-li z rozhovoru mezi Otcem a Synem, který umisťuje modlitbu do středu velikonočního tajemství. Tak se nám Kristus v každé své osobní modlitbě, ale i ve svých v evangeliích výslovně uvedených modlitbách, ukazuje v plnosti společenství s Otcem a Duchem, plně otevřený vůči lidem, vstoupivší do událostí a podstatně jasný před Otcem a před svým posláním.

Není tedy nesnadné objevit nutnost znovu umístit modlitbu do srdce velikonočního tajemství, jak je prožívá církev. Ekleziální modlitba má hutný vztah ke Kristu a v Něm k Otci a Duchu; je prodloužením jeho tajemství, které dnes oživuje a dává vnitřně smysl lidským dějinám.

Tak také v srdci velikonočního tajemství každého křesťana, v prožívání vlastní existence jako onoho společenství s Kristem a prodloužení jeho tajemství, modlitba zaujímá střed zkušenosti, která se tak stává těžištěm života, vědomým filtrem osobní zkušenosti, prožívané díky Bohu a bratřím.


Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Čtení z dnešního dne: Pátek 6. 2. 2026, Pátek Památka sv. Pavla Mikiho a druhů, mučedníků

Sir 47,2-13 (řec. 2-11);

Komentář k Mk 6,14-29: Mocný Herodes měl před Janem strach. Jen tam, kde se církev – i já sám! – odvážně zhostí svého prorockého úkolu, získá respekt.

Zdroj: Nedělní liturgie

Přímluvy 5. neděle v mezidobí, cyklus A / 8. 2. 2026

(6. 2. 2026) Bůh nás vyzývá, abychom otevřeli svá srdce pro nouzi bližních.[1] Proto Bohu svěřme všechny starosti o svět i o své…

Týden manželství

(6. 2. 2026) Dobré manželství není samozřejmost. To si uvědomují i orgranizátoři Národního týdne manželství, který se pořádá od roku…

Svatoblažejské požehnání (3.2.)

(1. 2. 2026) Na svátek sv. Blažeje (3. února) je možné udílet tzv. svatoblažejské požehnání...

Přímluvy 4. neděle v mezidobí, cyklus A / 1. 2. 2026

(30. 1. 2026) Povzbuzeni důvěrou, že Bůh zjednává právo utlačeným a dává chléb hladovým,[1] předložme mu naše modlitby:

Hromnice, Svátek Uvedení Páně do chrámu a Světový den zasvěcených osob (2.2.)

Hromnice, Svátek Uvedení Páně do chrámu a Světový den zasvěcených osob (2.2.)
(30. 1. 2026) Svátek Uvedení Páně do chrámu (2.2.) se lidově nazývá Hromnice. Tento den se slaví i Světový den zasvěcených osob.

Byl odsouzen k smrti zastřelením, byl deportován na Sibiř: Fjodor Michajlovič Dostojevskij (+ 28.1. 1881)

(27. 1. 2026) Říká-li se, že člověk v životě neumírá jen jednou, pak to obzvlášť platí pro život ruského spisovatele Dostojevského,…

Den památky obětí holocaustu 27.1.

(26. 1. 2026) Holokaust - holocaust - šoa - genocida - znamená systematické pronásledování vyvražďování Židů za Druhé světové války.…