5. Hlediska modlitby jako prožívání velikonočního tajemství

z knihy Modlitba a velikonoční Tajemství

Pokusíme-li se nyní shrnout některá hlediska Kristovy modlitby, která je zasazena do velikonočního tajemství, můžeme připomenout tyto rozměry: Ježíšova modlitba je rozhovorem, ve kterém přijímá Otcovu lásku, jeho slova, jeho vůli a poslání, které mu bylo svěřeno.

Ve dvojí zkušenosti tajemství je modlitba jednak bojem, utrpením, každodenním realismem, odvážným a protrpěným přijetím. A je také slávou, leskem hory Tábor, vnitřním pomazáním, posilou a útěchou, plným společenstvím, na němž se podílí dokonce i Ježíšovo tělo, jak se děje při proměnění, kdy je odhaleno tajemství Krista jako živoucího chrámu božství.

Modlitba je putováním, do něhož Ježíš zasazuje své dobrodružství a mesiášské poslání a je pramenem, odkud čerpá milost svého tajemství: slova zrozená ze společenství s Otcem, spásná gesta, jimiž prodlužuje Otcovu přítomnost a lásku a činí je viditelnými a působícími, až k úplnému darování života na kříži. Božsko-lidský příběh Ježíše z Nazareta má v modlitbě svůj svorník. Jeho tajemství je prožíváno vědomě díky modlitbě a stravuje se na kříži v lidské a synovské modlitbě.

Proto je třeba i v centru každé kristologie znovu nalézt toto tajemství Ježíšovy modlitby a tajemství vykoupení nelze pochopit jinak, než vycházíme-li z rozhovoru mezi Otcem a Synem, který umisťuje modlitbu do středu velikonočního tajemství. Tak se nám Kristus v každé své osobní modlitbě, ale i ve svých v evangeliích výslovně uvedených modlitbách, ukazuje v plnosti společenství s Otcem a Duchem, plně otevřený vůči lidem, vstoupivší do událostí a podstatně jasný před Otcem a před svým posláním.

Není tedy nesnadné objevit nutnost znovu umístit modlitbu do srdce velikonočního tajemství, jak je prožívá církev. Ekleziální modlitba má hutný vztah ke Kristu a v Něm k Otci a Duchu; je prodloužením jeho tajemství, které dnes oživuje a dává vnitřně smysl lidským dějinám.

Tak také v srdci velikonočního tajemství každého křesťana, v prožívání vlastní existence jako onoho společenství s Kristem a prodloužení jeho tajemství, modlitba zaujímá střed zkušenosti, která se tak stává těžištěm života, vědomým filtrem osobní zkušenosti, prožívané díky Bohu a bratřím.

Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Autor: Jesús Castellan Cervera

Témata: Modlitba

Přihlášení

Správa mailinglistů

Bible na neděli

11. 10. 2026, 4. 10. 2026

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Iz 5,1-7; Žalm Žl 80, 9+12.13-14.15-16.19-20; Flp 4,6-9
Mt 21,33-43

Výstraha, obsažená v tomto evangelním úryvku, je skutečně vážná. Stát se před Bohem zbytečným, tím, kdo zcela selhal ve svém úkolu, je už samo o sobě velkým odsouzením. To ale není jediné poselství těchto závažných slov. Ukazují totiž, že Bůh si nenechá své dílo zničit lidskou nechápavostí a nespolehlivostí. Jestliže jedna skupina lidí nenaplní důležitý Boží úkol, Bůh si vyhledá jiné. Ale svůj dobrý plán ve prospěch lidstva neodvolá a nenechá ho padnout. Boží vynalézavost v uskutečňování dobra je obdivuhodná. Je to velká útěcha tváří v tvář lidským selháváním, která se neděla jen v době Ježíšově, ale která provázejí celé dějiny křesťanství.