Kdyby Bohu bylo naše utrpení lhostejné,  nevstoupil by do lidského života,  - archív citátů

Sekce: Knihovna

Jesús Castellan Cervera

5. Hlediska modlitby jako prožívání velikonočního tajemství

z knihy Modlitba a velikonoční Tajemství

Pokusíme-li se nyní shrnout některá hlediska Kristovy modlitby, která je zasazena do velikonočního tajemství, můžeme připomenout tyto rozměry: Ježíšova modlitba je rozhovorem, ve kterém přijímá Otcovu lásku, jeho slova, jeho vůli a poslání, které mu bylo svěřeno.

Ve dvojí zkušenosti tajemství je modlitba jednak bojem, utrpením, každodenním realismem, odvážným a protrpěným přijetím. A je také slávou, leskem hory Tábor, vnitřním pomazáním, posilou a útěchou, plným společenstvím, na němž se podílí dokonce i Ježíšovo tělo, jak se děje při proměnění, kdy je odhaleno tajemství Krista jako živoucího chrámu božství.

Modlitba je putováním, do něhož Ježíš zasazuje své dobrodružství a mesiášské poslání a je pramenem, odkud čerpá milost svého tajemství: slova zrozená ze společenství s Otcem, spásná gesta, jimiž prodlužuje Otcovu přítomnost a lásku a činí je viditelnými a působícími, až k úplnému darování života na kříži. Božsko-lidský příběh Ježíše z Nazareta má v modlitbě svůj svorník. Jeho tajemství je prožíváno vědomě díky modlitbě a stravuje se na kříži v lidské a synovské modlitbě.

Proto je třeba i v centru každé kristologie znovu nalézt toto tajemství Ježíšovy modlitby a tajemství vykoupení nelze pochopit jinak, než vycházíme-li z rozhovoru mezi Otcem a Synem, který umisťuje modlitbu do středu velikonočního tajemství. Tak se nám Kristus v každé své osobní modlitbě, ale i ve svých v evangeliích výslovně uvedených modlitbách, ukazuje v plnosti společenství s Otcem a Duchem, plně otevřený vůči lidem, vstoupivší do událostí a podstatně jasný před Otcem a před svým posláním.

Není tedy nesnadné objevit nutnost znovu umístit modlitbu do srdce velikonočního tajemství, jak je prožívá církev. Ekleziální modlitba má hutný vztah ke Kristu a v Něm k Otci a Duchu; je prodloužením jeho tajemství, které dnes oživuje a dává vnitřně smysl lidským dějinám.

Tak také v srdci velikonočního tajemství každého křesťana, v prožívání vlastní existence jako onoho společenství s Kristem a prodloužení jeho tajemství, modlitba zaujímá střed zkušenosti, která se tak stává těžištěm života, vědomým filtrem osobní zkušenosti, prožívané díky Bohu a bratřím.


Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Čtení z dnešního dne: Středa 28. 10. 2026, Svátek sv. Šimona a Judy

Ef 2,19-22;

Komentář k Lk 6,12-19: Náš Pán si vyvolil svých Dvanáct po noci, kterou strávil v modlitbě. Dokážu s Ježíšem bdít a modlit se za nástupce apoštolů, za biskupy v mé vlasti?

Zdroj: Nedělní liturgie

Památka zesnulých, vzpomínka na všechny zemřelé, ´dušičky´

Památka zesnulých, vzpomínka na všechny zemřelé, ´dušičky´
(4. 11. 2026) "Je nutné mluvit o smrti ... ne proto, abychom měli strach, ale abychom od něho byli osvobozeni." (Raniero…

Boxer ve Vatikánu - skutečný příběh

Boxer ve Vatikánu - skutečný příběh
(24. 10. 2026) Monsignor O Flaherty (* 28. února 1898 +  30. října 1963), za války zachránil tisíce lidí. Příběh má všechny znaky…

Mosty víry | 16. 11. 2026 | Katedrála sv. Víta Praha

(24. 10. 2026) Spojme se společně v modlitbě chval v předvečer státního svátku  a prosme za naši krajinu a náš národ.

Nedělní přímluvy / 30. neděle v mezidobí, cyklus A / 25. 10. 2026

(23. 10. 2026) Ježíš shrnuje základní přikázání: „Miluj svého bližního jako sám sebe.“[1] S vědomím Boží lásky k nám…

Zpověď není zkouška. Nebojte se přijít.

(23. 10. 2026) (Z Otázek a odpovědí našich čtenářů)

Pastorační tip pro "dušičky": Zapal svíčku. Podklady na památku zemřelých pro pro věřící i nevěřící

Pastorační tip pro "dušičky": Zapal svíčku. Podklady na památku zemřelých pro pro věřící i nevěřící
(22. 10. 2026) Na začátku listopadu se hřbitovy rozzáří tisíci světel. Lidé přicházejí vzpomenout na své blízké, zapálit svíčku, na…