Bibliografie

V symbolice čísel existuje ve světové i české literatuře řada knih i spisků, které se však z velké části inspirují různými prý tajnými, esoterickými tradicemi a nekriticky mísí některé prvky starých kultur s fantaziemi a přeludy. Před takovými texty bych tu rád varoval. Co je v nich fantazie a co ne, rozezná většinou jen dosti zkušený odborník - teolog či religionista.

Proto základním pramenem mi byly údaje biblické. Tam se některých čísel užívá ve zřetelném, specifickém významu. To byla základní rovina, z níž jsem vycházel. Bible však pochází ze starověku a tak se do ní leckde promítají představy staré doby. Ty jsem se snažil vystopovat především v solidních, renomovaných encyklopediích nebo slovnících symbolů, jako je např. D. Forstner OSB, Die Welt der christlichen Symbole, Innsbruck 1982, nebo G. H. Mohr, Lexikon der Symbole, Köln 1983. Poněkud méně střízlivý, byť velmi zajímavý je Bildlexikon der Symbole, který napsali W. Bauer, I. Dümotz, S. Golowin a H. Röttgen. - Závažný materiál je v některých syntetických dílech religionistických, jako je např. F. Heiler, Erscheinungsformen und Wesen der Religion, Stuttgart 1961. Leckteré postřehy jsem si poznamenával z četby, některé souvislosti jsem se pokusil domyslet sám. O symbolice čísel jsem sám napsal dvě práce. Jedna byl cyklus článků, otištěných v Evangelickém týdeníku Kostnické Jiskry v r. 1973, tedy právě před třiceti lety. Ten jsem nyní mírně upravil, někde zkrátil a někde doplnil, a tak tvoří základ tohoto spisku. Odborněji, ale také stručněji jsem popsal symboliku čísel ve velké Encyklopedii starověkého Předního východu, Praha, Libri 1999, s. 275, heslo Symbolika čísel. Tam popisuji zvláště vznik soustavy desítkové a dvanáctkové a jejich vzájemný vztah: Desítková je odvozena z počtu prstů na rukou a užívalo se jí asi od počátku v oblasti ekonomické a právní (Desatero), kdežto dvanáctková (a s ní související sedmičková: 3 + 4 = 7, 3 x 4 = 12) je odpozorována z pohybu nebeských těles a sloužila v astronomii při počítání času a v oblasti náboženství.

Závěrem si připomeňme, že nám stále mnohé zůstává záhadou. Tak např. jsem nikdy v životě neslyšel ani nečetl přesvědčivý výklad čísel věku praotců v Gn 5. Kdo jej předloží, toho určitě čeká lesklý doktorát na některé z fakult, na nichž jsem směl přednášet.

V Praze dne 7. září 2003 Jan Heller

Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Autor: Jan Heller

Témata: Bible, Boží slovo, Písmo svaté

Křesťanské letní kempy pro mládež 2026

Přihlášení

Správa mailinglistů

Bible na neděli

30. 8. 2026, 23. 8. 2026

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Iz 22,19-23; Žalm Žl 138,1-2a.2bc+3.6+8bc; Řím 11,33-36
Mt 16,13-20

Můžeme si představit jak lidé, kteří se pohybovali okolo Ježíše, přetřásali jeho slova i jeho skutky. Jak si vyprávěli, jak tomu nebo onomu pomohl. Jak usadil farizeje, když ho chtěli otázkami nachytat. Možná se i divili, jaké chlapíky si vybral jako své nejbližší učedníky. Ale jednoho dne se to muselo stát: každý, kdo ho bral vážně, se musel vyrovnat s otázkou: Za koho mne pokládáš ty? Kým pro tebe jsem? Před takovou otázkou nelze dost dobře uhnout ani dnes. Takže: Kdo je pro mne Ježíš? Je opravdu Mesiášem, tedy totálním přemožitelem zla? Čím pevněji toto věřím, tím pevnější mohu být v zápase se zlem. Životní zápasy prověřily nebo prověří, zda jen mluvím o víře, o Ježíšovi, o církvi, nebo zda skutečně věřím, že je zachráncem.