Dříve než vstoupíš do zaslíbené země, musíš přejít přes Rudé moře a poušť. (Don Bosco) - archív citátů

Sekce: Knihovna

Jan Heller

6. K problémům velkých čísel v SZ

z knihy Symbolika čísel v Bibli

Čísla jsou abstraktní pojmy. Jsou-li malá, zdají se konkrétní. Velká čísla přesahují představivost téměř všech lidí. Čteme-li, že rychlost světla je 300 000 km za vteřinu, pak jakž takž jsme s to poněkud pochopit, co to znamená. Slyšíme-li však, že některé galaxie jsou od nás vzdáleny jednu nebo dvě miliardy světelných let, pak to dovedeme jen jako papoušek opakovat, ale nikdo z nás nemá ani mlhavou představu o takových vzdálenostech.

A teď Starý zákon. Kdo jej studoval, stál často před velkými nesnázemi, pokud jde o velká čísla. Za jednu noc prý zemřelo 185 000 Asyrských (2Kr 19,35). Když Izraelští vyšli z Egypta, měli prý 600 000 mužů schopných boje. Ani Luther to nemohl pochopit. Počítal, že i kdyby byli šli v padesátistupech, byl by přechod přes moře trval celý týden. Ale vyprávění nám jasně líčí, že se to odehrálo za časného úsvitu. "A co znamená těch sedmdesát palem v Elim (Ex 15,27), z nichž měli takovou radost, pro národ o několika stech tisíců," říká. "Jak mohl Mojžíš u Sinaje hlasitě číst zákon současně šestkrát sto tisícům mužů? A jak je možné, že taková armáda byla tak hrdá, že zvítězila nad Ogem a Bázan, který byl jen bezvýznamným malým králem?" Luther nevěděl, jak se vypořádat s těmito nesnázemi.

Ale jsou obtíže ještě větší. Měli-li Izraelští 600 000 mužů, pak celý národ jistě čítal tři milióny. Jak by taková masa lidí byla mohla pobývat a žít v malé, divoké a suché sinajské poušti?

Našlo se již jakési řešení pro výklad tohoto počtu, které odstraňuje aspoň část obtíží. Hebrejské slovo pro tisíc (alaf) značí často také kmen, pokolení, rodinu, rod nebo skupinu. Rozumíme-li tomu tak například v Num 1, pak místo pokolení Dan čítalo 62 700 bojovníků, bychom mohli číst čítalo 62 rodin a 700 bojovníků, tedy přibližně 11 na jednu rodinu (rod). A pak také z ostatních pokolení dostáváme čísla pravděpodobná. V tom případě by zde bylo celkem 5150 bojeschopných mužů a celý národ by čítal asi 27 000 osob. Tím jsou uvedené obtíže odstraněny. Takový nárůdek by podle odborníků také dnes mohl skromně žít na Sinajském poloostrově.

Později v Palestině, na začátku doby soudců, hlavní část pokolení Dan přesídlila na sever. Tehdy tato část sestávala ze 600 mužů schopných boje. To neodpovídá oněm 62 700 lidí na poušti, dobře se to však shoduje s 62 rodinami a 700 bojovníky. Porovnejme to také s tím, že v době Davidově řídce obydlené území pokolení Judova mělo 6800 bojeschopných mužů.

Před dobou automobilů armádní sbor o 40 000 vojáků a 10 000 koní měl pochodovou délku 30 km, pochodoval-li v "uzavřené formaci". Izraelská kolona při přechodu přes Jordán by měla délku nejméně 450 km. A kněží by stáli s truhlou úmluvy v řečišti po celou dobu, jistě 90 hodin.

S podobnými podivnými údaji se setkáváme i ve vyprávění o obcházení Jericha. Městečko bylo sotva 200 m dlouhé a 200 m široké. Sedmého dne by museli Izraelští pochodovat v řadách o 1200 lidí, a tak obcházet kolem města. Když vedli útok proti městu Hai, ztratili 36 mužů. Nepochopitelné při stavu 600 000 mužů, ale lze tomu rozumět velmi dobře při stavu přibližně 6000 mužů.

Několik století před touto událostí svedl faraón Tutmesu III. velkou bitvu u Kadeše, v severní Palestině. Byla to bitva mezi dvěma velmocemi tehdejší doby, Egypťany a Chetity, první bitva v dějinách, o níž máme podrobné zprávy. Egypťané zvítězili a napočítali přesně 82 mrtvých nepřátel. Hle, doba malých čísel! V dopisech z El Amarna, diplomatických dokumentech z Palestiny, které byly přibližně ve stejné době poslány některému faraónu a které byly náhodou objeveny, nacházíme více podobných příkladů. Tam nějaký král žádá o 50 mužů, aby mohl hájit své město, jiní o 40, 50, 20, dokonce i 10 mužů. Jeden žadatel doslova píše: "Dej mi 6 luků, 3 dýky a 3 meče; když potom vytáhnu, jistě podmaním královu zemi."

Podle vykopávek největším městem v Palestině v tehdejší době bylo Sichem. Mělo rozlohu 20 ha. Bylo to město sestávající ze dvou částí a v historii o Abilemechovi (Sd 9) je zmínka, že obyvatelstvo jedné části, tzv. věže, čítalo kolem 1000 mužů a žen. Obě části byly stejně velké, takže toto velmi veliké město mělo kolem 2000 obyvatel. To odpovídá městečku o rozloze 400 x 500 m. Ale záhadou zůstává počet zabitých obyvatel města Hai - 12 000. A Hai, jak se zdůrazňuje, bylo bezvýznamné městečko.

O několik století později bojoval Joab proti Abnerovi u Gabaonu. Tehdy nejprve padlo na obou stranách po 12 mladících. Potom došlo k velmi krutému a dlouhému zápasu, v němž Joabova armáda ztratila 8 mužů (nepřítel ovšem daleko více, jak tomu vždy bývá). Za několik let pak mužové Davidovi bojovali proti Syrským. Tito podle 2Sam 10 měli 32 000 pěšáků, opravdu velmi mnoho na tuto zemi a dobu. Ale podle 1Par 19,7 měli 32 000 bojových vozů. Naprosto nemožné!

Jiný do očí bijící příklad záhadných čísel je v 1Par. Zde v kapitole 15 se uvádí celkový počet levitů za Davida číslem 862. Ale v kapitole 23 se tento počet uvádí číslem 38 000, přičemž podle verše 3 této kapitoly byli čítáni levitové od 30 let a podle verše 27 od 20 let. Ve vyprávění o Davidově sčítání lidu a o následujícím na to trestu v 2Sam 24 a v 1Par 21 se všechna čísla rozcházejí, dokonce i výše ceny mlatu (humna).

Ještě jeden příklad velkých čísel: V 2Par 13 se líčí zápas mezi Jeroboámem a Abiášem. Abiáš vytáhne se 400 000 vybraných bojovníků, Jeroboám dokonce s 800 000 výborných vojáků. Abiáš stojí na vhodném vrcholku hory a mluví k Jeroboámovi a ke všem Izraelským. Kolik z těch 800 000 lidí mohlo slyšet jeho hlas? Ale jeho výmluvnost nepomáhá a on se dostává do vážného nebezpečí. Judští bojují ze všech sil a vítězí. Zabijí, neděste se, pět set tisíc mužů! Půl miliónu! V jednom dni! K takovým hrozným jatkám naštěstí nikdy ve světových dějinách nedošlo. Pro ilustraci: Nejkrvavějším obdobím první světové války byl zápas o Verdun. Zde se bojovalo tvrdě a krutě po dobu tří měsíců. Generálové nešetřili vojskem, neboť na obou stranách padlo více než 200 000 mužů, dohromady tedy něco méně než půl miliónu.

Nakonec se pokusme o několik závěrů. Že se snadno můžeme mýlit v číslech, to všichni víme. To se stává často i v naší střízlivé, moderní době, v níž máme k dispozici mnoho pomůcek.

Co se děje s čísly ve staré historii židovského národa? Často se ve vyprávění předávala ústně po mnoho století, nakonec byla zachycena písemně, nikoli číslicemi (ty ještě neexistovaly), ale písmeny. Více méně podobně jako známými římskými číslicemi, ale mnohem komplikovaněji. Deváté písmeno abecedy například značilo 9, ale jestliže se nad ním vyznačily dvě tečky, značilo 9000. A jak snadno se mohl tehdy opisovač v dobré víře domnívat, že čte 9000 na svém starém, zažloutlém a poškozeném rukopise! A biblické knihy se často opisovaly, neboť nejstarší úplné rukopisy jsou z roku přibližně 1000 po Kr.

Nejstaršímu hebrejskému způsobu vyjadřování čísel se nerozumělo dobře už dávno. To lze snadno dokázat. Přibližně 200 let před Kristem cítili Židé v Egyptě potřebu řeckého překladu svých svatých knih, poněvadž hebrejštiny se stále méně užívalo a upadala v zapomenutí. Tehdy vznikla Septuaginta, tj. Starý zákon v řečtině. Septuaginta je také dnes velmi důležitá. Ale pokud jde o čísla, nám žel nemůže poskytnout pomoc. Rozcházejí se téměř vždy, čímž se jasně ukazuje, že již několik set let před Kristem je nedovedli dobře dešifrovat.

Záhady, které představují hebrejská čísla, jsou tedy těžko řešitelné. Často můžeme pouze říci: "Nevíme." V některých případech dává uspokojující řešení nahradit číslo 1000 slovem rodina (rod). Mnohá kulatá čísla zajisté nebyla míněna přesně. Čteme-li, že Saul, David a Šalomoun panovali každý 40 let, chce se tím jen říci: po dobu lidského života. A Mojžíš 3 x 40, tedy po tři generace. Malá čísla zpravidla nepůsobí tyto obtíže. Velká čísla berme s rezervou, že za nimi může být něco, čemu ještě dobře nerozumíme. Pak se vyhneme mylným představám a čísla nám nebudou vadit v porozumění biblickým příběhům.
(Vyšlo v Kostnických jiskrách 6/1977-62-2 pod značkou JR)


Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Čtení z dnešního dne: Čtvrtek Zelený čtvrtek

1 Kor 11,23-26; Jan 13,1-15

Komentář k 1 Kor 11,23-26: Chci svým životem docenit dar Kristova Těla tak, abych se proměňoval v to, co jím a piji?

Zdroj: Nedělní liturgie

Velikonoční obřady v pražské katedrále

Velikonoční obřady v pražské katedrále
(9. 4. 2020) Přinášíme přehled letošních velikonočních obřadů ve svatovítské katedrále, včetně možnosti sledování jejich přenosu.

Maria pod křížem nevolá: Sestup z kříže, zachraň sebe i mne!

Maria pod křížem nevolá: Sestup z kříže, zachraň sebe i mne!
(8. 4. 2020) Maria je Matkou naděje. Stejně jako Abraham, také ona doufá, proti vší naději. (maria.cz)

Zelený čtvrtek

(7. 4. 2020) Význam a obsah Zeleného čtvrtku. Proč je zelený?

Křížová cesta - omalovánka (nejen! pro děti)

Křížová cesta - omalovánka (nejen! pro děti)
(6. 4. 2020) Podle Marko Rupnika a umělců Centra Aletti v Římě

Velikonoce

Velikonoce
(6. 4. 2020) Květná neděle, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota; velikonoční noc (vigilie), příběh Velikonoc.

Kdo mi pokřtí miminko v době pandemie?

(1. 4. 2020) Křest dětí lze snadno odložit. Lze však dobře pochopit strach maminky o život právě narozeného dítěte a její touhu po…

Jak žít všední život v karanténě?

(1. 4. 2020) Jak bychom měli toto období karantény nejlépe prožívat? Poraďte prosím.

Jak si udržet svou víru, když se s ostatními nevidím?

(1. 4. 2020) Jak žít svou víru, když si s ostatními věřícími nemůžu být nablízku? Vždyť na společném slavení liturgie stojí identita…

Je současná pandemie výzvou?!

(1. 4. 2020) Mnohdy slyšíme, že nynější koronakrize je i výzva. Jakou výzvou by mohla být pro nás křesťany? 

Varování před sektou Shincheonji

Jde o nové náboženské hnutí z Jižní Koreje. Církve po celém světě proti němu varují.

Důvodem je sektářská povaha, manipulativní praktiky, snahu o utajování, zásadní odklon od křesťanského učení apod.

Její členové zpravidla postupně opouštějí rodiny a omezují veškeré kontakty s vnějším světem.

Více informací:

www.scjinfo.cz