Početím Jana Křtitele se odstartovaly události přímo vedoucí k našemu vykoupení. Proto církev věnuje pozornost nejen Janově mučednické smrti, ale nezvykle i jeho narození. Od dnešního dne přesně za půl roku budeme slavit narození Krista. 

Narození Jana Křtitele provází zjevný Boží zásah. Manželé Zachariáš a Alžběta jsou již pokročilého věku a nemají děti. Dostávají milost početí a narození vytouženého dítěte. Zachariáš však při svém zážitku v chrámě, kdy se dozvěděl o milosti početí vytouženého dítěte, oněměl. Nyní se Boží zaslíbení naplňují.

Jan Křtitel je poslední postavou Starého Zákona

Jan Křtitel je poslední postavou Starého Zákona. První příprava na příchod Ježíše Krista se objevuje hned po hříchu člověka, kdy Adam a Eva slyší, že jejich potomstvo rozdrtí hadovi hlavu. A jak jdou dějiny spásy, jeden prorok navazuje na druhého, pokračuje v jeho díle a předává svou službu dál – až k Janovi.

A posláním posledního proroka Jana na prahu Zákona nového, je umožnit Ježíšovi, aby mohl přijít; připravit pro něj terén, jednat tak, aby Ježíš měl na co navázat. Ježíš, který zase sám říká, že po něm přijde Utěšitel, který připomene, co on řekl a dovrší jeho dílo.

Úkolem Božího lidu, těch, kdo byli pokřtěni a přijali Ježíšova Ducha, je nežít jako osamocené ostrovy, jako lidé bez vztahů bez minulosti a budoucnosti. Plníme své poslání a žijeme smysluplný život, když zhodnocujeme to, co vytvořili ti, kdo tu byli před námi, a umožňujeme těm, kdo přijdou po nás, aby měli na co navázat.

Výjimečné postavení Jana Křtitele v liturgickém roce

V liturgickém roce se svatý Jan Křtitel těší zcela výjimečnému postavení. Spolu s Pannou Marií a Ježíšem Kristem je jediným svatým, u kterého církev slaví nejen den jeho úmrtí, ale také den jeho pozemského narození. V liturgickém kalendáři se proto nacházejí dva hlavní svátky spojené s jeho osobou:

1/ Slavnost Narození svatého Jana Křtitele (24. června)

Datum bylo určeno na základě Lukášova evangelia, podle něhož byl pravděpodobně Jan o 6 měsíců starší než Ježíš Kristus. Svátek tak připadá přesně půl roku před Vánoce (25. prosince). Biblické zmínky:

  • Předpověď Janova narození: Lk 1,5–25 (Zjevení anděla Gabriela knězi Zachariášovi v chrámu).
  • Narození a obřízka Jana Křtitele: Lk 1,57–66 (Alžběta rodí syna, Zachariáš píše na tabulku jméno „Jan“ a vrací se mu řeč).
  • Zachariášovo proroctví (Benedictus): Lk 1,67–80 (Chvalozpěv otce Zachariáše o Janově poslání připravit cestu Pánu).
  • Používá se bílá liturgická barva (symbol radosti a čistoty). V předvečer (23. června) se může slavit vlastní vigilie.

2/ Památka Stětí (umučení) svatého Jana Křtitele (29. srpna)

Tento den připomíná Janovu mučednickou smrt, kdy ho nechal král Herodes na popud Herodiady setnout. Používá se červená liturgická barva, která symbolizuje krev mučedníků. Biblické zmínky:

  • Marek: Mk 6,14–29 (Podrobnější popis hostiny, tance Herodiadiny dcery a Janovy popravy ve vězení).
  • Matouš: Mt 14,1–12 (Stručnější paralelní verze téhož příběhu).
  • Lukáš v Lk 9,7–9 pouze stručně zmiňuje Herodův strach, že Ježíš je vzkříšený Jan, kterého nechal stít, ale samotnou scénu popravy nepopisuje.

Mimo své vlastní dva svátky se svatý Jan Křtitel v liturgických čteních nejvýrazněji a nejintenzivněji připomíná v době adventní a při svátku Křtu Páně.