Vatikán. Pod heslem „Kvalita života a etika zdraví“ bylo zahájeno plenární zasedání Papežské akademie „Pro Vita“. Jak uvedl Jan Pavel II. v listu účastníkům setkání, jde o mimořádně důležité téma, zvláště s ohledem na současnou kulturu přinášející řadu pochybností morálního charakteru. Stále častěji je kvalita života ztotožňována pouze s ekonomickou prosperitou, neomezeným konsumem a fyzickou atraktivností, na úkor duchovního a náboženského rozměru lidské existence.
Svatý otec si všímá základního významu „kvality“ ve vztahu k lidskému životu. Jde o teologickou pravdu o člověku jako bytosti stvořené k Božímu obrazu, která je jednotou těla a ducha. Vedle kvality se proto musí objevit pojem důstojnosti, který se týká lidského života od počátku do konce, bez ohledu na vnější podmínky, stav zdraví nebo omezení. Teprve když vezmeme v úvahu tento antropologický základ, lze mluvit o jiné úrovni porozumění kvalitě života, která zahrnuje fyzický, psychologický a sociální rozměr.
Dnešní svět bohužel často přijímá koncept kvality života značně pokroucený nebo výběrový – píše Papež. To je nebezpečné zvláště pokud jde o osoby, které ještě nebo již nemohou vyjádřit svou vůli. Podobně deformovaný je také koncept zdraví. Jeho pojem by měl zahrnovat harmonickou koexistenci fyzického, psychologického a duchovně-morálního rozměru člověka. Příkladem vícerozměrnosti jsou případy závislosti nebo epidemie Aids, kde vchází do hry jak zdravotní péče, tak i morální odpovědnost.
Jan Pavel II. zároveň připomíná, že zdraví není absolutním dobrem, zejména pokud jím rozumíme výlučně dobrý fyzický pocit. Takové pojetí může zpochybnit například existenci počatého života. Zdraví je nutné pojímat jako fyzicko-psychologickou a duchovní rovnováhu člověka. Její narušení se odrazí nejen v dobru jedince, ale povede také k obecné degradaci mezilidských vztahů. „Zdá se, že současná společnost se po mnoha stránkách stává obětí blahobytu, který sama vytvořila. – čteme v papežském poselství k účastníkům plenárního zasedání Papežské akademie „Pro Vita.“ Ještě větší množství lidí padá za oběť chorobám, které mají původ v chudobě a ničení životního prostředí. Všechny síly vědy a poznání na celém světě by se měly zmobilizovat ve službě pravému dobru člověka a společnosti, ve světle základního kriteria důstojnosti lidské osoby, v niž se zrcadlí obraz samotného Boha.“
(job)
***
Se svolením převzato z: webu české sekce Vatikánského rozhlasu
Dnešní svět bohužel často přijímá koncept kvality života značně pokroucený nebo výběrový – píše Papež. To je nebezpečné zvláště pokud jde o osoby, které ještě nebo již nemohou vyjádřit svou vůli. Podobně deformovaný je také koncept zdraví. Jeho pojem by měl zahrnovat harmonickou koexistenci fyzického, psychologického a duchovně-morálního rozměru člověka. Příkladem vícerozměrnosti jsou případy závislosti nebo epidemie Aids, kde vchází do hry jak zdravotní péče, tak i morální odpovědnost.
Jan Pavel II. zároveň připomíná, že zdraví není absolutním dobrem, zejména pokud jím rozumíme výlučně dobrý fyzický pocit. Takové pojetí může zpochybnit například existenci počatého života. Zdraví je nutné pojímat jako fyzicko-psychologickou a duchovní rovnováhu člověka. Její narušení se odrazí nejen v dobru jedince, ale povede také k obecné degradaci mezilidských vztahů. „Zdá se, že současná společnost se po mnoha stránkách stává obětí blahobytu, který sama vytvořila. – čteme v papežském poselství k účastníkům plenárního zasedání Papežské akademie „Pro Vita.“ Ještě větší množství lidí padá za oběť chorobám, které mají původ v chudobě a ničení životního prostředí. Všechny síly vědy a poznání na celém světě by se měly zmobilizovat ve službě pravému dobru člověka a společnosti, ve světle základního kriteria důstojnosti lidské osoby, v niž se zrcadlí obraz samotného Boha.“
(job)
***
Se svolením převzato z: webu české sekce Vatikánského rozhlasu
