Dnešní svět bohužel často přijímá koncept kvality života značně pokroucený nebo výběrový – píše Papež. To je nebezpečné zvláště pokud jde o osoby, které ještě nebo již nemohou vyjádřit svou vůli. Podobně deformovaný je také koncept zdraví. Jeho pojem by měl zahrnovat harmonickou koexistenci fyzického, psychologického a duchovně-morálního rozměru člověka. Příkladem vícerozměrnosti jsou případy závislosti nebo epidemie Aids, kde vchází do hry jak zdravotní péče, tak i morální odpovědnost.
Jan Pavel II. zároveň připomíná, že zdraví není absolutním dobrem, zejména pokud jím rozumíme výlučně dobrý fyzický pocit. Takové pojetí může zpochybnit například existenci počatého života. Zdraví je nutné pojímat jako fyzicko-psychologickou a duchovní rovnováhu člověka. Její narušení se odrazí nejen v dobru jedince, ale povede také k obecné degradaci mezilidských vztahů. „Zdá se, že současná společnost se po mnoha stránkách stává obětí blahobytu, který sama vytvořila. – čteme v papežském poselství k účastníkům plenárního zasedání Papežské akademie „Pro Vita.“ Ještě větší množství lidí padá za oběť chorobám, které mají původ v chudobě a ničení životního prostředí. Všechny síly vědy a poznání na celém světě by se měly zmobilizovat ve službě pravému dobru člověka a společnosti, ve světle základního kriteria důstojnosti lidské osoby, v niž se zrcadlí obraz samotného Boha.“
(job)
***
Se svolením převzato z: webu české sekce Vatikánského rozhlasu