Papež Lev XIV. hned po svém zvolení opakovaně zdůrazňoval, že chce budovat synodální církev – církev, která vede dialog a má „otevřenou náruč“.
Církev kolegiální a synodální
Opakovaný apel papeže Lva XIV. na církev „synodální a kolegiální“ se opírá o dva pilíře. Na jedné straně je to papežova vlastní zkušenost bývalého generálního převora jeho kongregace. Tento řeholník, formovaný spiritualitou svatého Augustina, po celý život praktikoval „kapitulní demokracii“, jež je vlastní zasvěcenému životu. Je zvyklý diskutovat a radit se se svými spolubratry. Hned nazítří po svém zvolení za zavřenými dveřmi zcela uvolněně a neformálně rozmlouval s kardinály. Pro tohoto řeholníka, žáka svatého Augustina, není „kapitulní demokracie“ prázdným slovem, ale způsobem života: společně se radíme, debatujeme a rozhodujeme… A vždy máme na paměti jednotu jakožto cíl.
Na druhé straně se kardinál Prevost jako prefekt Dikasteria pro biskupy aktivně účastnil dvou nedávných zasedání synody o synodalitě, což je orgán, který zřídil papež František. Jeho posláním je zamýšlet se nad budoucností církve a jejím vedením a na základě těchto reflexí i rozhodovat. Tato dvě zasedání byla otevřená laikům, mužům i ženám – s hlasovacím právem.
Podpora jednoty a společenství
Biskupské a později papežské motto Lva XIV. „In Illo Uno unum“ („V tom Jediném jsme Jedno“) je inspirováno jedním Augustinovým komentářem k žalmu 127. „Jak ukazuje moje biskupské motto,“ vysvětloval v červenci 2023, „jednota a společenství jsou součástí charismatu řádu svatého Augustina a také mého způsobu jednání a myšlení.“ A pokračoval: „Mám za to, že je velmi důležité podporovat v církvi společenství, a dobře víme, že společenství, účast a poslání jsou tři klíčová slova synody. Pro mne jako augustiniána je tedy podpora jednoty a společenství zásadní.“
Nový papež neztrácí ze zřetele definitivní cíl svého pontifikátu, který vyjádřil hned v prvních okamžicích na lodžii svatého Petra: „Zlo nebude mít poslední slovo.“
