Bůh nám vzal právo na život nejen cizí, ale i i vlastní. (Tomáš More) - archív citátů

7. 8. 2019 , (Foto: LuZuCe)

Setkat se s Bohem na cestách

cesta, kříž / foto LuZuCe

Nebýt modlitby na různých cestách, asi bych jen těžko věřil

S trochou nadsázky mohu říci, že nebýt modlitby na různých cestách, asi bych jen těžko nějak hluboce věřil v Boha a ani bych se nejspíše nestal knězem. Začalo to už v dětství. Do kostela jsme s celou rodinou nechodili v rodném městečku, ale vždy do okolních vesniček, aby taťka nebyl viděn v kostele a nevyhodili ho z práce. Znamenalo to každou neděli ráno pěšky několik kilometrů tam a pak zase zpět. Cestou jsme se společně modlili. Často růženec. Pro mě to bylo vlastně trochu mimoděk, ale rozhodně to patří mezi mé první duchovní setkání s Bohem, na které si pamatuji.

Později jsem se modlil cestou do školy, když jsem jezdil na kole do šest kilometrů vzdálených Budějovic. Jezdil jsem po zadních cestách. Hlavně zpátky, když jsem tolik nechvátal, jsem využíval různá svá oblíbená místa, abych na chvíli zastavil, díval se do kraje a modlil se. I tady si zřetelně pamatuji, že modlitba na těchto místech byla hodně intenzivní a že jsem tam v prostotě hovořil s Bohem o tom, co mě na mé životní cestě zrovna potkalo.

Kilometry v kněžské službě

Když jsem potom odešel na vysokou do Prahy, chodil jsem každý den ráno pěšky do školy krásnou Kinského zahradou. Bylo to v čase mého rozlišování, zda mám vyrazit směrem ke kněžství. Dodnes si podrobně pamatuji, jak cesta vypadala. Na první pohled na ní nebylo nic zvláštního. V mém vztahu s Bohem se na ní však děly naprosto neobyčejné věci. Připadal jsem si jako učedník jdoucí s Ježíšem. Byl mi tak blízko, a já se pomalu učil na své životní cestě spoléhat jen na něho.

Podobně to mám vlastně dodnes. Během deseti let kněžství jsem se při modlitbě nachodil hodně kilometrů. Často v místě, kde žiji, při pravidelných večerních modlitbách. Jda krok za krokem ztichlým městem, svěřuji Bohu vše, co mě právě zaměstnává. Je to zvláštní, ale opravdu mám často jasné vědomí toho, že Pán jde se mnou. Ještě intenzivnější je setkání s Bohem na různých pěšinách v přírodě a na horách. Zvláště když stoupám na nějakou vysokou horu a sotva popadávám dech, snažím se znovu a znovu otevřít před Bohem srdce. A hlavně naslouchat. Nevím přesně, jak to dělá, ale Pán na cestách opravdu mluví. Zdá se mi, že je to tak přirozené, jako když chodil po cestách v Palestině.

Dovolená rozbíjí stereotypy

Čas dovolených a prázdnin je krásný tím, že můžeme na chvíli vypadnout z našeho každodenního koloběhu povinností a starostí. Doma necháme známé prostředí, kde normálně žijeme, a zamíříme někam pryč. To nám dá také možnost opustit na chvíli naše duchovní stereotypy, které se snažíme během všedního pracovního dne dodržovat. Ranní modlitba ve spěchu cestou do práce nebo do školy, letmá modlitba před jídlem, večerní modlitební zakončení dne, kdy často bojujeme s únavou. A tak pořád dokola. Na dovolené toto často není možné a vlastně to ani není třeba. Možná může být dovolená dobrou příležitostí odpočinout si také od způsobů modlitby, které praktikujeme den co den.

Můžeme se nechat inspirovat právě tím, co na našich cestách potkáváme. Křížkem u cesty nebo na vrcholu kopce, malou kapličkou, ale třeba také krásným výhledem anebo západem slunce. Všechno toto se nám může stát bránou, která nás zve, abychom vstoupili do Boží přítomnosti. Opravdu se mi zdá, že to ke křesťanství přirozeně patří. Vždyť náš Pán učil své učedníky často přímo během cesty a k různým duchovním skutečnostem, které chtěl učedníkům ukázat, používal to, co právě na cestě potkali. A také samotná cesta, po které někam směřujeme, může krásně představovat naši životní pouť. Putování po krajině mně může pomáhat v rozmýšlení o mém životním směru.

Přiučit se od Malého prince

Je tady však ještě jedna věc, kterou mám při pobytu v přírodě a při putování moc rád. Pomáhá mně v mé modlitbě a v duchovním životě. Naučil mne tomu, stejně jako onoho letce, Malý princ. Když se s ním loučil, chtěl, aby se díval často do hvězd a aby to pro něj nebyly jen tak nějaké obyčejné hvězdy. Chtěl, aby si představoval, že na jedné z těch hvězd bude přebývat on. Hvězdy se mu tak staly připomínkou drahého přítele. Hvězdy jsou jedna z nejúžasnějších věcí, které jako lidé můžeme vidět. A hlavně mě fascinuje, že se do nich dívaly všechny lidské generace. A protože je vidím především na svých cestách, hlavně v místech, kde není tak ozářená obloha, vždy když vidím hvězdy, vedou mě k modlitbě. Za blízké, kteří už překročili hranici smrti, i za ty, s nimiž putuji společně po této zemi. Hlavně ale při pohledu do hvězd cítím, že přes jejich ohromnou vzdálenost je jejich tvůrce velmi, velmi blízko.

Se svolením převzato z Katolického týdeníku,
z článku Potkat Boha na lesní pěšině

Autor: P. JOSEF PROKEŠ, duchovní správce
v jihočeských Vodňanech a na Lomci u Vodňan

 

Související texty k tématu:

Cesta životem 
Základy našeho náboženství byly položeny na cestách 
Veď mne, ty jemné Světlo, veď mne temnotami
Život bez rizika neexistuje
Náš život je poutí
Do ráje se nejezdí v kočáře
Budeme-li naslouchat Ježíši a následovat Jej, nezbloudíme
Eucharistie je pokrmem na cestě pouší života
Jeden z nejparadoxnějších rozhovorů v evangeliu - na cestě
Ježíš – cesta, pravda a život
Mezi polotemnou přítomností a eschatologickou budoucností
Má ještě dnes smysl mluvit o poutích?
Nemusíš být dokonalý a schopný, ale drž si směr
Ležel jsem několik dní v nemocnici
Obrácení znamená vydat se jediným směrem
Otevřená nebesa dávají odvahu životnímu putování
Cesta (Soubot tematických textů)

Modlitba, modlitby
Kdo se modlí, nemarní čas (Benedikt XVI.)
Býváme nervózní, když se ztišíme k modlitbě… (Vojtěch Kodet) 
Jak jsem zpovědníka žádal o zproštění od modlitby (Elias Vella) 
Modlitba - soubor tematických textů
Texty na nástěnky
Základní modlitby
- Na webu vira.cz: modlitba, modlitba; rozjímání, meditace
- web o modlitbě, seznam modliteb www.modlitba.cz

Emauzy, cesta do Emauz
- Nestavme svůj život na lamentacích (Papež František)
- Jeden z nejparadoxnějších rozhovorů v evangeliu
- Zklamaní učedníci jdou od Ježíšova kříže a hrobu pryč
- Což nám nehořelo srdce?

 

Bůh před tebou otevírá nové horizonty (Augustin z Hippo) / auto les cesta

 

Čtení z dnešního dne: Úterý

Mdr 2,23-3,9; Lk 17,7-10

Komentář k Lk 17,7-10: Možná očekávám odměnu od Boha za dobré jednání. Tento postoj je zřejmě nesprávný. Nejvyšší vyznamenání je totiž to, že mu mohu sloužit. Sloužit tomu, který by se docela dobře „beze mě obešel“…, ale přesto mě ke spolupráci zve a má z ní radost!

Zdroj: Nedělní liturgie

Sv. Anežka Česká (svátek 13.11.)

(12. 11. 2019) Narodila se roku 1211 jako nejmladší dcera českého krále Přemysla Otakara I. ...

Svatý Martin z Tours (svátek 11.11.)

(9. 11. 2019) Nejznámější příhoda sv. Martina se stala v zimě roku 334. Tehdy se římský voják Martin před branami města Amiens…

Sv. Alžběta od Nejsvětější Trojice (9.11.)

(8. 11. 2019) Alžběta z Dijonu: horkokrevná, temperamentní a neznámá světice. Karmelitka, která pomýšlela na sebevraždu...

Svátek posvěcení Lateránské baziliky v Římě 9.11.

(7. 11. 2019) Bazilika sv. Jana z Lateranu je nazývána „matkou všech chrámů města Říma a celého světa“.

Co řekl o smrti před svou smrtí oblíbený P. Josef Mixa

Co řekl o smrti před svou smrtí oblíbený P. Josef Mixa
(6. 11. 2019) Odkaz na kna.cz / Zajímavé myšlenky o smrti od P. Josefa Mixy, který zemřel 27. 10. 2019 

Svatá Anežka (13. 11.) - pracovní listy pro děti

(6. 11. 2019) Svatá Anežka se narodila ve 13. století jako královská dcera, její otec byl král Přemysl Otakar I. Anežka ale netoužila…

Doporučujeme k přečtení: EVANGELIZACE A VÍRA - Aleš Opatrný

Doporučujeme k přečtení: EVANGELIZACE A VÍRA - Aleš Opatrný
(5. 11. 2019) Kniha Aleše Opatrného se nezabývá evangelizačními postupy a doporučeními, jak konkrétně evangelizaci v těch nebo oněch…

Památka zesnulých, vzpomínka na všechny zemřelé, ´dušičky´

(2. 11. 2019) "Je nutné mluvit o smrti ... ne proto, abychom měli strach, ale abychom od něho byli osvobozeni." (Raniero…

1.11.1950 ve válce v Koreji...

(31. 10. 2019) Psal se rok 1950, byl první listopad. Americký vojenský kaplan v Unsanu v Severní Koreji otec Emil Kapaun odsloužil…