14. 11. 2018 , (Foto: Michal Němeček)

Trváme na pastoračních metodách dávno minulého kulturního prostředí

sluneční hodiny, datum 1797 / foto Michal Němeček

Podle pravidel z minulosti už „hrát“ nelze

Za sedmnáct let, kdy jako kněz sloužím na malém kousku země, jímž je východní Kanada, jsem byl svědkem mnoha bolestí, které prožívali ti, kdo jsou „živými kameny“ Božího domu. Byl jsem svědkem bolesti všudypřítomné bolesti z toho, když lidé pozorují, jak se členové jejich rodin a další blízcí vzdalují od církve, od víry v Krista, a dokonce od víry v Boha. Tuto oblast obzvláště silně nacházíme v životech mnoha farníků, kteří zažili odpadnutí celých rodin. Věřící se vyrovnávají s tím, že jejich dětem a vnukům je církev a víra lhostejná anebo vůči nim přímo vystupují nepřátelsky, a zaraženě se nás ptají: „Co jsem udělal špatně?“ Byly prolity celé potoky slz.

Nesčetněkrát jsem vedl pohřební obřady věřících farníků, kteří silně prožívali vztah s Kristem jako jeho skuteční učedníci a služebníci, ale jejich děti do jednoho víru opustily. Důvěrné obřady posledního rozloučení, tak úchvatně vyjadřující víru a zbožnost zesnulého, tito rodinní příslušníci, kteří se na pohřební bohoslužbě cítí ztraceni v neznámém prostředí, zdvořile přetrpí a vcelku pochopitelně čekají na okamžik, kdy tenhle kostelní nesmysl skončí a oni budou moci přejít na vlastní a ze svého pohledu smysluplnější obřad. Takové okamžiky nám slouží jako bolestná připomínka, že biologická rodina a rodina víry se už vůbec nemusejí překrývat. Já v takových okamžicích prožívám hluboký smutek a bolest.

Naši věřící se nás pastýřů oprávněně ptají, co udělali špatně, protože sami skutečně nemají nejmenší ponětí. Udělali pro své děti to, co udělali jejich rodiče pro ně. Nic není přirozenější než toto. Problém je jinde: nikdo jim neprozradil, že pravidla se mezitím dočista změnila. Jako při zápase v ragby, který se bez varování v poločase změnil na zápas fotbalový, trpí mnoho těchto lidí tím, že jsou trestání, a nevědí za co. To, co pro své děti udělali, by stačilo, pokud bychom žili před šedesáti lety, jenže toto období jakoby bylo pryč celé tisíciletí. Je nutné, abychom na tuto bolest našich lidí reagovali a oni mohli dojít Pánova pokoje.

Mezi mnoha pastýřskými úkoly je i hlídat ovce a varovat je před blížícím se nebezpečím. My pastýři si musíme přiznat, že jsme nedokázali rozpoznat znamení doby a slyšet bití na poplach, i když takové přiznání naruší náš vnitřní klid. Jako pastýři jsme měli stát na stráži, varovat před blížícím se nepřítelem a burcovat k okamžité přípravě na něj, jenže jsme selhali a také to je bolest.

Hra se možná v poločase úplně změnila, my ale stále trváme na tom, že budeme tu novou hru hrát podle pravidel z minulosti. Během posledních padesáti let jsme byli svědky nejrychlejší společenské proměny v dějinách lidstva, ale ve světě naší církve trváme na pastoračních metodách, které předpokládají dávno minulé kulturní prostředí. Důsledkem toho je dojem, že jsme chyceni do pasti. Uvěznění mezi prožitkem povolání a touhy po obnově na jedné straně a tíhou církevního prostředí inklinujícího k zachování stávajícího stavu na straně druhé je bolestné. Ti, kdo stojí v čele pastorace, dobře vědí, že naše metody už nefungují, ale jsou svázáni očekáváními a požadavky na pokračování ve starém způsobu, ačkoli zároveň musejí žonglovat s docela novou realitou.

Se svolením zpracováno podle knihy
James Mallon, Proměna farnosti,
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství.
Redakčně upraveno. 

Čtení z dnešního dne: Pondělí 22,4,

Sk 2,14.22b-33; Mt 28,8-15

Komentář k Mt 28,8-15: Běžícím ženám, plným „strachu i radosti“, jde naproti sám Ježíš. I dnes jde vstříc těm, kdo se snaží radostnou zprávu šířit dál…

Zdroj: Nedělní liturgie

Den Země - 22. dubna

Den Země - 22. dubna
(22. 4. 2019) 22. dubna si celosvětově připomínáme Den Země. Nejde o svátek, kdy bychom se měli stát nějakými pohanskými uctívači...

Proč se Velikonoce nazývají Velikonoce?

Proč se Velikonoce nazývají Velikonoce?
(22. 4. 2019) Proč neříkáme třeba Vajíčkonoce? Nebo Jaronoce?

Svatý Vojtěch (23. duben)

(22. 4. 2019) Dvakrát z Čech odešel a dvakrát se vrátil. Svůj život završil mučednickou smrtí při hlásání evangelia pohanům v...

Velikonoční "Pokoj vám", neboli šalóm

(21. 4. 2019) Výraz "pokoj vám", v hebrejštině "shalom", shrnuje celé velikonoční poselství....

Velikonoční aleluja

(21. 4. 2019) Co znamená výraz Aleluja + Aleluja od Georga Friedricha Händela

Velikonoce - svátky jara?

(21. 4. 2019) Velikonoce jsou svým původem svátkem jara. Již ale Židé dali kananejskému pohanskému svátku jara zcela nový význam...

Velikonoce

Velikonoce
(21. 4. 2019) Květná neděle, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota; velikonoční noc (vigilie), příběh Velikonoc

Celosvětový den skautů - 24. duben

Celosvětový den skautů - 24. duben
(21. 4. 2019) Na svátek sv. Jiří se po celém světě připomíná Den skautů.

P. Emil Kapaun - výročí narození 20. 4. 1916

P. Emil Kapaun - výročí narození 20. 4. 1916
(19. 4. 2019) Emil Kapaun byl Americký katolický kněz s českými kořeny, který zahynul v zajateckém táboře v Severní Koreji v roce...