Lidé všechno zanechají na tomto světě, s sebou si ponesou jen lásku a to, co darovali... - archív citátů

Navigace: Tematické texty A AdventDelší texty Advent - svět konzumu neumí čekat

Advent - svět konzumu neumí čekat

Zase se rozvěšuje vánoční výzdoba, obchody nabízejí vánoční dárky, dlouho před Vánoci se začnou ozývat koledy a my, křesťané, pokud vnímáme a žijeme liturgii, začneme brblat. Případně snadno a rychle odsuzovat komercionalizaci Vánoc a nedostatek duchovního obsahu v jejich prožívání. Budeme to dělat možná oprávněně, ale neúčinně. Můžeme ale tváří v tvář tomuto „vánočně-dárkovému běsnění“, které začíná už před adventem, také něco pochopit.


Nechme obchodníkům jejich plné či prázdnící se sklady, nakupujícím jejich shánění mnoha dárků a zastavme se trochu u adventu. Známe jeho křesťanskou náplň – není to pouhé těšení se na Vánoce, ale především očekávání. V adventu liturgie připomíná očekávání mesiáše před tím, než přišel, a prožívá očekávání mesiáše – Ježíše, který přijde podruhé, na konci časů. Může to vypadat jako očekávání vzdálené v minulosti i vzdálené směrem do budoucnosti, tedy vzdálené dnešku. Jenže očekávání v dávné minulosti a v nedatovatelné budoucnosti má svůj hluboký důvod. Tím důvodem je naděje. A tato naděje stojí na Božím slibu. Bůh slíbil, že pošle mesiáše, a to se skutečně stalo. Naděje se naplnila všem těm, kdo v Ježíši slíbeného mesiáše rozpoznali. Ježíš řekl, že znovu přijde, a my máme naději, že tento příchod završí dějiny a ukončí působení zla.

Svět konzumu není nemocný především tím, že nakupuje a spotřebovává, ale že neumí čekat, protože v mnohém nemá naději. Snaha mít, mít co nejvíc, opatřit si to, co ještě nemám, hned (třeba na půjčku), bez čekání, může být projevem chybějící naděje v životě lidí. Je to někdy pokus „zakrýt si oči a zacpat uši“ nakupovanými a konzumovanými věcmi, protože člověk nemá naději, a tak se nechce příliš dívat do budoucnosti. Křesťanská naděje není laciným optimistickým přesvědčením, že „bude líp“. Je to naděje v Boží věrnost, tedy v naplňování Božích zaslíbení. Povýšeným odsuzováním „spotřebáků“ bychom sotva komu pomohli. Ale žít nadějí v Boží věrnost – a to nejen v adventu – může představovat službu našim bližním. Někteří totiž naši naději v našem životním postoji rozpoznají. A to je obohatí mnohem víc, než kdyby poslouchali naše odsuzování nákupních horeček.

Převzato ze Zpravodaje Arcidieceze pražské 12/2008

 


Čtení z dnešního dne: Úterý 3. 10.

1. čtení Zach 8,20-23; Evangelium Lk 9,51-56

Komentář k Lk 9,51-56: Nesvolávat oheň, nehubit! To není náš úkol ani dnes. Však už tenkrát Pán horlivce přísně pokáral.

Zdroj: Nedělní liturgie

4. října: svátek svatého Františka z Assisi

(3. 10. 2023) Celý Františkův život byl jedním velkolepým zpěvem lásky. Láska vedla Františka k mystickému sjednocení s Ukřižovaným,…

Každý máme svého osobního průvodce - anděla (2.10.)

(1. 10. 2023) Hle, pošlu před tebou anděla, aby nad tebou po cestě bděl a přivedl tě na místo, jež jsem ti určil. Uctívej ho a…

1. října - sv. Terezie od Dítěte Ježíše

(30. 9. 2023) Dívka z bohaté rodiny, která vstoupila do přísného kláštera. Neudělala nic oslnivého, a přesto se její autobiografie…

Mezinárodní den seniorů 1.10.

Mezinárodní den seniorů 1.10.
(29. 9. 2023) Kde není úcta vůči starým, není budoucnost pro mladé...

Mnichovský arcibiskup lituje mnichovské dohody

Mnichovský arcibiskup lituje mnichovské dohody
(28. 9. 2023) Na Národní svatováclavské pouti 28. září 2013 ve Staré Boleslavi promluvil i mnichovský kardinál Reinhard Marx. Text…

Svátek tří archandělů Michaela, Gabriela a Rafaela (29. září)

(28. 9. 2023) Svátek tří archandělů připomíná anděly jako prostředníky mezi vše převyšujícím Bohem na jedné straně a lidskými dějinami…