Navigace: Tematické texty R Rodina Modlitby, požehnání

Modlitby, požehnání

Nalezené texty:

Témata: Modlitby Modlitby, pobožnosti žehnání požehnání děti-rodiče dítě - děti - dětství Modlitba rodičovství a výchova Výchova

Související texty k tématu:

Žehnání, požehnání

Požehnání má zvláštní sílu Bůh žehná, ale žehnají také lidé, a záhy se ukazuje, že požehnání má zvláštní sílu, která po celý život provází toho, kdo jej obdržel, a disponuje lidské srdce, aby se nechalo proměnit Bohem.
Co vlastně lidé chtějí, když žádají o požehnání? Kdybych se jich zeptal, proč jim mám požehnat, zřejmě by to ani pořádně nedokázali vyjádřit. Otázku bychom mohli položit také teologicky a zjišťovat tak, jaké má požehnání účinky. Z psychologie známe, že slova mají skutečnou moc...
Žehnat má každý z nás Když Maria s Josefem přinesli své dítě do chrámu, setkali se tam se starcem Simeonem. Ten vzal dítě do náručí, aby je požehnal. A vyslovil i podivuhodná slova o tomto dítěti. Nejhlubším určením…
Žehnejte a neproklínejte: Videoseriál "Víra do kapsy" Dobro i zlo působí v lidském životě skrze nás. Co dostává požehnaný člověk od Boha a proč je důležité neříkat zlá slova...
Co znamená žehnání K+M+B+ Svátek Zjevení Páně, lidově „Třech králů“ (6.1.), vždy doprovázely lidové zvyky. Ve střední Evropě se žehnají domy, při čemž se na dveře křídou píší písmena C+M+B+ letopočet.
Modlitba požehnání je mocnou zbraní proti nenávisti.
Obklopen příslušníky STB žehnal městu Vodňany Oblíbený kněz P. Tomáš Beránek zasadil na Vodňansku hluboké kořeny víry. Po únoru 1948 se navíc neohroženě stavěl i za zachování demokracie.
Požehnání nevyžaduje morální dokonalost Smyslem pastoračních požehnání je ukázat blízkost Boha a církve všem, kteří se ocitli v různých situacích a žádají o pomoc, aby mohli pokračovat – a někdy i začít – v cestě víry.

Bible na neděli

18. 10. 2026, 11. 10. 2026

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Iz 25,6-10a; Žalm Žl 23,1-3a.3b-4.5-6; Flp 4,12-14.19-20
Mt 22,1-14

Pozvání na svatbu je pozvání k radosti, k oslavě, ke společenství s těmi, kdo mají ženicha a nevěstu rádi. Tak zve Bůh člověka do svého společenství a toto pozvání přišel Ježíš na zemi velmi srozumitelným způsobem tlumočit. Přesto všichni nepochopili a zahleděni do svých představ nevnímali, že tento chudý tesař zve k neuvěřitelně bohaté hostině. Ale Bůh se nedá odradit. Pozve tedy další, takové, s nimiž se nepočítalo. Ale i oni mají před sebou velký úkol: pochopit, že nebyli pozváni jen k zaplnění míst, ale jako skuteční hosté na skutečnou svatební hostinu – to je vyjádřeno podobenstvím o svatebním rouchu. Pozvání na hostinu, k úzkému společenství s Bohem, které znamená záchranu, trvá. I od nás se čeká, že pochopíme to podstatné. Naše projevy zbožnosti přece nemohou být jen zaplněním času nebo jakýmsi přikrášlením života. Jsme pozváni na hostinu, kterou si sami nemůžeme připravit a na kterou se nemůžeme dostat bez pozvání hostitele. Ten je velkorysý – ale také pravdivý.