Navigace: Tematické texty H Hromnice, svátek Uvedení Páně do chrámu (2.2.)Texty na nástěnky - Hromnice, Uvedení Páně do chrámu Neexistuje temnota, jež by zastínila Boží světlo. Wilfrid Stinissen (nástěnky r. 2006)

Neexistuje temnota, jež by zastínila Boží světlo. Wilfrid Stinissen (nástěnky r. 2006)

Ve wordu je text ke stažení zde

Hromnice

Svátek uvedení Páně do chrámu

Hromnice je lidový název svátku „Uvedení Páně do chrámu“, který se slaví 2. února. Připomíná obětování Ježíše v Jeruzalémském chrámě, při kterém starý Simeon a prorokyně Anna poznali v Ježíši „Světlo k osvícení národů“ (Lk 2,22-38). Lidový název „hromnice“ vznikl kvůli svěcení svíček „hromniček“, které se rozsvěcely v různých těžkých a temných obdobích života, například i při modlitbě za ochranu při bouřce.



Neexistuje temnota, jež by zastínila Boží světlo

Každý člověk má dvojí přirozenost. Je v něm světlo i tma, závdavek Božího života i temnota zla. Obvykle se domníváme, že radost můžeme prožívat jen ve světlých stránkách našeho života. Proto napínáme hodně síly do potlačování svých stinných stránek. Pravdou ale je, že dokonalou radost najde pouze ten, kdo dokázal přijmout i svůj stín, kdo se s ním smířil a svěřil jej Bohu.

Kdo se odevzdal Bohu objeví onu dětskou radost, po níž v skrytu srdce zatouží každý člověk. Temnota nás přestane děsit a ohrožovat. Všecko bezpečně spočívá v Boží něžné a silné ruce.



Potřebné světlo nám Bůh poskytuje Krok za krokem

Bůh nestvořil svět a člověka v úplně hotovém stavu. Člověka a lidstvo tvoří tak, aby jeho poznání pozvolna rostlo a rozjasňovalo se. Takto – krok za krokem – si člověk postupně uvědomuje, co je dobré a spravedlivé. Tento vývoj patří k podstatě stvoření, je zamýšlenou součástí Božího plánu.

Bůh nežádá po dítěti, aby smýšlelo a jednalo jako dospělý. Dítě má právo být dítětem. Stejně je tomu ve vývoji každého jednotlivce i celého lidstva: procházejí různými etapami a každá z nich v sobě zahrnuje aktuální konkrétní část pravdy. Bůh nežádá, abychom už dnes byli těmi, jimiž se máme teprve stát. V každé fázi vývoje nám ale poskytuje potřebné světlo k rozlišování toho, kudy a jak dál.

Naším nynějším úkolem je udělat jeden konkrétní následující krok, k němuž nás vybízí. Není třeba považovat za ztrátu to, co už máme za sebou, postupujeme-li kupředu podle toho, o čem jsme vnitřně přesvědčeni, že je správné.

Možnost žít v souladu s Boží vůlí nám zůstává vždycky otevřená. Možná je čas od času jeho vůlí, že nevíme, co máme dělat při dalším kroku. Svěřme mu svou nejistotu a přijměme vlastní temnotu. Jsme-li k sobě i k němu zcela upřímní, v pravou chvíli pochopíme, co dělat dál.

Můj Bůh září do mých temnot (Žl 18,29)


Zpracováno podle knihy Wilfrida Stinissena: I dnes je den Boží - rozjímání na celý rok,
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství


Související texty k tématu:

"Hromnice", Svátek Uvedení Páně do chrámu a Den zasvěcených osob (2.2.)
Hromnice, Svátek Uvedení Páně do chrámu a Světový den zasvěcených osob (2.2.)
Simeon nás vybízí, abychom i my žehnali
Dítě, které je světlem pro národy
Neexistuje temnota, jež by zastínila Boží světlo
Hromnice (soubor tematických textů)
Jestliže zažíháme plamen svíce, chceme ukázat na Boží světlo
Světový den zasvěcených osob

Světlo
Ježíš říká: Já jsem světlo světa. Kdo mě následuje, nebude chodit v temnotě, ale bude mít světlo života.“ (srov. Jan 8, 12-13) "Já jsem přišel na svět jako světlo, aby nikdo, kdo ve mne věří, nezůstal ve tmě." (Jan 12, 46)
Veď mne, ty jemné Světlo, veď mne temnotami, které tísní. 
Nestačí světlo obdržet, je třeba stát se světlem 
Neexistuje temnota, jež by zastínila Boží světlo
Bůh září do mých temnot, Hospodin je mé světlo, koho bych se bál?
Dítě, které je světlem pro národy
Jestliže zažíháme plamen svíce, chceme ukázat na Boží světlo
Evangelium je jako otvor,  kterým proudí do hlubin naší duše světlo
Oheň a světlo o Velikonocích 
Setkání chaosu a světla (Benedikt XVI.)
To Světlo svítí stále, zejména tehdy, když procházíme nejistotou a nesnázemi
V modlitbě přináší Bůh do lidského nitra světlo
Víra je potřebná jako světlo v temné noci
Víra osvěcuje celek, který nám občas uniká

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Ex 20,1-17; Žalm 19; 1 Kor 1,22-25
Jan 2,13-25

Jan ve svém evangeliu hned na začátku dává najevo, že Kristus musí zemřít. Evangelista nepostupuje pedagogicky s vysvětlováním jednotlivých pojmů, souvislostí atd. Naopak rozehrává od prvních veršů bohatou symboliku svého vyprávění. Ježíš jako nový chrám, nový oltář, ale i jediná oběť. Už nebude třeba kupovat zástupné zvíře pro smíření za vlastní hřích. To všechno nyní končí. Kristova oběť bude jednou provždy, stále živá. „On ví, co je v člověku,“ proto jeho oběť plně nahradí všechny do té doby přinášené typy obětí.

Zdroj: Nedělní liturgie

Svatý ´Sudeťák´ P. Hubert Engelmar Unzeitig (svátek 2.3.)

(28. 2. 2024) P. Hubert Engelmar Unzeitig byl sudetský Němec, který se narodil 1. března 1911 v Hradci nad Svitavou severně od Brna.…

Fiducia supplicans, neliturgická požehnání a Ratzingerovo rozlišení

(27. 2. 2024) Instrukce, kterou v roce 2000 vydal tehdejší prefekt Kongregace pro nauku víry, rozlišuje modlitby za uzdravení, které…

Oto Mádr, přední český teolog a jeden z nejdéle vězněných kněží u nás (+ 27. 2. 2011)

(26. 2. 2024) Oto Mádr - výrazná osobnost české katolické církve 20. století

Proti komunismu, nacismu a jakékoliv totalitě lze bojovat i jinak než mečem

(25. 2. 2024) V nacistickém kriminále jsem si uvědomil, že mezi Hitlerem a Stalinem je ještě třetí perspektiva, třetí možnost –…

25.2.1950 zemřel komunisty umučený kněz Josef Toufar

(24. 2. 2024) Žádný člověk není bezvýznamnou figurkou na šachovnici Boží.

Händel - výročí narození (* 23. února 1685)

(22. 2. 2024) Tělnatý, cholerický a věřiteli pronásledovaný skladatel přinesl přese všechno skvělé plody...

Stolec svatého Petra (22.2.)

Stolec svatého Petra (22.2.)
(21. 2. 2024) Svátek stolce svatého Petra připomíná primát apoštola Petra mezi ostatními apoštoly. Tuto službu ustanovil sám Ježíš a…


Konference Jak slyšet Boží hlas s Petem Greigem 
22. – 23. 3. 2024 v Praze.