Navigace: Tematické texty B BiřmováníDelší texty k tématu biřmování Připomínky biřmování - posila do všedního dne
Připomínky biřmování - posila do všedního dne
Existují různé rituály, které nám stále znovu připomínají skutečnost našeho biřmování. Většina lidí zřejmě ani neví, kdy byli biřmováni, takže svůj biřmovací den nemohou oslavit. Kdo to ví, může si v tento den zapálit svíčku, aby v sobě znovu rozdmýchal oheň Ducha. Pro nás všechny je slavnost Letnic stále znovu podnětem k úvahám o tom, že jsme byli biřmováni a chceme žít z Ducha svatého.
Rituál, jak si připomenout skutečnost Ducha svatého, pro mne spočívá v tom, že se vystavím větru. Podle toho, jak je vítr silný, si představuji, že Duch Boží ze mě odvane všechno zaprášené, že vyžene zatuchlého ducha plané zábavy a vyprázdněných forem společenského chování, občerství mě, něžně pohladí a předá mi něco ze své lásky.
I soustředění na vlastní dech mi pomůže objevit Ducha svatého: když se zaměřím na svůj dech, představuji si, že dýchám nejen vzduch, nýbrž že do mne při vdechnutí proniká i Duch svatý a naplňuje mne svou láskou. Svatý Augustin byl přesvědčen, že s dechem vdechujeme Ducha svatého, jak to vyjádřil ve známé modlitbě: „Dýchej ve mně, ó Duchu svatý, abych myslel na svaté věci.“ Vědomý dech mne vede k doteku se sebou samým. Ale současně prožívám skutečnost, že je ve mně nějaká jiná síla – Boží Duch.
Jiným mým rituálem je, že se vystavím slunci a nechám do celého svého těla pronikat sluneční paprsky. Duch svatý je ohněm, žárem, který mě zahřívá. Nejsem vyhořelý, nýbrž je tu žár, který ve mně stále znovu zapaluje plamen lásky. Duchovní život pro známého duchovního autora Henri Nouwena znamená chránit vnitřní oheň a uchovávat v sobě žár Ducha svatého. Pomáhá mi při tom, když zkřížím ruce na prsou a představím si, že ve mně hoří oheň Ducha a proniká mě božskou láskou.
V Janově evangeliu je Duch svatý především pramenem, který v nás proudí. Když se posadím k potoku nebo řece a dívám se na tekoucí vodu, uvažuji o tom, že ve mně proudí pramen, který nikdy nevysychá. Duch svatý mě stále znovu osvěžuje a dává mi život, očišťuje ve mně, co je nečisté, a činí mé nitro znovu průzračné. Je tekoucí vodou ve mně, která s sebou bere všechno, co se jí staví do cesty, odstraňuje překážky a uvádí do pohybu všechno strnulé. Tekoucí voda relativizuje všechno, čeho se křečovitě držím. Především však prožívám, že ve mně tryská pramen, který je nevyčerpatelný, protože prýští v Bohu. Jsem-li v kontaktu s tímto pramenem Ducha svatého, mohu pracovat, aniž bych se vyčerpal. Práce se ze mě řine. Těší mě. Nemusím sám sobě nic dokazovat.
Duch svatý je ve mně, v mém dechu, v myšlení, v řeči a jednání,
osvobozuje mě to od úsilí o výkon, od psychického tlaku
a domněnek, že musím všechno zvládnout sám.
Víra v Ducha svatého, který mi v biřmování byl neodvolatelně darován,
jímž jsem byl pomazán a poznamenán, mi dává důvěru a jistotu,
že se můj život zdaří. Nebude nutně odpovídat očekávání mého okolí
ani měřítkům tohoto světa.
Ale vydaří se, neboť Duch Boží je „zárukou, že nám jednou připadne dědictví“ (Ef 1,14).
Je zaslíbením, že jako Boží vlastnictví už nevyklouznu z jeho dobré a chránící ruky
a navždycky budu zpívat jeho slávu (srov. Ef 1,14)
osvobozuje mě to od úsilí o výkon, od psychického tlaku
a domněnek, že musím všechno zvládnout sám.
Víra v Ducha svatého, který mi v biřmování byl neodvolatelně darován,
jímž jsem byl pomazán a poznamenán, mi dává důvěru a jistotu,
že se můj život zdaří. Nebude nutně odpovídat očekávání mého okolí
ani měřítkům tohoto světa.
Ale vydaří se, neboť Duch Boží je „zárukou, že nám jednou připadne dědictví“ (Ef 1,14).
Je zaslíbením, že jako Boží vlastnictví už nevyklouznu z jeho dobré a chránící ruky
a navždycky budu zpívat jeho slávu (srov. Ef 1,14)
Se svolením zpracováno podle knihy:
Anselm Grün – Biřmování,
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství.
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství.
Redakčně upraveno
Autor: Anselm Grün
Související texty k tématu:
Duch svatý
- Bez Ducha svatého by křesťanství bylo jen hřbitovem.
- Duch svatý a karma Pozorovali jste někdy karmu? Funguje podobně, jako Duch svatý v nás.
- Duch svatý uzdravuje ze stresu a z rutiny Stres a nuda jsou v podstatě rezignací.
- Naše slabost nám nebrání, být otevření Ježíšovu Duchu... Naopak. Ježíš dokáže působit i prostřednictvím naší slabosti.
- Další texty k tématu Duch svatý a pastorace
Naděje
- Křesťanská naděje není optimismus, ale víc Křesťanskou naději nelze zaměňovat s lidským optimismem, který je spíše výrazem nálady.
- Do budoucnosti nelze hledět s klidem, avšak... Žijeme v době, kdy nelze hledět do budoucnosti s klidným srdcem. Naděje však překonává každou úzkost, krizi a únavu, a dává nám silnou motivaci jít vpřed, protože naděje je dar, který dostáváme…
- Jen když jsme si jisti budoucností, můžeme žít v přítomnosti Naděje dává odpověď našemu srdci, když se v nás objeví otázka: „Co se mnou bude?“
- Křesťanská naděje je jako fotbalový míč Proč všichni křesťané nepřekypují nadějí, když ji od Boha obdrželi? Proč ji ve svém životě postrádáme?
- Most mezi temnou přítomností a eschatologickou budoucností: naděje Křesťanský život se odehrává mezi polotemnou přítomností a budoucností, která už nyní probleskuje… Každý člověk prožívá toto drama...
- Mít před očima evangelium, nikoli televizi Každodenní četba evangelia nám pomáhá mít pravou naději.
- Na konci života nevidím tmu hrobu. Čeká mě otevřená náruč Boha Já už jsem starý a jen otázkou týdnů nebo měsíců, kdy můj život na této zemi skončí. Víte, pro mě stárnutí je přibližování se cíli. A ten cíl stojí za to. Na konci života nevidím nějakou tmu hrobu,…
- Na naprostém dně říká Job: “Vím, že můj Vykupitel žije" Mnoho věcí nás uvádí do zoufalství...
- Naděje - seznam všech textů k tématu
