Upadl jsi, nebo upadla? Ale vždy jsi milován a milována a Bůh ti důvěřuje! - archív citátů

Navigace: Tematické texty P Příběhy ke katecheziRůzné Pro děti - Dva kusy ledu (o dávání)

Pro děti - Dva kusy ledu (o dávání)


Nedařilo se jim „rozbít led“

Jednou během dlouhé zimy v jeskyni pod kořeny a skálou, na úpatí hory hned vedle lesa, vznikly dva kusy ledu. Chovaly se však k sobě s okázalým nezájmem. Jejich vztahy byly… řekněme poněkud chladné.
Někdy si řekly jen „Dobrý den“, nebo jindy „Dobrou noc“. Nic víc. Nedařilo se jim prolomit jejich ledové mlčení…
Každý si myslel o tom druhém: „Mohl by třeba začít on!“
Ale kusy ledu si jen tak nemohou někam přijít nebo odejít. Proto se pořád nic nedělo a každý z obou kusů ledu se stále víc uzavíral sám  do sebe.
V jeskyni žil také jezevec, který to už nevydržel a jednoho dne vybuchnul: „Škoda, že pořád musíte stát tady uvnitř, venku je úžasný sluneční den!“
Dva kusy ledu žalostně zapraskaly. Už od malička totiž věděly, že slunce je velmi nebezpečné.
Najednou se nečekaně jeden z těch kusů ledu zeptal: „Jaké je slunce?“
„Je nádherné… je to život,“ odpověděl rozpačitě jezevec.
„Mohl bys nám udělat díru do toho našeho brlohu? Chtěl bych vidět slunce!“ řekl druhý.


Slunce jako zlatá fontána 

Jezevec vytrhl pár kořenů, odvalil několik kamenů a teplý a sladký svit slunce se objevil uvnitř jako tryskající fontána. Za nějakou dobu si jednou v poledne, když slunce rozehřálo vzduch, jeden z kusů ledu všiml, že se pomaloučku rozpouští a stává se malým potůčkem. Cítil se teď jinak – už nebyl tím samým kusem ledu jako dřív.
A jeho soused udělal stejně úžasný objev.  
Den za dnem tak z obou kusů ledu pomaloučku vytékaly ven skrze otvor ve skále dva nepatrné potůčky vody a dole pod horou vytvářely malé, křišťálově průzračné jezírko, které v sobě odráželo barvy nebe.   


Potřebujeme jeden druhého

Dva kusy ledu ještě pořád cítily svůj chlad, ale také svou křehkost a samotu, společnou obavu a nejistotu…
Zjistily, že vznikly podobným způsobem a že vlastně potřebují jeden druhého.
K jezírku přiletěli dva stehlíci a skřivánek a napili se z něj.
Také kolem něj začalo poletovat a bzučet mnoho broučků, vážek a motýlů.
Začala se v něm koupat také jedna veverka s dlouhým a huňatým ocáskem.
A uprostřed té radosti se na hladině jezírka zrcadlily lehké úsměvy dvou kusů ledu, které teď už našly svá srdce.



Zpracováno s laskavým svolením
podle příběhů A. Peiretti, B. Ferrero
Dossier Catechista 6/2015

Související texty k tématu:

Almužna, solidarita, sdílení
Do nebe si vezmeme jen to, oč se rozdělíme s druhými 
Drazí, využívejme majetku tak, jako by to byla půjčka 
Kdo dává, sám nakonec dostává víc... Co je lepší: být štědrým dárcem nebo úzkostlivým strážným? 
Na dávání almužny mohou podílet nejen bohatí, ale i chudí 
V čem se Bohu můžeme nejvíce podobat? Když prokazujeme dobro těm, kteří nám to nemůžou oplatit...
Ty si nemůžeš dovolit NEdávat desátek Tvůrce a "majitel" vesmíru se na zeměkouli narodil chudý...
Máme dostatek všeho, aby se pokryly potřeby všech lidí, ale ne, aby se nasytila chamtivost všech
Světový den chudých se připomíná vždy 33. neděli v mezidobí

Obrácení, pokání
Co je a co není obrácení (Benedikt XVI.)
Co NEznamená obraťte se (Vojtěch Kodet)
Co je pokání ?! (dle J. Skoblíka)
Můžeš se obrátit, i když to již mnohokrát nevyšlo... (Raniero Cantalamessa)
Nabádejte druhé, aby činili pokání :-)
- Rejstřík: Obrácení, obrácení, pokání, obrácení, uzdravení, pokání, obrácení
Obrácení (pokání) na webu vira.cz

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Ex 34,4b-6.8-9; Žalm Dan 3,52-56; 2 Kor 13,11-13
Jan 3,16-18

Bůh dal svého Syna? Někdy nesprávně za slovem „dát“ rozumíme, že Bohu Otci je Syn lhostejný. Ale toto slovo znamená také darovat. Bůh Otec miluje Syna. Ale také miluje stvoření, svět, člověka. Proto dovolí, daruje světu svého milovaného Syna, aby svět zachránil. Snad lépe: aby svět přivedl zpět ke svému Stvořiteli. Mezi Otcem a Synem je naprostá jednota, vzájemné sebedarování. Tak jsme i my lidé pozváni, abychom se každý sám za sebe daroval zcela Bohu. Takové odevzdání se lze učinit jen v síle a moci Ducha svatého a znamená, že současně do svého života naplno přijímáme Boha. Dnešní slavnost také může být vrcholem celého postního a velikonočního úsilí – odevzdat se Bohu.

Zdroj: Nedělní liturgie

Invaze spojeneckých vojsk v Normandii (výročí 6. června 1944)

(4. 6. 2023) Není zapotřebí jen lidí odvážných, chytrých a silných…

Slavnost Těla a krve Páně (´Božího těla´)

(3. 6. 2023) Svátek, který katolická církev slaví ve čtvrtek po svátku Nejsvětější Trojice, aby zvlášť oslavila - eucharistii.

5. června -´Světový den životního prostředí´

(3. 6. 2023) Sama Země má svou důstojnost, kterou máme respektovat. (Benedikt XVI.) 5. 6. se připomíná "Světový den životního…

Ubožáku, tobě se líbí křesťanství?

(31. 5. 2023) Sv. Justin, mučedník - svátek 1.6.

Nejsvětější Trojice

Nejsvětější Trojice
(29. 5. 2023) V  neděli po Letnicích (Slavnosti seslání Ducha svatého) se připomíná mysterium Boha v Trojici.

Noc kostelů

Noc kostelů
(29. 5. 2023) Základní informace o Noci kostelů.