Kdyby Bohu bylo naše utrpení lhostejné,  nevstoupil by do lidského života,  - archív citátů

Navigace: Tematické texty S Smrt, umíráníDelší texty Správná odpověď na smrt - naděje na vzkříšení (Raniero Cantalamessa)

Správná odpověď na smrt - naděje na vzkříšení (Raniero Cantalamessa)

Správnou odpovědí na tento problém je hlásání Kristova vítězství, naděje na vzkříšení, smrti jako velikonočního tajemství. Ale máme je hlásat tak, jak to dělal Ježíš. On začal tím, že plakal s naimskou vdovou, která doprovázela do hrobu svého jediného syna, a s Martou a Marií, které truchlily nad svým bratrem. Ježíš pláče s Martou a současně důrazně prohlašuje: „Já jsem vzkříšení a život. Kdo věří ve mne, i když umřel, bude žít.“ (J 11,25) Tak nám dává představu o tom, jakby měl být křesťanský pohřeb plný víry a zároveň lidskosti. (39)
(...)
Myslím, že žádný nevěrec by nebyl uražen, kdyby slyšel mluvit o Ježíši Kristu nebo o věčném životě na pohřbu drahé osoby, je-li to doprovázeno opravdovou účastí na jeho bolesti, úctou a především ryzí vírou. Víra, je-li pravá a prožitá, nikdy nikoho nezranila. Naopak, nevěřící je v těchto případech často přiveden k tomu, že si u sebe řekne: „Jak by bylo krásné, kdyby se věci opravdu měly takhle!“ To už je krok k obráceni.

Problémem tedy není „přílišná víra“ církve, ale něco docela jiného. My křesťané určitě nehřešíme přehnaným nadšením při vyhlídce na věčný život, ale spíš jeho nedostatkem. Člověk, který se prohlašoval za nevěřícího, svěřil se jednou svému příteli knězi: „Já nechodím do kostela. Ale někdy se mi stává, že při úmrtí některého známého musím jít na hřbitov. Tam slyším kněze nebo duchovní správce. Říkají: ,Tento muž, tato žena vstanou!' Rozhlédnu se kolem po lidech. Nikdo nevypadá, že by se zaradoval. Ani se nepohnou. A vím, že to jsou věřící. Já, který v tu pošetilost nevěřím, si přitom říkám, že kdybych tomu věřil, byl by to pro mne ohromný šok. Ale chápete? Znamenalo by to, že bych musel křičet, skákat, rozejít se se vším, co jsem předtím dělal. Kdybych tomu uvěřil, volal bych: Hurá! sláva!, které by zaznívalo až do končin země. A zatím jim to všechno neříká nic a každý zůstává nezúčastněně na svém místě.“ (40)
(Raniero Cantalamessa: Sestra smrt, Karmelitánské nakl., Kostelní Vydří 1998, 39-40)


Související texty k tématu:

Naděje

Čtení z dnešního dne: Sobota 24. 10. 2026, Sobota 29. týdne v mezidobí

Ef 4,7-16;

Komentář k Lk 13,1-9: Kolikrát už Pán osvědčil svou trpělivost se mnou. Kéž se tato zkušenost promítne do mého vztahu k bližním. Chci být velkorysejší!

Zdroj: Nedělní liturgie

Boxer ve Vatikánu - skutečný příběh

Boxer ve Vatikánu - skutečný příběh
(24. 10. 2026) Monsignor O Flaherty (* 28. února 1898 +  30. října 1963), za války zachránil tisíce lidí. Příběh má všechny znaky…

Mosty víry | 16. 11. 2026 | Katedrála sv. Víta Praha

(24. 10. 2026) Spojme se společně v modlitbě chval v předvečer státního svátku  a prosme za naši krajinu a náš národ.

Nedělní přímluvy / 30. neděle v mezidobí, cyklus A / 25. 10. 2026

(23. 10. 2026) Ježíš shrnuje základní přikázání: „Miluj svého bližního jako sám sebe.“[1] S vědomím Boží lásky k nám…

Zpověď není zkouška. Nebojte se přijít.

(23. 10. 2026) (Z Otázek a odpovědí našich čtenářů)

Pastorační tip pro "dušičky": Zapal svíčku. Podklady na památku zemřelých pro pro věřící i nevěřící

Pastorační tip pro "dušičky": Zapal svíčku. Podklady na památku zemřelých pro pro věřící i nevěřící
(22. 10. 2026) Na začátku listopadu se hřbitovy rozzáří tisíci světel. Lidé přicházejí vzpomenout na své blízké, zapálit svíčku, na…

Neklidná doba si žádala nevšedního biskupa: sv. Antonín Maria Klaret - 24.10.

Neklidná doba si žádala nevšedního biskupa: sv. Antonín Maria Klaret - 24.10.
(22. 10. 2026) Antonín Maria Klaret se narodil roku 1807 do velmi neklidného Španělska. Za svou aktivitu musel do vyhnanství. Jako na…