Navigace: Tematické texty S Smrt, umíráníDelší texty Správná odpověď na smrt - naděje na vzkříšení (Raniero Cantalamessa)

Správná odpověď na smrt - naděje na vzkříšení (Raniero Cantalamessa)

Správnou odpovědí na tento problém je hlásání Kristova vítězství, naděje na vzkříšení, smrti jako velikonočního tajemství. Ale máme je hlásat tak, jak to dělal Ježíš. On začal tím, že plakal s naimskou vdovou, která doprovázela do hrobu svého jediného syna, a s Martou a Marií, které truchlily nad svým bratrem. Ježíš pláče s Martou a současně důrazně prohlašuje: „Já jsem vzkříšení a život. Kdo věří ve mne, i když umřel, bude žít.“ (J 11,25) Tak nám dává představu o tom, jakby měl být křesťanský pohřeb plný víry a zároveň lidskosti. (39)
(...)
Myslím, že žádný nevěrec by nebyl uražen, kdyby slyšel mluvit o Ježíši Kristu nebo o věčném životě na pohřbu drahé osoby, je-li to doprovázeno opravdovou účastí na jeho bolesti, úctou a především ryzí vírou. Víra, je-li pravá a prožitá, nikdy nikoho nezranila. Naopak, nevěřící je v těchto případech často přiveden k tomu, že si u sebe řekne: „Jak by bylo krásné, kdyby se věci opravdu měly takhle!“ To už je krok k obráceni.

Problémem tedy není „přílišná víra“ církve, ale něco docela jiného. My křesťané určitě nehřešíme přehnaným nadšením při vyhlídce na věčný život, ale spíš jeho nedostatkem. Člověk, který se prohlašoval za nevěřícího, svěřil se jednou svému příteli knězi: „Já nechodím do kostela. Ale někdy se mi stává, že při úmrtí některého známého musím jít na hřbitov. Tam slyším kněze nebo duchovní správce. Říkají: ,Tento muž, tato žena vstanou!' Rozhlédnu se kolem po lidech. Nikdo nevypadá, že by se zaradoval. Ani se nepohnou. A vím, že to jsou věřící. Já, který v tu pošetilost nevěřím, si přitom říkám, že kdybych tomu věřil, byl by to pro mne ohromný šok. Ale chápete? Znamenalo by to, že bych musel křičet, skákat, rozejít se se vším, co jsem předtím dělal. Kdybych tomu uvěřil, volal bych: Hurá! sláva!, které by zaznívalo až do končin země. A zatím jim to všechno neříká nic a každý zůstává nezúčastněně na svém místě.“ (40)
(Raniero Cantalamessa: Sestra smrt, Karmelitánské nakl., Kostelní Vydří 1998, 39-40)


Čtení z dnešního dne: Pátek 26.4.

Sk 4,1-12; Jan 21,1-14

Komentář k Jan 21,1-14: Noci, které následovaly po Poslední večeři, vyústily ve snídani na břehu jezera. Pane, kéž se s Tebou jedno ráno probudím z mých nejistot!

Zdroj: Nedělní liturgie

Doporučujeme k přečtení

Doporučujeme k přečtení
(25. 4. 2019) Rozhovor o tom, co znamená být člověkem, manželem, otcem a křesťanem v dnešním chaotickém světě...

Den Země - 22. dubna

Den Země - 22. dubna
(22. 4. 2019) 22. dubna si celosvětově připomínáme Den Země. Nejde o svátek, kdy bychom se měli stát nějakými pohanskými uctívači...

Proč se Velikonoce nazývají Velikonoce?

Proč se Velikonoce nazývají Velikonoce?
(22. 4. 2019) Proč neříkáme třeba Vajíčkonoce? Nebo Jaronoce?

Svatý Vojtěch (23. duben)

(22. 4. 2019) Dvakrát z Čech odešel a dvakrát se vrátil. Svůj život završil mučednickou smrtí při hlásání evangelia pohanům v...

Velikonoční "Pokoj vám", neboli šalóm

(21. 4. 2019) Výraz "pokoj vám", v hebrejštině "shalom", shrnuje celé velikonoční poselství....

Velikonoční aleluja

(21. 4. 2019) Co znamená výraz Aleluja + Aleluja od Georga Friedricha Händela

Velikonoce - svátky jara?

(21. 4. 2019) Velikonoce jsou svým původem svátkem jara. Již ale Židé dali kananejskému pohanskému svátku jara zcela nový význam...

Velikonoce

Velikonoce
(21. 4. 2019) Květná neděle, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota; velikonoční noc (vigilie), příběh Velikonoc

Celosvětový den skautů - 24. duben

Celosvětový den skautů - 24. duben
(21. 4. 2019) Na svátek sv. Jiří se po celém světě připomíná Den skautů.