Navigace: Tematické texty S Smrt, umíráníDelší texty Správná odpověď na smrt - naděje na vzkříšení (Raniero Cantalamessa)

Správná odpověď na smrt - naděje na vzkříšení (Raniero Cantalamessa)

Správnou odpovědí na tento problém je hlásání Kristova vítězství, naděje na vzkříšení, smrti jako velikonočního tajemství. Ale máme je hlásat tak, jak to dělal Ježíš. On začal tím, že plakal s naimskou vdovou, která doprovázela do hrobu svého jediného syna, a s Martou a Marií, které truchlily nad svým bratrem. Ježíš pláče s Martou a současně důrazně prohlašuje: „Já jsem vzkříšení a život. Kdo věří ve mne, i když umřel, bude žít.“ (J 11,25) Tak nám dává představu o tom, jakby měl být křesťanský pohřeb plný víry a zároveň lidskosti. (39)
(...)
Myslím, že žádný nevěrec by nebyl uražen, kdyby slyšel mluvit o Ježíši Kristu nebo o věčném životě na pohřbu drahé osoby, je-li to doprovázeno opravdovou účastí na jeho bolesti, úctou a především ryzí vírou. Víra, je-li pravá a prožitá, nikdy nikoho nezranila. Naopak, nevěřící je v těchto případech často přiveden k tomu, že si u sebe řekne: „Jak by bylo krásné, kdyby se věci opravdu měly takhle!“ To už je krok k obráceni.

Problémem tedy není „přílišná víra“ církve, ale něco docela jiného. My křesťané určitě nehřešíme přehnaným nadšením při vyhlídce na věčný život, ale spíš jeho nedostatkem. Člověk, který se prohlašoval za nevěřícího, svěřil se jednou svému příteli knězi: „Já nechodím do kostela. Ale někdy se mi stává, že při úmrtí některého známého musím jít na hřbitov. Tam slyším kněze nebo duchovní správce. Říkají: ,Tento muž, tato žena vstanou!' Rozhlédnu se kolem po lidech. Nikdo nevypadá, že by se zaradoval. Ani se nepohnou. A vím, že to jsou věřící. Já, který v tu pošetilost nevěřím, si přitom říkám, že kdybych tomu věřil, byl by to pro mne ohromný šok. Ale chápete? Znamenalo by to, že bych musel křičet, skákat, rozejít se se vším, co jsem předtím dělal. Kdybych tomu uvěřil, volal bych: Hurá! sláva!, které by zaznívalo až do končin země. A zatím jim to všechno neříká nic a každý zůstává nezúčastněně na svém místě.“ (40)
(Raniero Cantalamessa: Sestra smrt, Karmelitánské nakl., Kostelní Vydří 1998, 39-40)


Související texty k tématu:

Naděje

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Sk 10,34a.37-43; Žalm Žl 118,1-2.16ab+17.22-23; Kol 3,1-4
Jan 20,1-9

Pokud se opravdu otevíráme Božímu působení, musíme doufat, že i v našem životě se může něco změnit, že není pravda, že vše bude osudově pokračovat a pro nás se neobjeví nic nového. Doufat znamená věřit, že tentokrát to bude jiné, i když jsme věřili už stokrát a pokaždé se zklamali. Jestliže přes to všechno doufáme, Bůh nám přijde na pomoc. Žádný pokus, ani když vyšel naprázdno, není marný a zbytečný, pokud je upřímný. „Ti, kdo skládají naději v Hospodina, nabývají nové síly; vznášejí se jako orlové, běží bez únavy, jdou bez umdlení“ (Iz 40,31). Takto šly pravděpodobně ke hrobu i ženy. Podle R. Cantalamessy

Zdroj: Nedělní liturgie

Bílá sobota

(3. 4. 2026) Bílá sobota je druhým dnem, kdy Ježíš ležel v hrobě. Den zmatku a ticha. Ježíšovi učedníci byli v tento den…

Velký pátek

(2. 4. 2026) Velký pátek je připomínkou utrpení a smrti Ježíše Krista na kříži.

Přímluvy - Slavnost Zmrtvýchvstání Páně, cyklus A / 5. 4. 2026

(2. 4. 2026) Lidé Ježíše zabili, ale Bůh ho třetího dne vzkřísil. Nyní je po Boží pravici a přimlouvá se za nás. Proto mu…

Prosba k podpoře sbírky na Svatou zemi

(1. 4. 2026) Velký pátek je tradičně spojován nejen s liturgií připomínající Kristovo umučení, ale i se sbírkou na pomoc křesťanům ve…

Velikonoční triduum

Velikonoční triduum
(30. 3. 2026) Kristův kříž jako maják a znamení naděje, která neklame. 

Zelený čtvrtek

(30. 3. 2026) Význam a obsah Zeleného čtvrtku. 

Kolik Jidáš dostal českých korun za zradu Ježíše?

Kolik Jidáš dostal českých korun za zradu Ježíše?
(28. 3. 2026) Vrtalo mi hlavou, kolik je v přepočtu na české koruny oněch třicet stříbrných, které Jidáš dostal za to, že Ježíše…