Navigace: Tematické texty S Smrt, umíráníDelší texty Správná odpověď na smrt - naděje na vzkříšení (Raniero Cantalamessa)

Správná odpověď na smrt - naděje na vzkříšení (Raniero Cantalamessa)

Správnou odpovědí na tento problém je hlásání Kristova vítězství, naděje na vzkříšení, smrti jako velikonočního tajemství. Ale máme je hlásat tak, jak to dělal Ježíš. On začal tím, že plakal s naimskou vdovou, která doprovázela do hrobu svého jediného syna, a s Martou a Marií, které truchlily nad svým bratrem. Ježíš pláče s Martou a současně důrazně prohlašuje: „Já jsem vzkříšení a život. Kdo věří ve mne, i když umřel, bude žít.“ (J 11,25) Tak nám dává představu o tom, jakby měl být křesťanský pohřeb plný víry a zároveň lidskosti. (39)
(...)
Myslím, že žádný nevěrec by nebyl uražen, kdyby slyšel mluvit o Ježíši Kristu nebo o věčném životě na pohřbu drahé osoby, je-li to doprovázeno opravdovou účastí na jeho bolesti, úctou a především ryzí vírou. Víra, je-li pravá a prožitá, nikdy nikoho nezranila. Naopak, nevěřící je v těchto případech často přiveden k tomu, že si u sebe řekne: „Jak by bylo krásné, kdyby se věci opravdu měly takhle!“ To už je krok k obráceni.

Problémem tedy není „přílišná víra“ církve, ale něco docela jiného. My křesťané určitě nehřešíme přehnaným nadšením při vyhlídce na věčný život, ale spíš jeho nedostatkem. Člověk, který se prohlašoval za nevěřícího, svěřil se jednou svému příteli knězi: „Já nechodím do kostela. Ale někdy se mi stává, že při úmrtí některého známého musím jít na hřbitov. Tam slyším kněze nebo duchovní správce. Říkají: ,Tento muž, tato žena vstanou!' Rozhlédnu se kolem po lidech. Nikdo nevypadá, že by se zaradoval. Ani se nepohnou. A vím, že to jsou věřící. Já, který v tu pošetilost nevěřím, si přitom říkám, že kdybych tomu věřil, byl by to pro mne ohromný šok. Ale chápete? Znamenalo by to, že bych musel křičet, skákat, rozejít se se vším, co jsem předtím dělal. Kdybych tomu uvěřil, volal bych: Hurá! sláva!, které by zaznívalo až do končin země. A zatím jim to všechno neříká nic a každý zůstává nezúčastněně na svém místě.“ (40)
(Raniero Cantalamessa: Sestra smrt, Karmelitánské nakl., Kostelní Vydří 1998, 39-40)


Související texty k tématu:

Naděje

Čtení z dnešního dne: Čtvrtek 17. 9. 2026, Čtvrtek 24. týdne v mezidobí

1 Kor 15,1-11;

Komentář k Lk 7,36-50: Čím víc si uvědomuji své dluhy vůči Bohu, tím víc lásky od něho mohu zakoušet. Pak budu Ježíšovu přízeň přát i druhým!

Zdroj: Nedělní liturgie

Nedělní přímluvy / 25. neděle v mezidobí A / 20.9.2026

(16. 9. 2026) Hospodin je blízký všem, kdo ho vzývají.[1] Volejme proto k Pánu:

Jak se stavět k odpadlíkům od církve? (Svatí Kornélius a Cyprián, svátek 17.9.)

(16. 9. 2026) Když v roce 251 pominulo pronásledování křesťanů, mnozí z těch, kteří předtím ze strachu od víry odpadli, se chtěli do…

Adolf Kajpr - teolog, který nebyl odtažený od každodenních problémů

Adolf Kajpr - teolog, který nebyl odtažený od každodenních problémů
(16. 9. 2026) Adolf Kajpr (5. 7. 1902, Hředle na Kladensku – 17. 9. 1959, komunistická věznice Leopoldov)

Jsem šťastný ve své vězeňské cele: František Xaver Nguyen Van Thuan († 16. září 2002)

Jsem šťastný ve své vězeňské cele: František Xaver Nguyen Van Thuan († 16. září 2002)
(16. 9. 2026) Vietnamský biskup a později kardinál, dlouholetý politický vězeň komunistického režimu ve Vietnamu byl…

MEZINÁRODNÍ KONFERENCE Proticírkevní propaganda v dobách nacismu a komunismu 15. října 2026

MEZINÁRODNÍ KONFERENCE Proticírkevní propaganda v dobách nacismu a komunismu 15. října 2026
(15. 9. 2026) Sál kardinála Berana, Arcibiskupství pražské, Hradčanské náměstí 16

Svatá Ludmila (svátek 16.9.)

Svatá Ludmila (svátek 16.9.)
(15. 9. 2026) Sv. Ludmila, mučednice; stručný životopis 

Doporučená kniha: Markéta Doležalová, Služebnice svého Pána

Doporučená kniha: Markéta Doležalová, Služebnice svého Pána
(14. 9. 2026) Významné ženské řády a kongregace během perzekuce komunistickým režimem koncem 40. a v 50. letech minulého století