Navigace: Tematické texty P Příběhy ke katecheziO naději Stopy v poušti
Stopy v poušti
Jeden muž měl v noci sen. Zdálo se mu, že se s ním Kristus procházel podél mořského břehu.
Na nebi nad nimi se objevily scény z jeho života. V každé scéně si všiml dvou párů otisků nohou, jeden patřil jemu a druhý Kristovi. Když se objevila poslední scéna, podíval se zpátky k otiskům a zpozoroval, že na cestě byly často vidět jen jedny stopy. Zjistil, že to bylo právě v dobách, kdy se mu vedlo nejhůře.
To ho samozřejmě udivilo, a tak se zeptal: "Pane, tys mi řekl, že se mám rozhodnout, abych tě následoval, a že půjdeš vždycky se mnou. Teď však zjišťuji, že v těch nejobtížnějších dobách mého života tu jsou vidět pouze jedny stopy nohou. Nechápu proč! Když jsem tě nejvíce potřeboval, nechal jsi mě samotného."
Pán odpověděl: "Můj milý, milý příteli, mám tě tak rád, že bych tě nikdy neopustil. V dobách, kdy se ti vedlo nejhůře, kdy jsi byl vystaven zkouškám, kdy jsi trpěl - tam, kde teď vidíš jen jedny otisky nohou, to byly doby, kdy jsem tě nesl."
Se svolením zpracováno podle knihy:
Život plný setkání, Reinhard Abeln, Guido J. Kolb,
kterou vydalo nakladatelství Portál.
Redakčně upraveno
"Příběhy pomáhají s katechezí"
„Příběhy ke katechezi“ vznikly z potřeby rychle a účinně najít vhodný příběh k určitému tématu, který chceme sdělit druhým. Povídky jsou sesbírány v rámci Arcidiecézního katechetického střediska v Praze. Ve spolupráci s webovým portálem Pastorace.cz mohou sloužit širokému spektru uživatelů. Všechny povídky jsou zveřejněny s laskavým svolením vydavatelů. Rozdělení: dle témat / seznam jednotlivých příběhů.
Související texty k tématu:
Naděje
- Křesťanská naděje není optimismus, ale víc Křesťanskou naději nelze zaměňovat s lidským optimismem, který je spíše výrazem nálady.
- Do budoucnosti nelze hledět s klidem, avšak... Žijeme v době, kdy nelze hledět do budoucnosti s klidným srdcem. Naděje však překonává každou úzkost, krizi a únavu, a dává nám silnou motivaci jít vpřed, protože naděje je dar, který dostáváme…
- Jen když jsme si jisti budoucností, můžeme žít v přítomnosti Naděje dává odpověď našemu srdci, když se v nás objeví otázka: „Co se mnou bude?“
- Křesťanská naděje je jako fotbalový míč Proč všichni křesťané nepřekypují nadějí, když ji od Boha obdrželi? Proč ji ve svém životě postrádáme?
- Most mezi temnou přítomností a eschatologickou budoucností: naděje Křesťanský život se odehrává mezi polotemnou přítomností a budoucností, která už nyní probleskuje… Každý člověk prožívá toto drama...
- Mít před očima evangelium, nikoli televizi Každodenní četba evangelia nám pomáhá mít pravou naději.
- Na konci života nevidím tmu hrobu. Čeká mě otevřená náruč Boha Já už jsem starý a jen otázkou týdnů nebo měsíců, kdy můj život na této zemi skončí. Víte, pro mě stárnutí je přibližování se cíli. A ten cíl stojí za to. Na konci života nevidím nějakou tmu hrobu,…
- Na naprostém dně říká Job: “Vím, že můj Vykupitel žije" Mnoho věcí nás uvádí do zoufalství...
- Naděje - seznam všech textů k tématu
Poušť, krize, temnota
- K čemu nám může sloužit (jakákoliv) krize? Základní zákon duchovního růstu zní: nikoli období klidu a odpočinku, nýbrž zkoušky jsou těmi rozhodujícími okamžiky pokroku. Kupředu postupujeme jen díky překonávání krizí. Skleník není…
- Boží Syn vstoupil na poušť stvoření, aby se znovu stala zahradou Příčinou všeho zla je hřích. Od chvíle, kdy se mezi lidmi objevil, přerušil naše spojení s Bohem, s ostatními lidmi i se stvořením. Jakmile se přerušilo spojení s Bohem, byl narušen i harmonický vztah lidských bytostí s prostředím, v němž jsme povoláni žít, a zahrada se proměnila v poušť.
- Přes poušť nás Bůh vede ke svobodě Poušť je prostorem, v němž můžeme dozrávat.
- Ve vězení jsem se naučil víc, než v klášteře Z dopisu Bohuslava Buriana z internačního tábora 24. června 1943.
- Věčné zřídlo máme v živém chlebu, třebaže je noc… (Jan od Kříže) Já znám ten pramen dobře, jenž prýští, tryská proudem, třebaže noc je! ... Ten živý pramen, po kterém tak toužím, zřím v chlebu života, je chlebem božím, třebaže noc je. ...
- Betlémská hvězda září v temné noci stále (Edit Stein) Syn věčného Otce musel sestoupit z věčné slávy proto, že tajemství zla zahalilo zemi tmou. Temnota přikrývala zemi a on přišel jako světlo, které svítí ve tmě, tma jej však nepohltila.
- Stopy v poušti Bůh je s námi právě tam, kde se nám daří nějhůř...
