Tady a teď

V čem jak jsme mu podobní,
k čemu nás vybízí?

1/ Ježíš je před Pilátem

Před soudem stojí sám,
přísahali, že Ho nikdy neopustí a jsou pryč
(Jak je psáno u proroka: "Bíti budou pastýře
a rozprchnou se ovce stáda…")
Jenom Pilát Mu jde na ruku,
ale i on nakonec couvne.

2/ Ježíš přijímá kříž

Ta osamocenost,když na Něj ze všech stran útočí
křivá obvinění, lži, posměch, rány bičem.
Nekrvácí jen tělo, více krve je zbavována duše.
Ta osamocenost v tomto útoku je těžší, než kříž,
který mu nakládají na rozbitá ramena.

3/ Ježíš padá pod křížem

Když mě všichni opustí, když cítím jen nespravedlnost,
když ztrácím naději, můžu klesnout,
zlhostejnět, začít pít, karty nebo drogy.
Naučím se nedůvěřovat Ježíši Kristu v těch pádech.
Do těch našich klesnutí říká:
Je třeba vstát, nepodléhat, najít hodnotu, která to trápení převyšuje.

4/ Ježíš se potkává s Marií – svojí matkou

Naštěstí jsou tu někteří, ale je jich málo – jako Maria.
V téhle chvíli je jedno, jestli má nebo nemá dědičný hřích,
jestli zůstala pannou, jestli byla vzata do nebe i s tělem.
V této chvíli je pro trpícího Syna důležité, že Je a že je TADY.
Je jedno, jestli jsi Dr., Ing., uklízečka nebo senátor, mladej nebo starej.
Je důležité, abych byl tam, kde je mě třeba.

5/ Šimon pomáhá nést kříž

Šimon je tady, ale nedobrovolně.
Je to sevření silou, které se nemůže bránit.
Může to být zhoubná rakovina, jsou to kriminály těla i ducha.
Zemětřesení, pokušení v poušti i ve městě.
Člověk by se měl naučit, co v takových chvílích znamená přátelství.
Měl by ho umět dát i přijmout.

6/ Veronika

Nic se nezměnilo: ani cesta, ani odsouzení, zbylo jen zkrvavené plátno.
Pamatuj: Žádná, byť sebemenší a bezvýznamná láska,
nemůže být vyňata z LÁSKY Nebeského Otce,
ve které budeme jednou přebývat.

7/ Další pád

To jsou moje opakovaná selhání,
která v prvním pohledu vypadají nevinně.
Slabost vzdorovat hříchu začíná pomalu.
Nějaká nepozornost, tamhle opomenutí,
trochu neochoty, opakovaná nevinná lež, úmyslná neopatrnost…
A člověk najednou zapomene kam jde, a co vlastně chtěl.

8/ Jeruzalémské ženy

Omyly a bloudění.
Dějiny naplňované bídou, děsem, bolestí a krví.
A to všechno mnohem víc než pokojem a štěstím.
Proč? Protože důvody té ubohosti a bídy hledáme jinde než kde doopravdy jsou.
Za výtkami BOHU ,,Kde jsi byl v Osvětimi‘‘ nebo ,,Proč nezabráníš válkám?‘‘
stojí falešný, hluboce nekřesťanský pojem mocného boha,
zbavujícího nás naší vlastní zodpovědnosti.

9/ Padá pod tíhou toho všeho

Kdoví, kolik těch pádů dohromady bylo?
Každý ten pád předznamenává pozemskou prohru
všech utlačovaných i utlačujících.

10/ Kalvárie jako celek

Čím delší cesta, tím víc chybí slova…
Je třeba pozorně se dívat a cítit tu obrovskou protiváhu hříchu,
kterou spasitel nasazuje vždycky, když pode mnou praská led.
Když na mě sjíždí lavina mých vlastních hříchů a nedokonalostí.
Servali z něho poslední zbytky oblečení.
Člověk tak krásný ve své čisté nahotě je zde zraněn a zesměšněn.
Tohle zastavení nevaruje před smyslností – je to něco mnohem silnějšího.
Je to jak údery na bránu: NEZRAĎTE SVOJE LIDSTVÍ!!!

11/ Je ukřižován

V Jeho ranách je člověk přibíjen k úmyslům, které nemá.
K něčemu k čemu nepatří.
Přibíjen vlastními pochybnostmi, omyly, kterým se peklo směje.

12/ Umírá na kříži

Země se zachvěla, nebe se zatmělo.
Posmívají se Mu a rouhají se.
Je to těžké, ale dokážu se s Ním i v tomhle sjednotit?
Spoléhám, Pane, na to, že i mne učiníš jednou bláznem pro Tebe.
Že budu schopen jít až tam, kde si budu připadat zbytečný
a kde možná skončím i svůj život.

13/ Je snímán z kříže

Příprava pohřbu.
Pohřeb a vzkříšení.
Když svítal zrána třetí den, byl kámen z hrobu odvalen.

***

Projít osobně jakoukoliv křížovou cestou
je obtížné a těžké.
Ale z každé bídy lze povstat.

Má to ale jeden předpoklad:
člověk musí chtít.

Řekněme Ježíšovi s maximální opravdovostí jaké jsme schopni:
Jsem tady. Teď.
Jdu svou křížovou cestou.
Často mám pocit, že nedojdu.
Padám a leckdy se mi nechce vstát.
Dej ať se vždycky znovu zvednu
i když si budu myslet, že víc už nemůžu.

-P.F.B.-

Jdu svou křížovou cestou,
nejdu ale  sám.
Jdu s tebou,
Ježíši!