Navigace: Tematické texty N NeděleDelší texty Touha po nebi jako by byla téměř zcela zadušena horečnatou prací a pozemskými nadějemi

Touha po nebi jako by byla téměř zcela zadušena horečnatou prací a pozemskými nadějemi

My křesťané často žijeme, jako by vše bylo minulostí. Jsme lidmi víry a lásky, ale chybí nám naděje. Nehledíme do budoucna, ale díváme se skoro výlučně zpět.
 
Copak by ještě mohlo přijít něco nového? Čas plyne jako písek v přesýpacích hodinách a nic víc!
 
První křesťané byli úplně jiní – dívali se vpřed. Stejně tak se ve středověku lidé rádi dívali vzhůru a daleko dopředu. Neexistuje katedrála, která by neměla vstupní portál s reliéfem Posledního soudu: Kristus zde sedí na trůnu připraven soudit a oddělovat ovce od kozlů. Všichni malíři počínaje Van Eyckem s jeho Mystickým beránkem malovali nebe; Hieronymus Bosch a Michelangelo zobrazili strach z pekla. Středověký člověk se domníval, že všechno důležité ho teprve čeká: Bůh měl přijít osušit slzy chudých, uzdravit nemocné a učinit každého šťastným. Lidé v sobě měli hlubokou touhu po nebi. Od renesance je to jinak – lidé se ptají: Neměli bychom spíše hledat nebe na zemi? Můžeme od Boha očekávat nebe jako dárek, zadarmo? Neměli bychom je spíše budovat zde, vlastníma rukama? Všechno ostatní může být pouhý sen. Marx a Engels o tom vůbec nepochybovali: nebesa podle nich byla pouhým snem, pohádkou, výplodem lidské představivosti.
 
Tato touha vzít starost o svůj život do vlastních rukou přinesla mnoho dobrých plodů. Důležitou část pozemského štěstí jsme získali díky vědě, technice a aktivnímu nasazení mnoha lidí. Ale touha po nebi jako by byla téměř zcela zadušena horečnatou prací a pozemskými nadějemi. Ne Bůh, my jsme skutečnými tvůrci svého štěstí. To sice posílilo náš smysl pro zodpovědnost, ale také jsme začali být neklidní a úzkostní: odnynějška je všechno v našich rukou. Už žádné snění!
 
Kde jsou lidé, tam je i naděje
 
Člověk se s nadějí již rodí. Pouze člověk si uvědomuje budoucnost a vnímá čas, a proto pouze člověk může doufat. Doufat totiž znamená vědět, že náš život ještě není u konce. Nejsme ještě hotoví, ještě jsme se nestali tím, čím můžeme být. To proto je v nás tak intenzivní touha po radosti, štěstí, naplnění – které se uskuteční „potom“.
Existuje mnoho druhů malých, částečných nadějí, ať už se týkají peněz, prestiže, úspěchu, zdraví nebo
přátelství, ale za každou z nich stojí fundamentální, základní naděje. Právě tak se za každou malou úzkostí skrývá úzkost radikální: zůstat bez lásky a zemřít. Ona základní naděje překonává všechny naděje částečné.
Naděje touží po lásce a po životě, což můžeme symbolicky nazvat „nebem“, „rájem“. Usilují o něj všichni lidé: všichni se chtějí přiblížit ráji a znovu k němu nalézt cestu.
 
Zpracováno podle knihy:
Gotfried Danneels – Přijď království tvé,
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Hab 1,2-3; 2,2-4; Žalm 95; 2 Tim 1,6-8.13-14
Lk 17,5-10

Nemalá část evangelia se skládá z drobných výroků, které autoři poskládali v různém pořadí a vložili do textu. Tak si počíná i svatý Lukáš. Výrok o víře šokuje. Copak apoštolové nenásledují Krista, protože v něj uvěřili? Pán naznačuje, že o víru je třeba se opřít. Vložit důvěru do toho, co jsme vírou přijali. Nikdo by neporoučel stromu, aby se přesadil. Rozumově ví, že to je nesmysl. Pokud ale víra vede člověka ke krokům, které jsou za hranou běžné zkušenosti, je třeba ji brát vážně. Je třeba rozvažovat na jedné straně s velkou pokorou služebníků, kteří si Boha váží, a na druhé straně s důvěrou dítěte, které spoléhá na Nebeského Otce. Pán tedy necílí na nesmyslné či pomatené jednání. Ale poukazuje na ochotu opřít se o víru, protože víra zmůže velmi mnoho.

Zdroj: Nedělní liturgie

Každý máme svého osobního průvodce - anděla (2.10.)

(1. 10. 2022) Hle, pošlu před tebou anděla, aby nad tebou po cestě bděl a přivedl tě na místo, jež jsem ti určil. Uctívej ho a…

1. října - sv. Terezie od Dítěte Ježíše

(30. 9. 2022) Dívka z bohaté rodiny, která vstoupila do přísného kláštera. Neudělala nic oslnivého, a přesto se její autobiografie…

Mezinárodní den seniorů 1.10.

Mezinárodní den seniorů 1.10.
(29. 9. 2022) Kde není úcta vůči starým, není budoucnost pro mladé...

Mnichovský arcibiskup lituje mnichovské dohody

Mnichovský arcibiskup lituje mnichovské dohody
(28. 9. 2022) Na Národní svatováclavské pouti 28. září 2013 ve Staré Boleslavi promluvil i mnichovský kardinál Reinhard Marx. Text…

Svátek tří archandělů Michaela, Gabriela a Rafaela (29. září)

(28. 9. 2022) Svátek tří archandělů připomíná anděly jako prostředníky mezi vše převyšujícím Bohem na jedné straně a lidskými dějinami…

Svatý Vincenc z Pauly (27.9.)

Svatý Vincenc z Pauly (27.9.)
(26. 9. 2022) Stal se knězem kvůli dobrému bydlu.