Utrpení - radost

Evangelium je radostná zvěst- jsme pozváni
k radosti. Ale je možné prožívat radost za
všech okolností? I v utrpení? V nemoci, ve
starostech, v únavě všedních dní, ve stáří?
Jak prožíval Ježíš konec svého života, když
šel křížovou cestou nevyspalý, vyčerpaný,
zbičovaný, posmívaný? Můžeme tam vyčíst
něco, podle čeho bychom se mohli řídit i my?
Pane Ježíši, dej nám to poznat!

1. Ježíš je odsouzen
Pán Ježíš byl v právu. Na jeho straně byla
pravda, ale soud dopadl jinak. V nás by se
všechno bouřilo. Ježíš mlčí. Věděl, že odpor,
obhajoba a vůbec jakákoliv slova jsou někdy
zbytečná. Vůlí jeho Otce bylo obětovat za
nás život a toto odsouzení bylo počátkem
plnění Jeho vůle. A Boží vůle má vždycky za
cíl dobro a krásu, a tak bychom měli mít
tento konečný cíl na mysli, kdykoliv se proti
nám postaví něco, co v nás vyvolává odpor,
pocit křivdy a nespravedlnosti. Pane Ježíši,
nauč nás vidět za našimi těžkostmi krásu,
která má z toho vzejít, dobro, které ty
plánuješ.

2. Ježíš bere na sebe kříž
Stokrát jsme si ověřili, že je kříž těžký
tehdy, když ho odmítáme a odstrkujeme - a on
stejně znova dopadá na naše ramena a stejně
mu nemůžeme uniknout. Ježíš ho dobrovolně
přijal, věděl, že tak zachrání svět. To, pro
co se rozhodneme, je snazší!
Pomoz naší vůli, Pane Ježíši, aby
souhlasila s křížem, který nám nabízíš. Ať
myslíme víc na ty, kterým můžeme nesením
kříže prospět k radosti, než na naše trápení.

3. Ježíš poprvé padá pod křížem
Mohl mít v sobě Ježíš radost, když ležel v
prachu cesty? Ale radost není jen smích na
rtech nebo zpěv v srdci. Radost je také v
důvěře, v lásce, v jistotě, že nic, ani
slabost, ani konec sil, ani pád a pocit
bezvýchodnosti neubírá nic na skutečnosti, že
Bůh je blízko a že nás má rád. A miluje právě
ty slabé a vyčerpané. Tohle vědomí pomáhá
vstát a začít znova.
Pane Ježíši, ať nikdy nepochybujeme o Boží
lásce a ať začínáme s novou důvěrou.

4. Ježíš potkává svou Matku
Ježíš potkal na své cestě Matku. Věděl, že
aspoň někdo mu rozumí, že na něho aspoň někdo
myslí s láskou. Ale co když někdo nemá nikoho
na blízku? Co potom? Kde je důvod k radosti?
Ježíš, dřív než zemřel, nás všechny svěřil
své Matce. Nikdo z nás tedy není sám, protože
se o nás stará Ježíšova Matka.
Pane, připomínej nám, že nejsme nikdy
docela opuštěni, protože je s námi Panna
Maria, Dej, ať jsme klidní v důvěře v tvou i
její pomoc a lásku.



5. Šimon z Cyrény pomáhá Ježíši nést kříž
Kdyby se Šimon nabídl dobrovolně, bylo by
to jiné. Ale přijmout nedobrovolnou pomoc je
urážející. To spíš deptá, vzbuzuje hořkost,
odpor. Jaký důvod k radosti mohou mít lidé
vydědění, odstrčení, živení z milosti? Kde ji
mají čerpat? V tom, že se podobají Ježíši!
Pane, uklidni nás ve všech takových
situacích, kdy nás naše nemohoucnost drtí a
když si jí nechceme přiznat. Připomeň nám, že
právě slabé nejvíce miluješ.

6. Veronika podává Pánu Ježíši roušku
Byla to nepatrná pomoc, a bolest a únava
trvala dál, i když už Veronika dávno zmizela
v davu. Ale Ježíše musela hřát její láska a
ochota pomoci. Už viděl na cestu, už si
osvěžil tvář, už nebyl tak docela sám.
Pane, nauč nás neočekávat okamžité
vyřešení všech problémů a pomoz nám, abychom
se radovali i z maličkostí, které obohacují
náš život.

7. Ježíš padá podruhé
Ještě jsme nezvládli jednu obtíž a už je
tu další.Není ani čas na vydechnutí. Všechno
se na nás hrne, všechny denní úkoly,
povinnosti, starosti a zavalují nás stejně
jako Ježíše břemeno kříže. Také padl znova.
Resignoval? Hledal východisko v úniku? V
reptání, v prášcích, kávě, cigaretě? Utekl?
Neměl kam, kříž zůstal trčet nad ním, stejně
jako obtíže nad námi. Jediné řešení bylo
znova vstát a znova kříž přijmout. Pasivita
deptá. Souhlas osvobozuje. Aktivní svobodné
nesení utrpení dává klid.
Nauč nás, Pane, pochopit, že jen svobodný
souhlas k Boží vůli nám dá sílu nést kříž.
Pomoz nám, ať chápeme, že spolupracovat s
tebou na záchraně světa je radostné.

8. Ježíš potkává plačící ženy
Máme kolem sebe řadu lidí, kteří žijí
jinak, než bychom si přáli. Trápí nás to.
Nevíme si s tím rady. Bere nám to radost.
Cítíme se bezmocní. Ježíš se na své cestě
setkal se ženami. Také věděl o jejich chybách
a dokonce jim to řekl. Ale věděl, že
účinnější než smutek a trápení je aktivní
pomoc. Nesl svůj kříž za ně. Znal řešení.
Dej, Pane, ať místo nářku a rozčilování
neseme své obtíže za svoje blízké a
důvěřujeme, že všechno těžké můžeme proměnit
v jejich štěstí.

9. Ježíš padá potřetí
Obtíže cesty nebyly nic ve srovnání s tím,
co Ježíše ještě čekalo, a přece už sama cesta
byla vyčerpávající. Jako člověk už nezmohl
nic. Ležel znova v prachu postrkovaný vojáky.
Ale chtěl splnit svoje poslání, dojít až na
vrchol a tak se přece zvedl. -Sami v sobě
nezvládneme nic. Ale jsme přece spojeni s
Kristem! V nás žije Bůh. Jeho silou se můžeme
také zvednout a pokračovat v cestě.
Pane Ježíši, věříme, že s tebou můžeme
překonat i to, co jinak nelze zvládnout. Dej,
ať nacházíme klid a radost v jistotě, že nám
vždycky pomůžeš.

10.Ježíšovi svlékají šat
Vidíme už to poslední- jak Ježíše zbavují
šatů. Ale před tím už ho zbavili svobody,
matky, přátel, cti, zdraví, síly- to všechno
musel Ježíš dát, aby splnil Otcovu vůli. Ta
byla to jediné, na čem lpěl. K tomu máme také
dojít, ale zatím se vážeme na spoustu
drobností. Každé vzdávání se něčeho nás bolí.
Nedovedeme dávat rádi a ještě hůř ztrácíme,
když nás o něco obírají jiní. Ztrácíme klid,
dobrou pohodu, bojujeme sami se sebou a
radost nám mizí.
Pane Ježíši, pomoz nám dívat se výš! Pomoz
nám vidět za vším, co nás ochuzuje Boha,
který nás chce docela pro sebe. Je to Jeho
láska, která chce spálit všechny překážky a
být milován je přece radost.

11. Ježíš je přibit na kříž
Je tolik nemocných. Tolik trpících. Tolik
opuštěných. Možná, že i my se jednou ocitneme
v řadách těch, pro které se život stal jednou
bolestí. Den po dni, noc po noci, stále
stejné utrpení nebo ještě se zhoršující. Kam
se rozplyne Ježíšova zvěst lásky? Jak hluboko
je v takových chvílích zasutá radost pod
silnou bolestí! Ježíš to také musel prožít,
když se jeho muka stupňovala každým úderem
kladiva. Míváme v životě lidi, které máme
rádi a které se snažíme napodobit. Jejich
osobnost je strhující a radujeme se z každého
úspěšného pokusu se jim v něčem podobat.
Utrpení a bolest nás připodobňují Kristu.
Dej, Pane Ježíši, aby nás myšlenka na tebe
a tvou lásku posilovala a potěšovala i ve
chvílích velkých bolestí.
12. Ježíš na kříži umírá
Je zlé vidět někoho trpět! A je tolik
lidí, kteří ošetřují nemocné, tolik těch,
kteří chodí do nemocnice za svými přáteli
nebo nejbližšími. Je obrovský počet těch,
kteří umírají. Samý smutek, strach, beznaděj,
opuštěnost. Usilujme o to, udělat ze svého
života něco krásného. Splnit Boží plán, tak
jako ho splnil Ježíš. Každý den ho plníme
kousek. Ale ve smrti máme možnost dát se
docela. Nabídnout Bohu všechno. Vystoupit až
na vrchol. Překročit práh a setkat se s
Bohem. Copak na tom může být něco smutného?
Podej nám ruku, Pane, až budeme umírat,
abychom s plným vědomím a s radostí
překročili práh a šli za tebou.

13. Syn na klíně své Matky
Ti, co drželi zas na chvíli Ježíše v
náručí, byli smutní. Ztratili někoho, v kom
měli oporu. V jeho přítomnosti pociťovali
bezpečí a radost. Ale smrt je o to oloupila.
Myslíme vždycky na to, co ztrácíme a
zapomínáme, co nachází ten, kterého jsme
milovali. Ale láska víc myslí na druhého.
Dej, Pane Ježíši, ať u smrtelného lože
svých drahých i v prázdnotě dní potom se
dovedeme radovat ze štěstí, které se jim
otevírá, a ať tak překonáme vlastní stesk.

14. Ježíš je uložen do hrobu
Někdy se nám zdá, že jsme udělali všechno,
co jsme mohli, ale výsledek není vidět.
Nervozně čekáme a jsme v pokušení propadnout
skleslosti. Ale u Ježíšova hrobu, který byl
tak důkladně uzavřený a který se přece
otevřel a naplnil září, se učíme klidnému
důvěřivému čekání.
Spoléháme na tebe, Pane Ježíši, svěřujeme
se ti. Neopouštěj nás!