Lev XIV. papež | Sekce: Kázání
Postní doba (cyklus A)
2. neděle postní - A / Angelus - papež Lev XIV. (Pán se nezjevuje ostentativně, svou slávu ukazuje jako důvěrné sdělení)
Evangelium dnešní liturgie před námi vykresluje obraz plný světla, když vypráví o Proměnění Páně (srov. Mt 17, 1-9). Aby je představil, ponoří evangelista své pero do paměti apoštolů a vykresluje obraz Krista mezi Mojžíšem a Eliášem. Slovo, které se stalo člověkem, stojí mezi Zákonem a Proroky: je živou Moudrostí, v níž dochází naplnění každé Boží slovo. Všechno, co Bůh lidem přikázal a čím je inspiroval, nachází v Ježíši plné a definitivní zjevení.
Stejně jako v den křtu v Jordánu, tak i dnes, na hoře, slyšíme hlas Otce, který prohlašuje: „To je můj milovaný Syn“, zatímco Duch Svatý obklopuje Ježíše zářivým oblakem (srov. Mt 17, 5). Tímto vskutku jedinečným výrazem evangelium popisuje styl Božího zjevení. Když se Pán nechává spatřit, odhaluje nám svou výjimečnost: před Ježíšem, jehož tvář září „jako slunce“ a oděv „zbělel jako světlo“ (srov. v. 2), učedníci obdivují lidskou krásu Boha. Petr, Jakub a Jan kontemplují pokornou slávu, která se nevystavuje na odiv jako podívaná pro davy, nýbrž jako slavnostní důvěrné sdělení.
Proměnění ohlašuje světlo Velikonoc, událost smrti a vzkříšení, temnoty i nového světla, které Kristus vyzařuje na všechna těla bičovaná násilím, na těla ukřižovaná bolestí, na těla opuštěná v bídě. Zatímco zlo redukuje naše tělo na směnitelné zboží nebo anonymní masu, právě toto tělo [v události Proměnění] září Boží slávou. Vykupitel takto proměňuje rány historie a osvěcuje naši mysl i naše srdce: Jeho zjevení je úžasným darem spásy! Zůstáváme před ním v úžasu? Nachází v nás pravá tvář Boha pohled plný údivu a lásky?
Na zoufalství ateismu odpovídá Otec darem Syna-Spasitele; z agnostické osamělosti nás zachraňuje Duch Svatý, který nám nabízí věčné společenství života a milosti; před naší slabou vírou vyvstává předzvěst budoucího vzkříšení – právě to spatřili učedníci v Kristově slávě, aby to však pochopili, potřebují čas (srov. Mt 17, 9). Čas ticha, aby naslouchali Slovu; čas obrácení, aby okusili Pánovo doprovázení.
Během postního období, kdy toto všechno prožíváme, prosme Marii, Učitelku modlitby a Hvězdu jitřní, aby střežila naše kroky ve víře.
Se svolením převzato z webu České sekce Vatican News.
Redakčně upraveno.
Autor: Lev XIV. papež
Související texty k tématu:
Proměnění Páně na hoře (Tábor)
- Jaký význam má událost Proměnění Páně? Můj Bůh září do mých temnot… (Žl 18,29)
- Událost Proměnění Páně obrací náš pohled k Božímu světlu, abychom se tak vymanili z temnot života…
- Otevřená nebesa osvěcují mé životní putování. (Citát) Když se zahledím do těchto zářivých nebes, dostávám odvahu projít temnotou, nenechat se přemoci strachem...
- Učedníci uviděli Ježíše, jaký bude po umučení, až bude oslaven... Událost proměnění umožňuje učedníkům pozitivně se vyrovnat s Ježíšovým umučením a nebýt zdrceni. Uviděli ho, jaký bude po umučení, až bude oslaven. Ježíš je tak připravuje na zkoušku.
- Ježíš zjevil svoji slávu aby učedníkům naznačil, kam vede kříž Ježíš chtěl svým proměněním na hoře Tábor ukázat učedníkům svoji slávu nikoli proto, aby se mohli vyhnout kříži, nýbrž aby jim naznačil, kam kříž vede.
- Šokující výrok apoštola Petra Co bylo pro apoštola Petra důležitější, než zážitek s Ježíšem na hoře Proměnění?
- Život s Bohem nás má otevřít pro naši původní krásu Událost Ježíšova proměnění na hoře je obrazem naděje, že i my budeme stále více proměňováni.







