papež František | Sekce: Kázání

Postní doba (cyklus B)
2. neděle postní / Učedníci uviděli Ježíše, jaký bude po umučení, až bude oslaven...

Událost proměnění umožňuje učedníkům pozitivně se vyrovnat s Ježíšovým umučením a nebýt zdrceni. Uviděli ho, jaký bude po umučení, až bude oslaven. Ježíš je tak připravuje na zkoušku.

Dnešní evangelium druhé postní neděle nás vybízí, abychom rozjímali o proměnění Páně (srov. Mk 9,2-10). Tuto epizodu je třeba klást do souvislosti s tím, co se přihodilo o šest dnů dříve, kdy Ježíš odhalil svým učedníkům, že v Jeruzalémě bude »muset mnoho trpět, že bude zavržen od starších, velekněží a učitelů Zákona, že bude zabit, ale po třech dnech že vstane z mrtvých« (Mk 8,31). Tato zvěst vyvolala krizi u Petra i všech ostatních učedníků, pro něž byla nepřípustná myšlenka, že by Ježíš měl být odmítnut staršími lidu a potom zabit. Očekávali totiž mocného a silného Mesiáše, který bude vládcem. Ježíš se však prezentuje pokorně a mírně, jako služebník Boží, služebník lidí, který má obětovat svůj život, projít pronásledováním, utrpením a smrtí. Jak ale následovat Mistra a Mesiáše, jehož životní úděl má takto skončit? Tak smýšleli. A právě proměnění jim poskytlo odpověď. Co je to Ježíšovo proměnění? Je to aniticipace velikonočního zjevení.

Ježíš vzal s sebou tři učedníky – Petra, Jakuba a Jana – a »vyvedl je na vysokou horu« (Mk 9,2) a tam se jim na chvíli zjeví ve svojí slávě, slávě Syna Božího. Událost proměnění tak umožňuje učedníkům pozitivně se vyrovnat s Ježíšovým umučením a nebýt zdrceni. Uviděli ho, jaký bude po umučení, až bude oslaven. Ježíš je tak připravuje na zkoušku. Proměnění pomáhá učedníkům – i nám – chápat, že Kristovo umučení je mysteriem utrpení, ale především darem lásky, nekonečné Ježíšovy lásky. Událost Ježíšova proměnění nám umožňuje lépe porozumět Jeho vzkříšení. Pro pochopení tajemství kříže je nezbytné vědět předem, že Ten, kdo trpí a je oslaven, není pouhý člověk, nýbrž Boží Syn, který nás zachránil svojí láskou věrnou až do smrti. Otec tak znovu opakuje mesiášskou deklaraci svého Syna, pronesenou při křtu na břehu řeky Jordán, a nabádá: »Toho poslouchejte!« (v.7). Učedníci jsou povoláni následovat Mistra s důvěrou a nadějí, navzdory Jeho smrti; Ježíšovo božství se má zjevit právě na kříži, právě v tomto Jeho umírání, takže evangelista Marek klade do úst setníka vyznání víry: »Tento člověk byl opravdu Syn Boží!« (Mk 15,39).

Angelus 25.2.2018
Převzato z webu České sekce Radio Vaticana
Přeložil Milan Glaser
Redakčně upraveno

Autor: papež František

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

1 Sam 3,3b-10.19; Žalm 40; 1 Kor 6,13c-15a.17-20
Jan 1,35-42

Můžeme dnes obdivovat pokoru Křtitele, který „své“ učedníky nasměroval na Krista. Ale především sledujeme samotného Ježíše, který povolává učedníky. Pro každého je povolání specifické. Nelze však nevidět, že poznání Krista rozběhlo řetězec událostí a vyvolalo další zájem. Slovo hlásat mnohým nahání obavy, že to neumí, nezvládnou. Ondřej však nevěděl o Ježíši skoro nic a přeci bylo jeho svědectví důležité. Je rozdíl mezi odbornou teologickou přednáškou a osobním svědectvím. Každý z nás může mluvit o tom, co on sám s Bohem zažil, a nabídnout ostatním, aby se sami přesvědčili, kdo Ježíš je.